Luisa Stefaniová

Luisa Veras Stefaniová (* 9. srpna 1997 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje, včetně triumfu na National Bank Open 2021 z kategorie WTA 1000. K nim přidala dvě trofeje ze čtyřhry série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve čtyřhře.[2]

Luisa Stefaniová
Luisa Stefaniová na French Open 2019
StátBrazílie Brazílie
Datum narození9. srpna 1997 (24 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěWesley Chapel, Florida,
Spojené státy americké
Výška168 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek472 122 USD
Dvouhra
Poměr zápasů85–64
Nejvyšší umístění431. místo (20. května 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů186–78
Tituly3 WTA, 2 WTA 125K, 15 ITF
Nejvyšší umístění9. místo (1. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020, 2021)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Opensemifinále (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry bronz (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20211101a1. listopadu 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Tenis na LOH
bronz 2020 Tokio ženská čtyřhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 431. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 9. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2015 na 10. místě. Trénuje ji Sandžaj Singh.[3][1]

V brazilském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 základním blokem I. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrála s Carolinou Meligeni Alvesovou čtyřhru. Kolumbijky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 8–1 ve čtyřhře.[4]

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. Do ženské čtyřhry nastoupila s Laurou Pigossiovou. Na pokraji vyřazení se ocitly už ve druhém kole, kde musely odvracet čtyři mečboly proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové.[5] Po semifinálové prohře se Švýcarkami Belindou Bencicovou aViktorijí Golubicovou se utkaly o bronz s Ruskami Jelenou Vesninovou a Veronikou Kuděrmetovovou, které přehrály poměrem [11–9] v rozhodujícím supertiebreaku poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě.[6] Bronzovou medaili získala také na Panamerických hrách 2019 v Limě, kde do ženské čtyřhřy nastoupila Carolinou Meligeni Alvesou.[3]

Soukromý život

Narodila se roku 1997 v brazilském Sãu Paulu do rodiny podnikových manažerů Marcela a Alessandry Stefaniových. Rodina se přestěhovala do floridského Wesley Chapelu, kde vyrostla. Tenis začala hrát v deseti letech v místní Saddlebrookově akademii. Na Pepperdine University v Malibu studovala reklamu a čtyři sezóny hrála univerzitní tenis. Na americkém univerzitním žebříčku (ICA) vystoupala na 2. místo singlové klasifikace. Bratr Arthur Stefani, jenž reprezentoval Florida Atlantic University, se stal tenisovým trenérem.[3][7]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2013, když na turnaj v rodném São Paulu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře nad Argentinkou Nadiou Podoroskou postoupila do semifinále, v němž podlehla krajance Roxaně Weisembergové z páté světové stovky žebříčku.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2016 v Atlantě, na turnaji s rozpočtem 50 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly Alexandru Stevensonovou a Taylor Townsendovou.[6][2]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na Rio Open 2014 v Rio de Janeiru po zisku divoké karty. V jejím prvním kole nestačila na devadesátou hráčku klasifikace, Izraelku Julii Gluškovou. Na divokou kartu pak odehrála i první zápas v hlavní soutěži WTA, do níž zasáhla na Brasil Tennis Cupu 2015. Vyřadila ji však Rumunka z konce druhé světové stovky Ana Bogdanová.[6]

Do premiérového finále na túře WTA postoupila ve čtyřhře Korea Open 2019. Po boku stabilní americké spoluhráčky Hayley Carterové prohrály závěrečný duel se španělsko-německou dvojici Lara Arruabarrenová a Tatjana Mariová.[8] Až o týden později, na zářijovém Tashkent Open 2019, vybojovala s Carterovou premiérový titul. Ve finále zdolaly slovinsko-americké turnajové trojky Dalilu Jakupovićovou se Sabrinou Santamariovou.[9] Druhý triumf přidaly po koronavirovém přerušení sezóny na lexingtonském Top Seed Open 2020, kde triumfovaly v klíčovém utkání proti česko-švýcarské dvojici Marie Bouzková a Jil Teichmannová. Bodový zisk ji poprvé posunul do elitní čtyřicítky deblového žebříčku.[10]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2019, když do soutěže s Australankou Astrou Sharmaovou zasáhly v roli náhradnic. V úvodním kole však nenašly recept na Móniku Puigovou se Shelby Rogersovou. Do čtvrtfinále čtyřhry US Open 2020 postoupila s Carterovou. Stala se tak první Brazilkou v této fázi grandslamového debla od roku 1984, kdy Patricia Medradová s Claudií Monteirovou odehrály čtvrtfinálové utkání ve Wimbledonu.[11] V semifinále navazujícího Internazionali BNL d'Italia 2020 je zastavil první světový pár Barbora Strýcová se Sie Su-wej.[12][6]

Utkání o olympijské medaile

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky výsledek
Bronz2020Tokio, Japonskotvrdý Laura Pigossiová Veronika Kuděrmetovová
Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [11–9]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–2 Č)
Premier / WTA 500 (0–4 Č)
International / WTA 250 (2–2 Č)

