Martina Navrátilová

Martina Navrátilová (* 18. října 1956 Praha[1]) je bývalá česko-americká profesionální tenistka, která byla mezi lety 1978–1987 světovou jedničkou ve dvouhře. V devíti obdobích na čele strávila 332 týdnů, což ji řadí na druhé místo za Steffi Grafovou. Deblové klasifikaci vévodila nejdéle ze všech hráček, když na vrcholu setrvala 237 týdnů.

Martina Navrátilová
Martina Navrátilová na Prague Open 2006
StátČeskoslovensko Československo (1973–1975)
Spojené státy americké Spojené státy americké (1975–2006)
Datum narození18. října 1956 (65 let)
Místo narozeníPraha, Československo
BydlištěSaratosa, Florida, Spojené státy americké
Výška173 cm
Hmotnost65 kg
Profesionál od1975
Ukončení kariéry2006
Držení raketylevou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek21 626 089 USD
(15. v historickém žebříčku)
Tenisová raketaYonex
Síň slávy2000 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů1442–219
Tituly167 WTA (profesionální rekord)
Nejvyšší umístění1. místo (10. července 1978)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (1981, 1983, 1985)
French Openvítězka (1982, 1984)
Wimbledonvítězka (1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990)
US Openvítězka (1983, 1984, 1986, 1987)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňvítězka (1978, 1979, 1981, 1983, 1984, 1985, 1986(1), 1986(2))
Čtyřhra
Poměr zápasů747–143
Tituly177 WTA (historický rekord)
Nejvyšší umístění1. místo (10. září 1984)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (1980, 1982, 1983, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989)
French Openvítězka (1975, 1982, 1984, 1985, 1986, 1987, 1988)
Wimbledonvítězka (1976, 1979, 1981, 1982, 1983, 1984, 1986)
US Openvítězka (1977, 1978, 1980, 1983, 1984, 1986, 1987, 1989, 1990)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (1980, 1981, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986(2), 1987, 1988, 1989, 1991)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (1975, 1982, 1986, 1989)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. září 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Martina Navrátilová na turnaji v Haagu, 1980

Je považována za jednu z nejlepších tenistek všech dob.[2][3][4][5][6] Celkově vyhrála padesát devět grandslamových turnajů, z toho osmnáctkrát dvouhru, jedenatřicetkrát ženskou čtyřhru a desetkrát smíšenou čtyřhru, což ji v otevřené éře řadí na 1. místo. S Margaret Courtovou a Doris Hartovou je jednou ze tří tenistek historie, které zkompletovaly grandslamové tituly ze všech soutěží čtyř Grand Slamů.

Ve dvouhře získala celkově 167 titulů, čímž vytvořila rekord okruhu WTA Tour. Ve čtyřhře dosáhla rovněž nejvyššího počtu 177 trofejí. Celkovým počtem 354 titulů WTA drží absolutní rekord tenisu.[7] Pouze Margaret Courtová vyhrála vyšší počet 192 singlových trofejí, z nichž ovšem 100 bylo před založením okruhu WTA Tour.[8][9]

Americká tenistka Billie Jean Kingová ji v roce 2006 charakterizovala slovy: „Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, která kdy žila.“[10] Tenisový novinář Steve Flink ji ve své knize The Greatest Tennis Matches of the Twentieth Century (Největší tenisové zápasy 20. století) označil za druhou nejlepší hráčku 20. století za Němkou Steffi Grafovou.[11] Tennis Magazine ji vybral za nejlepší tenistku, která hrála v období 1965 až 2005.[12] Historik tenisu a novinář Bud Collins ji nazval „pravděpodobně největší hráčkou nebo hráčem tenisu všech dob.“[13]

Čtyřikrát vyhrála Pohár federace, poprvé v roce 1975 za Československo a poté třikrát za Spojené státy.

V roce 2000 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy. Do Spojených států emigrovala po US Open 1975 a americké občanství obdržela v roce 1981. České občanství pak přijala v lednu 2008.

