Mate Pavić

Mate Pavić (výslovnost: [mǎːte pǎːʋitɕ]IPA[2][3], * 4. července 1993 Split) je chorvatský profesionální tenista hrající levou rukou, deblový specialista a vítěz pěti grandslamů ve čtyřhře. V letech 2018–2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[4] kterou se poprvé stal jako padesátý druhý v pořadí a historicky první tenisová jednička z Chorvatska.[5] Ve třech obdobích na čele celkově strávil 57 týdnů.

Mate Pavić
Mate Pavić na French Open 2018
PřezdívkaFifty[1]
StátChorvatsko Chorvatsko
Datum narození4. července 1993 (28 let)
Místo narozeníSplit, Chorvatsko[1]
BydlištěFreeport, Bahamy
Split, Chorvatsko[1]
Výška191 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 187 268 USD
Dvouhra
Poměr zápasů3–10
Tituly0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění295. místo (6. května 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů330–169
Tituly26 ATP, 10 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (21. května 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2018)
French Openfinále (2018, 2020)
Wimbledonvítěz (2021)
US Openvítěz (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2017, 2018)
Olympijské hry zlato (2021)
Smíšená čtyřhra
Tituly2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2018)
French Openfinále (2018, 2019)
Wimbledončtvrtfinále (2017, 2021)
US Openvítěz (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220404a4. dubna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio čtyřhra mužů

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet šest deblových turnajů, prvních pět po boku Novozélanďana Michaela Venuse. V roce 2017 se jeho stabilním spoluhráčem stal Rakušan Oliver Marach. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[6]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 295. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 1. místě. Trénují ho John Farrington s Nadjou Pavićovou. Dříve tuto roli plnil bývalý španělský tenista Félix Mantilla Botella.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni získal pět deblových titulů. Smíšenou čtyřhru US Open 2016 vyhrál s Němkou Laurou Siegemundovou, když dvojice nastoupila do prvního společného turnaje.[7][8] Mix na Australian Open 2018 ovládl v páru s Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou.[9] Na témže majoru si připsal „double“ po trofeji z mužské čtyřhry melbournského grandslamu, jíž odehral po boku Olivera Maracha.[10] Jako poražení finalisté pak oba odešli z Wimbledonu 2017 po prohře s Łukaszem Kubotem a Marcelem Melem ve druhém nejdelším wimbledonském finále čtyřhry.[11] Dvě finále prohrál na French Open 2018, s Marachech v mužské čtyřhře a po boku Dabrowské ve smíšené čtyřhře.[12] Deblový triumf na US Open 2020 pak vybojoval s Brunem Soaresem.

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o světovou skupinu proti Velké Británii, v němž prohrál spolu s Ivanem Dodigem čtyřhru a ve dvouhře nestačil na Dana Evanse. Chorvati prohráli 1:4 na zápasy. Do dubna 2022 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[13]

Soukromý život

Narodil se roku 1993 v chorvatském přístavním městu Split do rodiny tenisového kouče Jakova a učitelky v mateřské školce Snjezany Pavićových. Má dvě sestry Nadju a Mateu Pavićovy. Kariéru rozvíjel v tenisové akademii Barcelony pod dohledem trenéra Antonia Martineze.[1]

Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder bekhendový volej.[1]

Tenisová kariéra

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Novozélanďanem Michaelem Venusem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se svým novozélanďanským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.

Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Venusem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek, které podlehli ve dvou setech. Následovaly tři turnajové triumfy v sezóně 2016, když s Venusem nejprve zvítězili v Aucklandu a následně i ve francouzských Montpellieru a Marseille.

