Flavia Pennettaová

Do světové špičky vtrhla v sezóně 2004, kdy hrála troje finále na turnajích WTA Tour. V Acapulcu prohrála s Ivetou Benešovou a v Palermu s Anabel Medinovou Garriguesovou. Avšak v srpnu v Sopotách byla již Pennettaová bezkonkurenční. V semifinále vyřadila Martu Domachowskou 6:2, 6:2, ve finále Kláru Koukalovou 7-5, 3-6, 6-3 a poprvé se stala vítězkou na profesionálním turnaji WTA. Kromě těchto turnajů se ještě dostala do semifinále v Budapešti (prohrála s Jankovičovou) a dvakrát do čtvrtfinále v Canbeře a v Cincinnati. Vyhrála také jeden z turnajů ITF v Cuneu, kde vyřadila začínající Annu Čakvetadzeovou. Rok zakončila na 40. místě žebříčku WTA.

Dobrou formu si udržela také v následujících měsících. V únorových turnajích roku 2005 v Bogotě a v Acapulcu vyhrála další dva tituly. Italka hrála skvěle především na antuce, neprohrála na ní patnáct utkání v řadě. Do semifinále se tento rok probojovala dvakrát; v Modeně prohrála s Annou Smašnovovou 7:5, 6:3 a v Palermu s Klárou Koukalovou 6:4, 6:0. Na turnaji ve Filderstadtu, kde nakonec skončila ve čtvrtfinále, se jí podařilo porazit hráčku první světové desítky 4. nasazenou Justine Heninovou.

Hrála na všech čtyřech grandslamových turnajích. Nejlepšího výsledku dosáhla ve Wimbledonu, kde ji až ve 4. kole zastavila Mary Pierceová 6:3, 6:1. Na French Open se nedostala přes třetí kolo a v 1. kole skončila na Australian Open i US Open. V mezičase Flavia dobývala svět čtyřhry, ve které společně s Jelenou Dementěvovou vyhrála turnaj v Los Angeles a o několik týdnů později se také společně probojovaly do finále grandslamového turnaje ve Flushing Meadows.

Na počátku roku 2006 na sebe silně upozornila svou přítomností v Gold Coast. Porazila tam Martinu Hingisovou i Tatianu Golovinovou, ale ve finále už nedokázala vzdorovat Češce Lucii Šafářové, se kterou prohrála 6:3, 6:4. Následoval grandslamový turnaj v Austrálii, po kterém postoupila na 16. místo v žebříčku WTA, což je její dosavadní nejlepší umístění. Jako obvykle mohla počítat s oblíbenými turnaji v Latinské Americe. Jak v Bogotě, tak i v Acapulcu se dostala do finále, ale ani jedno se jí nepodařilo vyhrát. Nejprve nestačila na Lourdes Domínguezovou Linovou, a poté ani na Annu-Lenu Grönefeldovou.

Rok 2006 byl pro Pennettovou smolný z hlediska zdravotních problémů. Nejprve odstoupila na jaře z 3. kola turnaje v Indian Wells kvůli zranění kotníku a na podzim sezónu ukončila předčasně ve finále Fed Cupu. Tam sice prohrála ve dvouhře s Justine Heninovou, ale i tak Italky nakonec Belgii porazily 3:2 na zápasy. Příčinou absence Pennettové v dalších turnajích bylo zranění levého zápěstí.

Pennettaová ve finále čtyřhry Mutua Madrileña Madrid Open 2010

Úraz do značné míry zapříčinil její slabší výkony v roce 2007. Již tradičně dobře hrála na turnajích v Bogotě, kde ji v semifinále porazila krajanka Roberta Vinciová ve třech setech a Acapulcu, kde ve finále prohrála s Émilií Loitovou 7:6⁰, 6:4. Do semifinále se dostala ještě jednou, a to v Barceloně, kde ji zastavila 6. nasazená a pozdější vítězka Meghann Shaughnessyová. O týden později došla do čtvrtfinále nizozemském s'Hertogenboschi, kde prohrála s Dinarou Safinovou 6:1, 7:5.

Pak už přišel na řadu Wimbledon a porážka v 1. kole od Marion Bartoliové. Po tomto neúspěchu se propadla až na 92. místo žebříčku WTA (obhajovala tam totiž postup do 4. kola z minulého roku). Na dalším grandslamovém turnaji na US Open si Pennettaová ve 2. kole neporadila s českou jedničkou Nicole Vaidišovou, které podlehla 6:2, 7:6⁰. Ke konci sezóny přece jen přišlo zlepšení a s ním i lepší výsledky. V Kalkatě se dostala do čtvrtfinále a v dalších dvou turnajích v Soulu a v Tokiu až do semifinále. V říjnu si obohatila svou kolekci pohárů o trofej z Bangkoku, kde vyhrála se Šachar Pe'erovou 3:6, 6:4, 6:2 i Venus Williamsovou 6:4, 7:6⁸. Rok ukončila na 39. místě v žebříčku WTA.

