Nikola Mektić

Nikola Mektić (* 24. prosince 1988 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista specializující se na čtyřhru. Během podzimu 2021 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[2] kterou se stal jako padesátý pátý v pořadí a druhou tenisovou jedničkou z Chorvatska. Na vrcholu strávil tři týdny.[3][4]

Nikola Mektić
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
StátChorvatsko Chorvatsko
Datum narození24. prosince 1988 (33 let)[1]
Místo narozeníZáhřeb, Jugoslávie[1]
BydlištěZáhřeb, Chorvatsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost80 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 088 178 USD
Dvouhra
Poměr zápasů3–9
Tituly0 ATP, 15 Futures
Nejvyšší umístění213. místo (6. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2011)
French Open1. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2011)
US Open2. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů208–117
Tituly17 ATP, 9 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Opensemifinále (2018)
Wimbledonvítěz (2021)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2020)
Olympijské hry zlato (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2020)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2017)
US Openfinále (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211026a26. října 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio čtyřhra mužů

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů, včetně grandslamového Wimbledonu 2021. Jako první Chorvat ovládl Turnaj mistrů, když s Koolhofem triumfoval ve čtyřhře ATP Finals 2020.[5] Zvítězil také na mastersech Mutua Madrid Open 2018, Indian Wells Masters 2019 a Monte-Carlo Masters 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[6] S Češkou Barborou Krejčíkovou triumfoval ve smíšené soutěži Australian Open 2020.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 213. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2021 na 1. místě. Trénuje ho Goran Orešić.[1]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 baráží světové skupiny proti Jihoafrické republive, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Ravenem Klaasenem. Chorvaté zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2018 se stal členem chorvatského vítězného družstva, když s Dodigem vyhrál čtvrtfinálovou čtyřhřu proti Kazachům. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[7]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží singlových událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2005, když na turnaji v rodném Záhřebu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Slováku Janu Stančíkovi.[6] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze čtyřhry lublaňského turnaje, kde v září 2010 s Ivanem Zovkem přehráli ve finále pár Marin Draganja a Dino Marcan.[1][6]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2009, kam obdržel od organizátorů divokou kartu. V prvním kole dvouhry však nestačil na Jana Hernycha.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v mužské čtyřhře Indian Wells Masters 2017, které po boku Marina Čiliće prohráli. Na navazujícím Miami Masters 2017 již prošli do čtvrtfinále, v němž je vyřadil bratrský pár Bob a Mike Bryanovi.[1][6]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil v mužské čtyřhře Croatia Open Umag 2016 po boku krajana Antonia Šančiće, aby je v závěrečném duelu přehrál pár Martin Kližan a David Marrero.[8] Premiérový kariérní titul z této úrovně tenisu vybojoval na únorovém Memphis Open 2017, kde ve finále čtyřhry s Američanem Brianem Bakerem zdolali dvojici Ryan Harrison a Steve Johnson.[9] Druhou deblovou trofej přidal z debutového ročníku Gazprom Hungarian Open 2017 probíhajícího v Budapešti, na němž opět s Bakerem zvládli rozhodující utkání proti Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi a Robertu Farahovi.[10][1][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, v němž odešli poraženi v úvodní fázi s krajanem Marinem Draganjou od šesté nasazené indicko-rumunské dvojice Rohan Bopanna a Florin Mergea. Singlovou grandslamovou kvalifikaci si poprvé zahrál již na Australian Open 2010, z níž odešel poražen v prvním zápase po prohře od Jihoafričana Izaka van der Merweho.[1][6]

Do prvního grandslamového finále postoupil s Polkou Alicjí Rosolskou v mixu US Open 2018. V boji o titul nestačili na americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem míčů v rozhodujícím supertiebreaku.[11] S Češkou Barborou Krejčíkovou pak ovládl smíšenou soutěž Australian Open 2020, když oplatil stejnému páru předchozí finálovou prohru.[12]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2020 US Open tvrdý Wesley Koolhof Mate Pavić
Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 2021 Wimbledon tráva Mate Pavić Marcel Granollers
Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2018 US Open tvrdý Alicja Rosolská Bethanie Matteková-Sandsová
Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]
Vítěz 2020 Australian Open tvrdý Barbora Krejčíková Bethanie Matteková-Sandsová
Jamie Murray
5–7, 6–4, [10–1]

Utkání o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)

Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
Zlato2020Tokio, Japonskotvrdý Mate Pavić Marin Čilić
Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Olympijské hry (1–0 Č)
Turnaj mistrů (1–0 Č)
ATP Tour Masters 1000 (6–2 Č)
ATP Tour 500 (1–4 Č)
ATP Tour 250 (7–5 Č)