Na jaře sezóny 2017 navázal spolupráci s rakouským deblistou Oliverem Marachem. Z úvodních tří finále odešli poraženi, když nezvládli závěrečné zápasy na travnatých událostech MercedesCupu 2017 ve Stuttgartu,[14] tureckém Antalya Open 2017,[15] a premiérovém grandslamovém finále v mužském deblu, které odehráli ve Wimbledonu. Již semifinálovou pětisetovou bitvu proti chorvatskému páru Nikola Mektić a Franko Škugor rozhodli až v poslední sadě poměrem gamů 17–15. Závěrečný duel se čtvrtou nasazenou dvojicí Łukasz Kubot a Marcelo Melo měl podobný průběh. Rozhodující set skončil poměrem her 13–11, když si Pavić v posledním gamu prohrál poprvé v utkání vlastní servis. Za nejdelším wimbledonským finále v mužském deblu zaostal zápas časem 4.40 hodin pouze o 21 minut.[16][11]

Z pozice náhradníků nastoupili s Marachem do závěrečného Turnaje mistrů ATP Finals 2017 v Londýně, kde pro jediné utkání vystřídali Dodiga s Granollersem. Zápas proti bratrům Bryanovým prohráli ve dvou setech.

Debutovou trofej s Marachem si odvezli z červencového German Open 2017, konaného v Hamburku, kde potvrdili roli turnajových jedniček. Pro Paviče se jednalo o první titul z kategorie ATP 500.[17] Nastartovali tak šňůru pěti výher ve finále. Po triumfu na říjnovém Stockholm Open 2017 otevřeli sezónu 2018 14zápasovou lednovou neporazitelností, během níž vybojovali trofeje na dauhaském Qatar ExxonMobil Open 2018, aucklandského ASB Classic 2018 a zejména grandslamovém Australian Open 2018. Ve dvousetovém finále zdolali v Melbourne Parku kolumbijské turnajové jedenáctky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.[18]

Po květnovém čtvrtfinále Rome Masters 2018 se stal historicky první tenisovou jedničkou pocházející z Chorvatska, když v čele deblového žebříčku ATP předstihl o 30 bodů Poláka Łukasze Kubota. Zároveň se ve 24 letech stal nejmladším prvním hráčem světa od roku 1996 a Australana Todda Woodbridge.[5] S dohráním červencového Wimbledonu 2018 jej po osmi týdnech vystřídal 40letý Američan Mike Bryan.[19]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 6 (3–3)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2017 Wimbledon tráva Oliver Marach Łukasz Kubot
Marcelo Melo
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13
Vítěz 2018 Australian Open tvrdý Oliver Marach Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–4, 6–4
Finalista 2018 French Open antuka Oliver Marach Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut
2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 2020 US Open tvrdý Bruno Soares Wesley Koolhof
Nikola Mektić
7–5, 6–3
Finalista 2020 French Open antuka Bruno Soares Kevin Krawietz
Andreas Mies
3–6, 5–7
Vítěz 2021 Wimbledon tráva Nikola Mektić Marcel Granollers
Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2016 US Open tvrdý Laura Siegemundová Coco Vandewegheová
Rajeev Ram
6–4, 6–4
Vítěz 2018 Australian Open tvrdý Gabriela Dabrowská Tímea Babosová
Rohan Bopanna
2–6, 6–4, [11–9]
Finalista2018French Openantuka Gabriela Dabrowská Latisha Chan
Ivan Dodig
1–6, 7–6(7–5), [8–10]
Finalista2019French Openantuka Gabriela Dabrowská Latisha Chan
Ivan Dodig
1–6, 6–7(5–7)

Utkání o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)

Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
Zlato2020Tokio, Japonskotvrdý Nikola Mektić Marin Čilić
Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
Grand Slam (3–3)
Olympijské hry (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (4–4)
ATP Tour 500 (2–6)
ATP Tour 250 (16–13)