Tenisová kariéra

V roce 1972, ve věku patnácti let, vyhrála mistrovství Československa v tenise. První profesionální titul ve dvouhře získala v roce 1974 na turnaji v Orlandu.

Do dvou grandslamových finále se probojovala v sezóně 1975, ale podlehla jak na Australian Open Evonne Goolagongové, tak na French Open Chris Evertové. Na US Open poté v semifinále nestačila opět na Evertovou. První grandslamový turnaj ve dvouhře vyhrála v roce 1978, když ve třísetové bitvě porazila ve Wimbledonu Chris Evertovou a dostala se současně na první místo tenisového žebříčku. Wimbledonský titul získala i o rok později. V roce 1981 získala třetí grandslamovou trofej, když na Australian Open porazila ve finále Evertovou. V témže roce se dostala i do finále US Open, ale ve třísetovém finálovém zápase podlehla až v tiebreaku Tracy Austinové. V roce 1982 triumfovala jak při French Open, tak i ve Wimbledonu.

Na okruhu začala používat celografitovou tenisovou raketu Yonex a stala se dominantní postavou ženského tenisu. Prohrála sice již ve čtvrtém kole na French Open, prvního grandslamového turnaje roku 1983 (Australian Open se konalo až v prosinci), ale zbylé turnaje vyhrála. Během sezóny prohrála jen zápas na French Open a s 86 vítězstvími a jedinou prohrou drží rekord v procentuální úspěšnosti profesionálního tenisty během jediné sezóny. V průběhu tří sezón 1982, 1983 a 1984 prohrála pouze 6 zápasů ve dvouhře.

V sezóně 1984 triumfovala na French Open. Wimbledon vyhrála pošesté v řadě a po vítězství na US Open jí k čistému grandslamu z dvouhry zbývalo ovládnout Australian Open. V semifinále však podlehla Heleně Sukové. Přesto drží 74 zápasy bez porážky v řadě rekord mezi profesionály.

Ve čtyřhře získala čistý grandslam za roky 1984 a 1986 (v roce 1986 se sice nehrálo Australian Open pro změnu termínu, avšak ve čtyřhře vyhrála ročníky 1985 a 1987). V období let 1983-1985 vyhrála 8 deblových grandslamových turnajů v řadě, což je doposud nepřekonaný rekord, o který se dělí se svou deblovou spoluhráčkou Pam Shriverovou.

S Pam Shriverovou vytvořila jednu z nejlepších ženských deblových dvojic tenisu. Společně vyhrály 20 deblových grandslamových turnajů (7× Australian Open, 4× French Open, 5× Wimbledon a 4× US Open), 10 x Turnaj mistryň a celkem 79 deblových turnajů WTA.

S českou tenistkou a wimbledonskou vítězkou Janou Novotnou[14] nastupovala do čtyřher na veteránských turnajích žen.

Soukromý život

Narodila se v Praze roku 1956 jako Martina Šubertová. Pochází z Řevnic. Rodiče se rozvedli, když jí byly tři roky. Matka Jana se v roce 1962 vdala za Miroslava Navrátila, který se stal jejím prvním tenisovým trenérem. Po svém nevlastním otci dostala příjmení Navrátilová. Od dětství hrála za tenisový oddíl LTC Řevnice, v němž působila i její babička Anežka Semanská-Boučková. Následně se stala jeho čestnou členkou. Studium na pražském Gymnáziu Na Zatlance nedokončila.

Po US Open 1975 požádala v New Yorku o americké občanství a do Československa se již nevrátila. Do měsíce získala zelenou kartu a začala reprezentovat Spojené státy. V roce 1981 se stala americkou občankou.