Čtyřhra: 11 (3–8)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý Hayley Carterová Lara Arruabarrenová
Tatjana Mariová
6–7(7–9), 6–3, [7–10]
Vítězka 1. 28. září 2019 Taškent, Uzbekistán tvrdý Hayley Carterová Dalila Jakupovićová
Sabrina Santamariová
6–3, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 16. srpna 2020 Lexington, Spojené státy tvrdý Hayley Carterová Marie Bouzková
Jil Teichmannová
6–1, 7–5
Finalistka 2. 26. září 2020 Štrasburk, Francie antuka Hayley Carterová Nicole Melicharová
Demi Schuursová
4–6, 3–6
Finalistka 3. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Gabriela Dabrowská Elise Mertensová
Aryna Sabalenková
1–6, 3–6
Finalistka 4. 13. ledna 2021 Abú Zabí, SAE tvrdý Hayley Carterová Šúko Aojamová
Ena Šibaharaová
6–7(5–7), 4–6
Finalistka 5. 27. února 2021 Adelaide, Austrálie tvrdý Hayley Carterová Alexa Guarachiová
Desirae Krawczyková
7–6(7–4), 4–6, [3–10]
Finalistka 6. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý Hayley Carterová Šúko Aojamová
Ena Šibaharaová
2–6, 5–7
Finalistka 7. 8. srpna 2021 San José, Spojené státy tvrdý Gabriela Dabrowská Darija Juraková
Andreja Klepačová
1–6, 5–7
Vítězka 3. 15. srpna 2021 Montréal, Kanada tvrdý Gabriela Dabrowská Darija Juraková
Andreja Klepačová
6–3, 6–4
Finalistka 8. 21. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Gabriela Dabrowská Samantha Stosurová
Čang Šuaj
5–7, 3–6

Finále série WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (2–1 Č)

Čtyřhra: 2 (2–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2019 Houston, Spojené státy tvrdý Ellen Perezová Sharon Fichmanová
Ena Šibaharaová
1–6, 6–4, [10–5]
Vítězka 2. 1. února 2020 Newport Beach, Spojené státy tvrdý Hayley Carterová Marie Benoîtová
Jessika Ponchetová
6–1, 6–3
Finalistka 1. květen 2021 Saint-Malo, Francie antuka Hayley Carterová Kaitlyn Christianová
Sabrina Santamariová
6–7(4–7), 6–4, [5–10]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Čtyřhra: (15 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý Ingrid Neelová Alexandra Stevensonová
Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
2. červen 2017 Baton Rouge, Spojené státy tvrdý Ellen Perezová Francesca Di Lorenzová
Julia Elbabová
6–3, 6–4
3. červenec 2017 Knokke, Belgie antuka Quinn Gleasonová Leonie Küngová
Axana Mareenová
6–4, 7–5
4. červenec 2017 Brusel, Belgie antuka Quinn Gleasonová Deborah Kerfsová
Priscilla Heiseová
6–3, 6–2
5. srpen 2017 El Espinar, Španělsko tvrdý Quinn Gleasonová Ayla Aksuová
Bibiane Schoofsová
6–3, 6–2
6. říjen 2017 Sevilla, Španělsko antuka Renata Zarazúaová Estrella Cabeza Candelaová
Andrea Gámizová
7–6(2), 7–6(3)
7. listopad 2017 Sant Cugat, Španělsko antuka Renata Zarazúaová Olga Danilovićová
Guiomar Maristany
       Zuletová de Reales
6–1, 6–4
8. prosinec 2017 Castellón, Španělsko antuka Yvonne Cavallé Reimersová Žen Ťia-čchi
Wang Si-jü
6–3, 6–1
9. červen 2018 Sumter, Spojené státy tvrdý Astra Sharmaová Julia Elbabová
Sü Š'-lin
2–6, 6–3, [10–5]
10. listopad 2018 Colina, Chile antuka Quinn Gleasonová Bárbara Gaticová
Rebeca Pereirová
6–0, 4–6, [10–7]
11. leden 2019 Petit-Bourg, Francie tvrdý Quinn Gleasonová Vladica Babićová
Rosalie van der Hoeková
7–5, 6–4
12. březen 2019 São Paulo, Brazílie antuka Paula Cristina Gonçalvesová Martina Di Giuseppeová
Thaisa Grana Pedrettiová
6–7(4), 6–0, [10–8]
13. březen 2019 Curitiba, Brazílie antuka Paula Cristina Gonçalvesová Jekatěrine Gorgodzeová
Daniela Seguelová
6–7(3), 7–6(0), [10–2]
14. červen 2019 Ilkley, Velká Británie tráva Beatriz Haddad Maiová Ellen Perezová
Arina Rodionovová
6–4, 6–7(5), [10–4]
15. červen 2019 Colina, Chile antuka Hayley Carterová Anna Danilinová
Conny Perrinová
5–7, 6–3, [10–6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luisa Stefani na anglické Wikipedii.

  1. Luisa Stefaniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200929a29. září 2020
  2. Luisa Stefaniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200929a29. září 2020
  3. Luisa Stefani Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Luisa Stefaniová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200929a29. září 2020
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online.
  6. Luisa Stefani Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Getting To Know: Doubles Quarterfinalists Hayley Carter and Luisa Stefani [online]. USTA, 2020-09-05 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
  8. EFE. Lara Arruabarrena gana el título de dobles con Tatjana Maria [online]. AS, 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (španělsky)
  9. Luisa Stefani é campea de duplas em Tashkent e fatura o primeiro título em nível WTA [online]. GloboEsporte.com, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (portugalsky)
  10. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
  11. Campanha de Stefani é melhor do Brasil em 38 anos [online]. TenisBrasil [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (portugalsky)
  12. Hsieh and Strycova reunite to reach Rome doubles final [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.