Mats Wilander

Mats Wilander (* 22. srpna 1964) je bývalý profesionální švédský tenista. V době od září 1988 do ledna 1989 byl na 1. místě mezinárodního žebříčku ATP. Profesionálně hrál v letech 1981 až 1996.

Mats Wilander
Stát	Švédsko Švédsko
Datum narození	22. srpna 1964 (57 let)
Místo narození	Växjö, Švédsko
Dvouhra
Poměr zápasů	571–222
Čtyřhra
Poměr zápasů	168–127
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon	Vítězství (1986)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (1984, 1985, 1987)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za svou kariéru vyhrál 33 turnajů ATP ve dvouhře, z toho 7 grandslamových turnajů:

• 1982 - French Open, Bastad, Ženeva, Barcelona
• 1983 - Monte Carlo, Lisabon, Aix-en-Provence, Bastad, Cincinnati, Ženeva, Barcelona, Stockholm, Australian Open
• 1984 - Cincinnati, Barcelona, Australian Open
• 1985 - French Open, Boston, Bastad
• 1986 - Brusel, Cincinnati
• 1987 - Brusel, Monte Carlo, Rome Masters, Boston, Indianopolis
• 1988 - Australian Open, Key Biscayne, French Open, Cincinnati, US Open, Palermo
• 1990 - Itaparica

Tenista	Mats Wilander
Australian Open	1983, 1984, 1988
French Open	1982, 1985, 1988
Wimbledon	nevyhrál
US Open	1988
Celkem	7

Ve čtyřhře vyhrál sedm turnajů včetně jednoho grandslamového – v roce 1986 zvítězili s Joakimem Nyströmem ve Wimbledonu.[1]

V roce 1979 vyhrál Orange Bowl v kategorii šestnáctiletých. Mezníkem jeho kariéry bylo, když se v roce 1982 stal vítězem na Roland Garros jako nenasazený hráč.[2] Byl vyhlášen mistrem světa ITF za rok 1988.

Za daviscupový tým Švédska nastoupil v jedenácti ročnících soutěže a měl bilanci 36-16 ve dvouhře a 7-2 ve čtyřhře. V letech 1984, 1985 a 1987 se podílel na zisku Salátové mísy.[3]

Drží rekord nejmladšího vítěze Australian Open v otevřené éře.[4] Je jediným v historii, kdo byl ve dvaceti letech již čtyřnásobným vítězem grandslamového turnaje. Dokázal vyhrát grandslamovou dvouhru na antuce, trávě i tvrdém povrchu. V roce 1982 mu byla udělena Zlatá medaile Svenska Dagbladet. Získal také cenu fair play za upozornění, že se rozhodčí zmýlil v jeho prospěch v semifinálovém utkání French Open 1982 proti Josému Luisi Clercovi.