V roce 2006 se její partnerkou stala Julie Lemigovová,[15] o 15 let mladší poslední miss Sovětského svazu z roku 1991.[16] Společně vychovaly dvě dcery pocházející z dřívějšího manželství Lemigovové.[17] Počátkem září 2014, v přestávce po prvním semifinálovém zápase mužské dvouhry US Open na newyorském kurtu Arthura Ashe, ji Navrátilová veřejně požádala o ruku a Lemigovová žádost přijala.[15][16] Sňatek následně uzavřely 15. prosince 2014.[18] Předtím byla Navrátilová v osmiletém vztahu s Toni Laytonovou,[17] s níž uzavřela pouze neoficiální sňatek v New Hampshire.[19] Další partnerkou tenistky byla královna krásy Judy Nelsonová.[20]

Během života se zapojila do řady charitativních projektů. V České republice se od povodní v roce 2002 podílela na obnově parku Stromovka. Působila ve funkci předsedkyně Ženské tenisové asociace (WTA). V lednu roku 2008 obdržela státní občanství České republiky.

Dne 24. února 2010 jí byla diagnostikována neinvazivní forma karcinomu prsu[21] a 15. března téhož roku absolvovala lumpektomický zákrok.[22]

Věnuje se také spisovatelské činnosti a pravidelně spolukomentuje tenisové turnaje pro americkou televizní stanici CNN. V únoru 2012 pro ni natočila pořad s Petrou Kvitovou v londýnském All England Clubu.

Trenérská kariéra

V sezóně 2015 se stala součástí trenérského týmu polské hráčky Agnieszky Radwańské, a to na částečný úvazek[23] s cílem pomoci tenistce elitní světové desítky k zisku grandslamu.[24]

Tituly na Grand Slamu
Martina Navrátilová na turnaji v Praze
Podrobnější informace naleznete v článku Hráčské statistiky Martiny Navrátilové.
Přehled
  • 59 titulů je absolutní rekord otevřené éry.
  • 18 titulů v ženské dvouhře (3. v otevřené éře za Steffi Grafovou a Serenou Williamsovou).
  • 31 titulů v ženské čtyřhře (rekord otevřené éry).
  • 10 titulů ve smíšené čtyřhře (rekord otevřené éry).

Wimbledon

Dvouhra žen

Čtyřhra žen

  • 1976 vítězka s Chris Evertovou (USA)
  • 1979 vítězka s Billie Jean Kingovovou (USA)
  • 1981 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1982 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1983 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1984 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1986 vítězka s Pam Shriverovou (USA)

Mix

  • 1985 vítězka s Paulem Mcnameem (Austrálie)
  • 1993 vítězka s Markem Woodfordem (Austrálie)
  • 1995 vítězka s Jonathanem Starkem (USA)
  • 2003 vítězka s Leanderem Paesem (Indie) (titul ve věku 47 let)

US Open

Dvouhra žen

Navrátilová na US Open 2010

Čtyřhra žen

Smíšená čtyřhra

French Open

Dvouhra žen

Deblová spoluhráčka Pam Shriverová, Martina Navrátilová a Monika Selešová, 2000

Čtyřhra žen

Smíšená čtyřhra

  • 1974 vítězka s Ivanem Molinou (Kolumbie) nad Rosie Reyesovou Darmonovou (Francie) a Marcelem Larou (Mexiko)
  • 1985 vítězka s Heinzem Günthardtem (Švýcarsko) nad Paulou Smithovou (USA) a Franciscem Gonzálezem (Paraguay)

Australian Open
Martina Navrátilová s bývalým britským premiérem Davidem Cameronem v Downing St 10

Dvouhra žen

  • 1981 vítězka nad Chris Evertovou (USA)
  • 1983 vítězka nad Kathy Jordanovou (USA)
  • 1985 vítězka nad Chris Evertovou (USA)

Čtyřhra žen

  • 1980 vítězka s Betsy Nagelsenovou (USA)
  • 1982 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1983 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1984 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1985 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1987 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1988 vítězka s Pam Shriverovou (USA)
  • 1989 vítězka s Pam Shriverovou (USA)