Hned na počátku v Hobartu postoupila do semifinále, když cestou mimo jiné porazila Agnieszku Radwańskou či Saniu Mirzaovou, než narazila na řeckou přemožitelku Eleni Daniilidou. Na Australian Open už tradičně nezahrála nejlépe, když nepřešla přes druhé kolo (Virginie Razzanová). Pak přišly na řadu turnaje v Latinské Americe, kde se Pennettaové jako obvykle dařilo. Ve Viña del Mar, kde se konal vůbec první ročník tenisového turnaje, se stala jeho první vítězkou. Ve finále porazila Kláru Zakopalovou 6:4, 5:4, když Zakopalová pro zranění vzdala.

Příjem na US Open 2008

V Acapulcu rovněž nenašla konkurenci a ve svém pátém finále v tomto městě vyhrála s Alizé Cornetovou 6:0, 4:6, 6:1. Ve čtvrtfinále proti Edině Gallovitsové tam hrála svůj třístý vítězný zápas kariéry.

V dubnu na turnaji v Estorilu vyhrála společně s Marií Kirilenkovou svůj třetí titul ve čtyřhře. Potřetí se dostala do 4. kola grandslamového turnaje, tentokrát na French Open. Porazila tam i osmou nasazenou Venus Williamsovou 7:5, 6:3, než ji vyřadila Carla Suárezová Navarrová 6:3, 6:2.

V červenci na domácím turnaji v Palermu se v semifinále potkala s krajankou a pozdější vítězkou Sarou Erraniová, která ji porazila 7:5, 6:3. V Los Angeles, na turnaji Tier II, prohrála až ve finále se 4. nasazenou Dinarou Safinovou 6:4, 6:2. Bylo to její třinácté finále kariéry, ale první na turnaji kategorie lepší než Tier III.

V sezóně 2011 pokračovala v deblové spolupráci s Argentinkou Giselou Dulkovou. Společně nezopakovaly svou nejlepší sezónu 2010, v níž získaly šest titulů, vítězství na turnaji mistryň a staly se také světovými jedničkami.

Forhend na US Open 2014

V průběhu sezóny 2011 vyhrály jediný turnaj, jenž ovšem představoval jejich nejprestižnější triumf, a to úvodní grandslam roku Australian Open po finálové výhře nad párem Viktoria Azarenková a Maria Kirilenková 2–6, 7–5, 6–1. Pro obě hráčky se jednalo o debutový grandslam. V další části sezóny nemohla dvojice obhajovat body kvůli zranění nohy Dulkové.

Kvalitní výsledky předvedly poté až v poslední asijské fázi okruhu, na které se dvakrát probojovaly do finále. Nejdříve v něm neuspěly na Toray Pan Pacific Open, když podlehly páru Huberová a Raymondová a poté opět prohrály v boji o titul na China Open s Peschkeovou a Srebotnikovou. Na zbývajících grandslamech postoupily do čtvrtfinále na French Open a do třetího kola na US Open.

Pennettaová dosáhla spolu s Dominikou Cibulkovou finálové účasti na UNICEF Open, kde v boji o titul nestačily české dvojici Záhlavová-Strýcová a Zakopalová.

Na závěrečné události sezóny Turnaji mistryň, kam postoupila s Dulkovou z třetího místa, vypadly v semifinále s dvojicí Huberová a Raymondová až v supertiebreaku 7–10.

Ve dvouhře grandslamu se nejdále probojovala na úvodním Australian Open, kde ve čtvrtém kole jako dvacátá druhá nasazená nestačila na Petru Kvitovou.

Na LOH v Londýně se dostala až do osmifinále, v němž opět nestačila na Petru Kvitovou a prohrála 3:6 a 0:6.[7]

Do sezóny vstoupila v družstvu s Fabiem Fogninim na exhibičním Hopmanově poháru v Perthu,[8] kde po třech porážkách skončily na posledním čtvrtém místě základní skupiny. Její účinkování na Australian Open rychle ukončila v úvodním kole krajanka Camila Giorgiová a neobhájila tak čtvrtfinálové body z předešlého ročníku. Mezi poslední osmičku hráček se podívala na arabském Dubai Tennis Championships, kde ji zdolala bývalá světová jednička Caroline Wozniacká. V roli obhájkyně titulu zavítala na Indian Wells Masters. Cestou do čtvrtfinále na její raketě skončily Madison Brengleová, Samantha Stosurová a ruská světová dvojka Maria Šarapovová. V něm však nenašla recept na silově hrající Němku Sabine Lisickou v těsné třísetové bitvě, když nevyužila tři mečboly. Navazující Miami Open znamenal výhru nad další bývalou první hráčkou světa Viktorií Azarenkovou, než dohrála v osmifinálové fázi s Rumunkou Simonou Halepovou, ačkoli už ve druhé sadě vedla 5–2 na gamy.[9]