Čtyřhra: 52 (26–26)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 5. února 2012 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Ivan Dodig Marcos Baghdatis
Michail Južnyj
2–6, 2–6
Finalista 2. 10. února 2013 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Ivan Dodig Julian Knowle
Filip Polášek
3–6, 3–6
Finalista 3. 5. ledna 2014 Čennaí, Indie tvrdý Marin Draganja Johan Brunström
Frederik Nielsen
2–6, 6–4, [7–10]
Vítěz 1. 23. května 2015 Nice, Francie antuka Michael Venus Jean-Julien Rojer
Horia Tecău
7–6(7–4), 2–6, [10–7]
Finalista 4. 20. července 2015 Newport, Spojené státy tráva Nicholas Monroe Jonathan Marray
Ajsám Kúreší
6–4, 3–6, [8–10]
Finalista 5. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý Michael Venus Édouard Roger-Vasselin
Radek Štěpánek
5–7, 3–6
Finalista 6. 25. října 2015 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Michael Venus Nicholas Monroe
Jack Sock
5-7, 2-6
Vítěz 2. 16. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý Michael Venus Eric Butorac
Scott Lipsky
7-5, 6-4
Vítěz 3. 7. února 2016 Montpellier, Francie tvrdý (h) Michael Venus Alexander Zverev
Mischa Zverev
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz 4. 21. února 2016 Marseille, Francie tvrdý (h) Michael Venus Jonatan Erlich
Colin Fleming
6–2, 6–3
Finalista 7. 21. května 2016 Nice, Francie antuka Michael Venus Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz 5. 12. června 2016 Rosmalen, Nizozemsko tráva Michael Venus Dominic Inglot
Raven Klaasen
3–6, 6–3, [11–9]
Finalista 8. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka Michael Venus Julio Peralta
Horacio Zeballos
6–7(2–7), 2–6
Finalista 9. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý Michael Venus Julio Peralta
Horacio Zeballos
3–6, 6–7(4–7)
Finalista 10. 23. října 2016 Stockholm, Švédsko (2) tvrdý (h) Michael Venus Elias Ymer
Mikael Ymer
1–6, 1–6
Vítěz 6. 16. dubna 2017 Marrakéš, Maroko antuka Dominic Inglot Marcel Granollers
Marc López
6–4, 2–6, [11–9]
Finalista 11. 12. června 2017 Stuttgart, Německo tráva Oliver Marach Jamie Murray
Bruno Soares
7–6(7–4), 5–7, [5–10]
Finalista 12. 25. června 2017 Antalya, Turecko tráva Oliver Marach Robert Lindstedt
Ajsám Kúreší
5–7, 1–4skreč
Finalista 13. 5. července 2017 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Oliver Marach Łukasz Kubot
Marcelo Melo
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13
Vítěz 7. 30. července 2017 Hamburk, Německo antuka Ivan Dodig Pablo Cuevas
Marc López
6–3, 6–4
Vítěz 8. 22. října 2017 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Oliver Marach Ajsám Kúreší
Jean-Julien Rojer
3–6, 7–6(8–6), [10–4]
Vítěz 9. 7. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý Oliver Marach Jamie Murray
Bruno Soares
6–2, 7–6(8–6)
Vítěz 10. 14. ledna 2018 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý Oliver Marach Max Mirnyj
Philipp Oswald
6–4, 5–7, [10–7]
Vítěz 11. 30. ledna 2018 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Oliver Marach Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–4, 6–4
Finalista 14. 18. února 2018 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Oliver Marach Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut
6–2, 2–6, [7–10]
Finalista 15. 13. dubna 2018 Monte-Carlo, Monako antuka Oliver Marach Bob Bryan
Mike Bryan
6–7(5–7), 3–6
Finalista 16. 5. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka Oliver Marach Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut
2–6, 6–7(4–7)
Finalista 17. 7. července 2018 Hamburk, Německo antuka Oliver Marach Julio Peralta
Horacio Zeballos
1–6, 6–4, [6–10]
Vítěz 13. 30. září 2018 Čcheng-tu, Čína tvrdý Ivan Dodig Austin Krajicek
Džívan Nedunčežijan
6–2, 6–4
Finalista 18. 7. října 2018 Peking, Čína tvrdý Oliver Marach Łukasz Kubot
Marcelo Melo
1–6, 4–6
Vítěz 14. 25. května 2019 Ženeva, Švýcarsko (2) antuka Oliver Marach Matthew Ebden
Robert Lindstedt
6–4, 6–4
Vítěz 15. 13. října 2019 Šanghaj, Čína tvrdý Bruno Soares Łukasz Kubot
Marcelo Melo
6–4, 6–2
Finalista 19. 20. října 2019 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Bruno Soares Henri Kontinen
Édouard Roger-Vasselin
4–6, 2–6
Vítěz 16. 9. února 2020 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h) Nikola Ćaćić Ajsám Kúreší
Dominic Inglot
6–4, 6–7(4–7), [10–4]
Vítěz 17. 10. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Bruno Soares Wesley Koolhof
Nikola Mektić
7–5, 6–3
Finalista 20. 20. září 2020 Hamburk, Německo antuka Ivan Dodig John Peers
Michael Venus
3–6, 4–6
Finalista 21. 10. října 2020 French Open, Paříž, Francie antuka Bruno Soares Kevin Krawietz
Andreas Mies
3–6, 5–7
Finalista 22. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie tvrdý (h) Bruno Soares Félix Auger-Aliassime
Hubert Hurkacz
7–6(7–3), 6–7(7–9), [2–10]
Vítěz 18. 12. ledna 2021 Antalya, Turecko tvrdý Nikola Mektić Ivan Dodig
Filip Polášek
6–2, 6–4
Vítěz 19. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý Nikola Mektić Jérémy Chardy
Fabrice Martin
7–6(7–2), 6–3
Vítěz 20. 7. března 2021 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Nikola Mektić Kevin Krawietz
Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Finalista 23. 20. března 2021 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Nikola Mektić Juan Sebastián Cabal
Robert Farah
6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz 21. 3. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý Nikola Mektić Daniel Evans
Neal Skupski
6–4, 6–4
Vítěz 22. 18. dubna 2021 Monte Carlo, Monako antuka Nikola Mektić Daniel Evans
Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Finalista 24. 9. května 2021 Madrid, Španělsko antuka Nikola Mektić Marcel Granollers
Horacio Zeballos
6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz 23. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka Nikola Mektić Rajeev Ram
Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 24. 25. června 2021 Eastbourne, Spojené království tráva Nikola Mektić Rajeev Ram
Joe Salisbury
6–4, 6–3
Vítěz 25. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Nikola Mektić Marcel Granollers
Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz 26. 30. července 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý Nikola Mektić Marin Čilić
Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista 25. 15. srpna 2021 Toronto, Kanada tvrdý Nikola Mektić Rajeev Ram
Joe Salisbury
3–6, 6–4, [3–10]
Finalista 26. 26. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý Nikola Mektić Tim Pütz
Michael Venus
3–6, 7–6(7–5), [14–16]