Smíšená čtyřhra

Fed Cup

Seznam vítězek Fed Cupu

Výběr rekordů
Grand Slamrokyrekordsdílení
Australian Open1980–19898 titulů ve čtyřhřezůstává sama
Australian Open1982–19897 deblových titulů v řaděPam Shriverová
Australian Open1980–200312 titulů ze všech disciplínzůstává sama
French Open1975–19887 titulů ve čtyřhřezůstává sama
French Open1984–19885 deblových titulů v řaděGigi Fernándezová
French Open1974–198811 titulů ze všech disciplínzůstává sama
Wimbledon1978–19909 titulů ve dvouhřezůstává sama
Wimbledon1982–19876 singlových titulů v řadězůstává sama
Wimbledon1976–19867 titulů ve čtyřhřezůstává sama
Wimbledon1981–19844 deblové tituly v řaděBillie Jean Kingová
Pam Shriverová
Nataša Zverevová
Wimbledon1985–20034 tituly ve smíšené čtyřhřezůstává sama
Wimbledon1976–2003Tituly (ze všech disciplín) ve čtyřech různých desetiletíchzůstává sama
Wimbledon1976–200320 titulů ze všech disciplínzůstává sama
US Open1977–19909 titulů ve čtyřhřezůstává sama
US Open1985–20063 tituly v mixuMargaret Courtová
Billie Jean Kingová
US Open1977–2006Tituly (ze všech disciplín) ve čtyřech různých desetiletíchzůstává sama
US Open1977–200616 titulů ze všech disciplínzůstává sama
Wimbledon 1983 – US Open 19841983–19846 vyhraných grandslamových turnajů v řadě ve dvouhřeMargaret Courtová
Wimbledon 1978 – Wimbledon 19901978–1990Vítězka grandslamu z dvouhry ve třech různých desetiletíchSerena Williamsová
Grand Slam1975–199031 grandslamových titulů ve čtyřhřezůstává sama
French Open 1975 – US Open 19901975–1990Alespoň 1 deblový grandslamový titul v roce po 16 letzůstává sama
French Open 1975 – US Open 19901975–1990Vítězka grandslamu z čtyřhry ve třech různých desetiletíchBillie Jean Kingová
Rosemary Casalsová
Venus Williamsová
Serena Williamsová
Wimbledon 1983 – French Open 19851983–19858 vyhraných grandslamových turnajů v řadě ve čtyřhřePam Shriverová
Grand Slam1984, 1986Zisk čistého grandslamu ve čtyřhřePam Shriverová
Martina Hingisová
Grand Slam1974–200610 grandslamových titulů v mixuzůstává sama
French Open 1974 – US Open 20061974–2006Vítězka grandslamu z mixu ve čtyřech různých desetiletíchzůstává sama
US Open 19871987Tituly z dvouhry, čtyřhry a mixu, kterých bylo dosaženo v jednom ročníku grandslamového turnajeMargaret Courtová
Billie Jean Kingová
Grand Slam1975–199031 grandslamových titulů ve čtyřhře – nejvyšší počet grandslamových titulů, dosažených v jedné disciplínězůstává sama
Grand Slam1974–200659 grandslamových titulů ze všech disciplínzůstává sama