Čtyřhra: 29 (17–12)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 23. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka Antonio Šančić Martin Kližan
David Marrero
4–6, 2–6
Vítěz 1. 19. února 2017 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Brian Baker Ryan Harrison
Steve Johnson
6–3, 6–4
Vítěz 2. 30. dubna 2017 Budapešť, Maďarsko antuka Brian Baker Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
7–6(7–2), 6–4
Finalista 2. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý Nicholas Monroe Alexander Peya
Rajeev Ram
3–6, 2–6
Finalista 3. 11. února 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Alexander Peya Robin Haase
Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 4. 25. února 2018 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Alexander Peya David Marrero
Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz 3. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka Alexander Peya Benoît Paire
Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 5. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka Alexander Peya Ivan Dodig
Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz 4. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka Alexander Peya Bob Bryan
Mike Bryan
5–3skreč
Vítěz 5. 10. února 2019 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Jürgen Melzer Sie Čcheng-pcheng
Christopher Rungkat
6–2, 4–6, [10–2]
Vítěz 6. 16. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Horacio Zeballos Łukasz Kubot
Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Vítěz 7. 21. dubna 2019 Monte-Carlo, Monako antuka Franko Škugor Robin Haase
Wesley Koolhof
6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9]
Finalista 6. 6. října 2019 Tokio, Japonsko tvrdý Franko Škugor Nicolas Mahut
Édouard Roger-Vasselin
6–7(7–9), 4–6
Finalista 7. 23. února 2020 Marseille, Francie tvrdý (h) Wesley Koolhof Nicolas Mahut
Vasek Pospisil
3–6, 4–6
Finalista 8. 10. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Wesley Koolhof Mate Pavić
Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 8. 22. listopadu 2020 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) Wesley Koolhof Jürgen Melzer
Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz 9. 12. ledna 2021 Antalya, Turecko tvrdý Mate Pavić Ivan Dodig
Filip Polášek
6–2, 6–4
Vítěz 10. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Mate Pavić Jérémy Chardy
Fabrice Martin
7–6(7–2), 6–3
Vítěz 11. 7. března 2021 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Mate Pavić Kevin Krawietz
Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Finalista 9. 20. března 2021 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Mate Pavić Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz 12. 3. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý Mate Pavić Daniel Evans
Neal Skupski
6–4, 6–4
Vítěz 13. 18. dubna 2021 Monte Carlo, Monako (2) antuka Mate Pavić Daniel Evans
Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Finalista 10. 9. května 2021 Madrid, Španělsko antuka Mate Pavić Marcel Granollers
Horacio Zeballos
6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz 14. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka Mate Pavić Rajeev Ram
Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 15. 25. června 2021 Eastbourne, Spojené království tráva Mate Pavić Rajeev Ram
Joe Salisbury
6–4, 6–3
Vítěz 16. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Mate Pavić Marcel Granollers
Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz 17. 30. července 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý Mate Pavić Marin Čilić
Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista 11. 15. srpna 2021 Toronto, Kanada tvrdý Mate Pavić Rajeev Ram
Joe Salisbury
3–6, 6–4, [3–10]
Finalista 12. 26. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Mate Pavić Tim Pütz
Michael Venus
3–6, 7–6(7–5), [14–16]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (0 D; 9 Č)
Futures (15 D; 6 Č)

Dvouhra (15)

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 25. května 2008 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka Dennis Bloemke 6–2, 6–3
2. 10. května 2009 Doboj, Bosna a Hercegovina antuka Ivan Bjelica 7–6, 4–6, 6–3
3. 31. května 2009 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka Aleksander Slović 7–6, 7–5
4. 23. srpna 2009 Vinkovci, Chorvatsko antuka Ismar Gorčić 7–6, 7–6
5. 30. srpna 2009 Čakovec, Chorvatsko antuka Attila Balázs 6–3, 7–5
6. 6. září 2009 Osijek, Chorvatsko antuka Aldin Šetkić 2–6, 6–4, 6–2
7. 6. června 2010 Rogaška Slatina, Slovinsko antuka Denys Molčanov 6–3, 4–2skreč
8. 18. července 2010 Fano, Itálie antuka Stefano Ianni 6–2, 6–0
9. 27. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko antuka Michael Lammer 7–6skreč
10. 27. května 2012 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka Marin Bradarić 5–7, 7–5, 6–0
11. 3. června 2012 Bled, Slovinsko antuka Marcel Zimmermann 1–6, 6–2, 6–4
12. 29. září 2013 Sokobanja, Srbsko antuka Marc Rath 6–6, 5–2skreč
13. 13. října 2013 Solin, Chorvatsko antuka Mate Delić 7–6, 7–6
14. 2. března 2014 Trento, Itálie koberec Roman Jebavý 6–3, 5–7, 6–1
15. 26. října 2014 Jablonec nad Nisou, Česko koberec Jan Hernych 6–4, 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Mektić na anglické Wikipedii.

  1. Nikola Mektić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210525a25. května 2021
  2. Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Nikola Mektić becomes world No.1 doubles player – second Croatian in history | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Mektic is the second Croatian to be ranked primary in tennis: Pavic is pleased that we modified positions – NewsLine. newsline.news [online]. 2021-10-19 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Nikola Mektić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20211026a26. října 2021
  7. Nikola Mektić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210311a11. března 2021
  8. ATP Staff. Klizan/Marrero Win Second Umag Title [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Phil Stukenborg, USA TODAY NETWORK. Nashville’s Brian Baker wins Memphis Open doubles title [online]. Tennessee: Tennessean, 2017-02-19 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ATP Staff. Mektic & Birthday Boy Baker Blast To Budapest Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková obhájila triumf na Australian Open v mixu. Letos vládla s Chorvatem Mektičem [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.