Finále na juniorce Grand Slamu

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2011 Wimbledon tráva George Morgan Oliver Golding
Jiří Veselý
3–6, 6–4, 7–5

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1508. 1421. 884. 417. 370. 408. 638. 1191. 938.

Čtyřhra

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 389. 145. 69. 56. 54. 29. 17. 4. 18. 4. 1.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mate Pavić na anglické Wikipedii.

  1. Mate Pavić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220404a4. dubna 2022
  2. Máte [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (srbochorvatsky)
  3. Pȁvao [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (srbochorvatsky)
  4. Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
  5. By the Numbers: Pavic Makes History, Nadal Undaunted [online]. 18-05-2018 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Mate Pavić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220404a4. dubna 2022
  7. Petr Pokorný. Siegemundová s Pavičem dobyli mix na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-09 [cit. 2016-09-09]. Dostupné online.
  8. Pavic and Siegemund win U.S. Open mixed doubles [online]. Eurosport, 9-9-2016. Dostupné online. (anglicky)
  9. Dabrowski and Pavic win mixed doubles in Melbourne [online]. WTA, 28-01-2018. Dostupné online. (anglicky)
  10. Marach, Pavic claim Australian Open men's doubles crown [online]. Reuters, 27-01-2018. Dostupné online. (anglicky)
  11. Petr Pokorný. Maraton wimbledonské čtyřhry vyhráli Melo s Kubotem [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-15 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (česky)
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online.
  13. Mate Pavić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220404a4. dubna 2022
  14. Jamie Murray & Bruno Soares win Mercedes Cup doubles title [online]. BBC, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Qureshi/Lindstedt Clinch Antalya Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-06-30 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (anglicky)
  16. DAVID WALDSTEIN. Claire Liu Ends Drought for American Women in Wimbledon Junior Singles. The New York Times [online]. 2017-07-15 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (anglicky)
  17. Croatians Dodig/Pavic Take Hamburg Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  18. ZABLOUDIL, Luboš. Marach s Pavičem na Australian Open slaví premiérový grandslamový triumf [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online.
  19. Mike Bryan Clinches No. 1 By Reaching Wimbledon SF With Sock [online]. ATP Tour, Inc., 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.