Laura Robsonová

V britském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrály s Heather Watsonovou čtyřhru. Britky zvítězily 3:0 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 9–1 ve čtyřhře.[3]

Velkou Británii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v ženské dvouhře startovala jako náhradnice po odstoupení Chorvatky Petry Martićové.[4]. V úvodním kole přehrála Lucii Šafářovou a následně ji vyřadila třetí nasazená a pozdější finalistka Maria Šarapovová z Ruska.[5][6] Do ženské čtyřhry nastoupila s Heather Watsonovou. Soutěž opustily po prohře v první fázi od pátého nasazeného páru Němek Angelique Kerberová a Sabine Lisická.[7] Stříbrný kov pak vybojoval ve smíšené čtyřhry, v níž se objevila s Andym Murraym po obdržení divoké karty. Ve finále však nestačili na nejvýše nasazenou běloruskou dvojici Viktorii Azarenkovovou s Maxem Mirným, když o vítězích rozhodl až supertiebreak nejtěsnějším rozdílem dvou bodů.[8]

Po boku Andyho Murrayho rerezentovala Velkou Británii na Hopmanově poháru 2010, kde vyhráli základní skupinu. Ve finále pak nestačili na Španělsko ve složení María José Martínezová Sánchezová a Tommy Robredo poměrem 1–2 na zápasy.[9]

Ve věku 14 let a 166 dnů vyhrála juniorskou dvouhru ve Wimbledonu 2008, když ve finále zdolala Thajku Noppawan Lertcheewakarnovou ve třech sadách. Jako poražená finalistka odešla z juniorek Australian Open 2009 a 2010, když v prvním případě nestačila na Rusku Xenii Pervakovou a ve druhém pak na Češku Karolínu Plíškovou.

Podání ve třetím kole Australian Open 2013

Mezi dospělými debutovala v září 2008 na turnaji patřícím do okruhu ITF ve francouzském Limoges. Své první utkání na okruhu WTA Tour odehrála na turnaji Fortis Championships Luxembourg 2008, kam obdržela divokou kartu. V úvodním kole ji vyřadila Češka Iveta Benešová po třísetovém průběhu.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Wimbledonu 2009, kde získala divokou kartu. V první fázi však nenašla recept na slovenskou tenistku Danielu Hantuchovou, přestože získala úvodní sadu. Osmifinále si zahrála na US Open 2012, čímž se stala první Britkou od Sam Smithové a Wimbledonu 1998, které se podařilo postoupit do čtvrtého kola grandslamu. Ve druhém kole newyorského majoru vyřadila Kim Clijstersovou v posledním singlovém zápase kariéry Belgičanky.[10] Poté poprvé v kariéře zdolala hráčku elitní světové desítky Li Na,[11] aby skončila na raketě australské obhájkyně titulu Samanthy Stosurové. Výkon zopakovala ve Wimbledonu 2013, kde ji v osmifinále zastavila Estonka Kaia Kanepiová. Bodový zisk ji po turnaji posunul na kariérní žebříčkové maximum, když 8. července 2013 figurovala na 27. příčce jako první Britka v elitní světové třicítce od Jo Durieové a roku 1987.[12][2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na zářijovém Guangzhou International Women's Open 2012 v čínském Kantonu, kde ve druhém kole vyřadila druhou nasazenou Číňanku Čeng Ťie a ve čtvrtfinále turnajovou sedmičku Pcheng Šuaj. Po semifinálové výhře nad třetí nasazenou Rumunkou Soranou Cîrsteaovou nestačila v závěrečném duelu na Tchajwanku Sie Su-wej po třísetovém průběhu.[1][2]

Trénink na olympijském turnaji 2012 v All England Clubu

Po boku Američanky Lisy Raymondové se probojovala do finále čtyřhry turnaje druhé nejvyšší kategorie WTA Premier Mandatory na březnovém Miami Masters v Key Byscaine. Ze zápasu odešly poraženy od páru Naděžda Petrovová a Katarina Srebotniková.[1][2]

V polovině září 2017 odehrála turnaj ITF Red Rock Pro Open s dotací 60 tisíc dolarů v Las Vegas, kde s Belgičankou An-Sophie Mestachovou získala druhý deblový titul v této úrovni tenisu. V druhém kole dvouhry ji vyřadila Mexičanka Renata Zarazuová. Následně startovala v novomexickém Albuquerque a kalifornském Templetonu,[1] aby se vrátila do Las Vages na odpočinek. V něm se 1. října zúčatnila country festivalu Route 91 Harvest, který se stal místem do té doby nejtragičtějšího útoku střelce ve Spojených státech s více než padesáti oběťmi a pěti sty zraněnými. Tenistka přežila nezraněna.[13]

• Martijn Bok (2007–2010)
• Patrick Mouratoglou (2011)[14]
• Luke Milligan (2011–2012)
• Željko Krajan (2012–2013)[15]
• Miles Maclagan (2013)[16]
• Nick Saviano (2013)[17]
• Jesse Witten (2013)[17]
• Mauricio Hadad (2014–2016)[18]