Odkazy

Reference
  1. Lichner, I. et al.(1985): Malá encyklopedie tenisu. Praha : Olympia, s. 235
  2. LANDRUM, Gene N. Empowerment : the competitive edge in sports, business & life. Burlington, Ont.: Brendan Kelly Pub., 2006. ISBN 9781895997248. S. 169. (anglicky)
  3. RIESS, Steven A. Sports in America from Colonial Times to the Twenty-First Century: An Encyclopedia: An Encyclopedia. Oxford, England: Routledge, 2015. ISBN 9781317459477. S. 661. (anglicky)
  4. Top 10 Greatest Women's Tennis Players of All Time [online]. HowTheyPlay. Dostupné online. (anglicky)
  5. PM, 2017 10:57. 10 best women's tennis players of all time [online]. Newsday. Dostupné online. (anglicky)
  6. NAURIGHT, John; PARRISH, Charles. Sports Around the World: History, Culture, and Practice. Santa Barbara, CAL, United States: ABC-CLIO, 2012. Dostupné online. ISBN 9781598843002. S. 372. (anglicky)
  7. Who has won the most singles tennis titles? [online]. Dostupné online. (anglicky)
  8. TIGNOR, Steve. The 50 Greatest Players of the Open Era (W): No. 4, Margaret Court [online]. Tennis, 2018-02-27 [cit. 2019-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Serena Williams: US Open champion's career in numbers. BBC Sport [online]. 2013-09-09 [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Act II of Navratilova's career ends with a win [online]. ESPN [cit. 2007-02-14]. Dostupné online.
  11. Exclusive Interview with Steve Flink about the career of Chris Evert [online]. ChrisEvert.net [cit. 2007-02-14]. Dostupné online.
  12. 40 Greatest Players of the Tennis Era [online]. Tennis magazine [cit. 2007-04-21]. Dostupné online.
  13. Collins, Bud. The Bud Collins History of Tennis: An Authoritative Encyclopedia and Record Book. New York, N.Y: New Chapter Press, 2008. Dostupné online. ISBN 0-942257-41-3. S. 600.
  14. http://ona.idnes.cz/milionarka-novotna-v-penzi-moji-laskou-byl-jen-tenis-ostatni-jsem-zablokovala-1hv-/spolecnost.aspx?c=A100812_1432070_spolecnost_lf
  15. GREENBERG, Chris. Martina Navratilova Creates More U.S. Open Magic By Proposing To Girlfriend On Big Screen. The Huffington Post [online]. 2014-09-06 [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ČTK. Navrátilová požádala na US Open přítelkyni o ruku. České noviny.cz [online]. 2014-09-06 [cit. 2014-09-07]. Dostupné online.
  17. NATHAN, Sara. Martina Navratilova, 55, finds joy with 'instant family' as she becomes parent to her girlfriend's daughters. The Daily Mail Online [online]. 2012-07-14 [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
  18. ČTK; ZÁRODŇANSKÝ, Rastislav. Martina Navrátilová se vdala. Vzala si poslední sovětskou Miss. iDNES.cz [online]. 2014-12-16 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online.
  19. FanHouse. Martina Navratilova, Toni Layton Settle For Millions. The Huffington Post [online]. 2010-08-22, rev. 2011-05-25 [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
  20. Mail Online Reporter. Game, set and what a match! Martina Navratilova makes surprise proposal to her partner on the big screen at US Open. The Daily Mail Online [online]. 2014-09-06 [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
  21. Tenisová legenda Navrátilová má rakovinu prsu, Sport.cz, 7.4.2010
  22. CNN Library. Martina Navratilova Fast Facts. CNN News [online]. 2014-01-24 [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
  23. Martina Navratilova to coach world No6 Agnieszka Radwanska [online]. The Guardian, 9-12-2014. Dostupné online.
  24. Martina Navrátilová bude po Lendlovi druhým českým superkoučem [online]. Český Rozhlas, 9-12-2014. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • ŠKUTINA, Vladimír. Martina : z Řevnic na wimbledonský trůn. 1. vyd. Curych: [s.n.], 1984. 130 s.
  • NAVRÁTILOVÁ, Martina; VESCEY, George. Já jsem já. Překlad Josef Škvorecký. Toronto: Sixty-Eight Publishers, 1985. 459 s. ISBN 0-88781-165-5.
  • ŠKUTINA, Vladimír. Martina : z Řevnic na wimbledonský trůn. 2. vyd. Praha: SNK, 1990. 139 s. ISBN 80-7057-019-9.
  • NAVRÁTILOVÁ, Martina; NICKLESOVÁ, Liz. Absolutní nasazení. Překlad Jiří Lexa. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1995. 254 s. ISBN 80-7176-235-0.
  • PIGULA, Topi. PŘÍBĚH MARTINOVY BOUDY. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2016. ISBN 978-80-7535-0190
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 242–243.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.