Forhend na Mutua Madrid Open 2015

Ve čtvrtfinále antukového Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem v Marrakéši odešla poražena od pozdější finalistky Tímey Babosové po třísetovém průběhu. Následovala brzká vypadnutí na větších antukových turnajích, Mutua Madrid Open a Rome Masters, když nejdříve nenašla recept na Andreu Petkovicovou a v Římě pak na Ukrajinku Elinu Svitolinovou. Postupem do čtvrtého kola pařížského grandslamu French Open vyrovnala kariérní maximum. Po výhře nad hráčkou elitní světové desítky Carlou Suárezovou Navarrovou jí vystavila stopku další Španělka Garbiñe Muguruzaová ve dvou setech.

V travnaté části roku zůstala bez jediného vítězného zápasu. Na eastbourneském AEGON International skončila po nezvládnutém duelu s Ruskou Světlanou Kuzněcovovou a ve Wimbledonu její pouť londýnským majorem zastavila Kazaška Zarina Dijasová.

Během americké letní série se účastnila torontského Canada Masters, na němž vypadla ve druhé fázi na raketě favorizované světové jedničky Sereny Williamsové po třísetovém průběhu. Poprvé od roku 2008 tak uhrála na Američanku celou sadu. Na cincinnatském Western & Southern Open dosáhla výhry nad Slovenkou Dominikou Cibulkovou, aby ji poté zastavila čerstvá šampionka z Toronta a švýcarská teenagerka Belinda Bencicová. Již v prvním kole opustila newhavenský Connecticut Open, když podlehla obhájkyni finálové účasti Magdaléně Rybárikové ve třech sadách.

Trénink během French Open 2015

Vrchol kariéry přišel na newyorském grandslamu US Open, kam přijížděla jako dvacátá šestá nasazená. Pošesté za uplynulých sedm let postoupila do čtvrtfinále, když na její raketě postupně skončily Jarmila Gajdošová, Monica Niculescuová, Petra Cetkovská a vítězka z roku 2011 Samantha Stosurová. Mezi poslední osmičkou hráček dokázala otočit utkání proti turnajové pětce Petře Kvitové, přestože prohrála úvodní sadu a ve druhé měla soupeřka za stavu 3–1 výhodu prolomeného podání.[10]. Ani v semifinále ji nezastavila světová dvojka Simona Halepová. Ve finále porazila krajanku Robertu Vinciovou poměrem 7–6 a 6–2 a se ziskem svého premiérového grandslamového titulu oznámila, že po sezóně ukončí ve svých 33 letech kariéru profesionální tenisové hráčky.[2]

Obě hráčky debutovaly v singlovém grandslamového finále, což se v open éře do té doby stalo šestkrát. Poprvé od roku 1975, kdy byl zaveden žebříček WTA, se ve finálovém duelu US Open objevily dvě tenistky postavené mimo elitní dvacítku. V součtu věků obou aktérek – 66 let a 16 dní, se jednalo o „nejstarší“ grandslamové finále žen v historii tenisu.[11]

Pennettaová v následné aktualizaci žebříčku WTA posunula na kariérní maximum, když jí patřilo 8. místo.[12] Před zápasem držela proti Vinciové mírně aktivní poměr vzájemných střetnutí 5–4. Trofej vybojovala během svého posledního grandslamovém startu. Kromě toho se stala první tenistkou v historii, která získala premiérový grandslam až po třicátém roce života, a po Sereně Williamsové, druhou nejstarší šampionkou otevřené éry.[11][12] Finanční odměna ve výši 3 300 000 dolarů znamenala téměř třetinu částky, kterou do té doby vydělala za celou 15letou profesionální kariéru (10,5 milionu dolarů).[11][13]

Jako turnajová jednička startovala na čínském Tianjin Open, kde překvapivě nezvládla první klání proti ukrajinské kvalifikantce Ljudmile Kičenokové. Na China Open hrála z pozice třetí nasazené a konečnou fází se pro ni stalo třetí kolo, v němž podlehla Anastasiji Pavljučenkovové. Poprvé v kariéře se kvalifikovala do dvouhry závěrečného Turnaje mistryň, hraného v Singapuru. Jediné vítězství v červené základní skupině přišlo s pozdější šampionkou Agnieszkou Radwańskou. Naopak nestačila na Halepovou ani Šarapovovou, a procentuální úspěšnost setů a her jí přisoudila poslední, čtvrté, místo.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flavia Pennettta na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Flavia Pennettaová na Wikimedia Commons
• Flavia Pennettaová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Flavia Pennettaová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Flavia Pennettaová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• (anglicky) Flavia Pennetttaová – oficiální stránky