Děčínský vikariát

Děčínský vikariát[1] se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s teplickým vikariátem, na jihu s litoměřickým vikariátem a z východu s českolipským vikariátem. Ze severozápadu, severu i severovýchodu je přes hranici s Německem respektive Svobodným státem Sasko, a z české strany v oblasti šluknovského výběžku, obklopen diecézí drážďansko-míšeňskou. Z hlediska územního členění státní správy je děčínský vikariát téměř identický s okresem Děčín.

Děčínský vikariát
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Okrskový vikář	R.D. ThLic. Jacek Kotisz
Další úřad vikáře	farář v Dolní Poustevně
Hlavní účetní	Alena Převorová
Stavební technik	Tomáš Buřt
Údaje v infoboxu aktuální k 4/2022

Blason vikariátního znaku
V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře vynikajícím zlatým latinským křížem. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci. Zvolený symbol odkazuje na patrocinium děkanského kostela v Děčíně a rovněž na skutečnost, že na Šluknovsku se nachází unikátní soubor křížových cest.

Vikariát je tvořen 46 farnostmi. V nich se nachází dohromady 47 kostelů a řada větších kaplí, které jsou uvedeny v přehledu. Dále je zde mnoho menších kaplí a kapliček, božích muk, křížů a jiných sakrálních památek, které jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o konkrétních farnostech. Přirozeným centrem je město Děčín ležící v jižní části vikariátu, které mu dalo jméno. Jednotlivé farnosti jsou ve vikariátu sdružené do farních obvodů (kolatur), kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více. Z hlediska státní správy kolatura může připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností. Okrskovým vikářem je od roku 2018 Jacek Kotisz, který farářem v Dolní Poustevně a zároveň duchovním správcem děkanství Varnsdorf i celého okolí.

V děčínském vikariátu se nachází řada významných poutních míst. Nejprve jsou to poutní místa spojená s úctou k Nejsvětější Trojici nebo k některé Božské osobě. Za nejvýznamnější lze považovat Křížovou horu v Jiřetíně pod Jedlovou. K dalším patří kostel sv. Jana Křtitele v Horních Habarticích a dnes již zaniklý kostel Nejsvětější Trojice poblíž Verneřic na tzv. Gottesbergu (Božím vrchu). K mariánským poutním místům patří na prvním místě Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově, kde došlo v roce 1866 k tzv. Filipovském zázraku při němž byla uzdravena smrtelně nemocná mladá žena. Místu se začalo přezdívat „Lourdy severních Čech“.[2] Do místa často směřují Lužičtí Srbové ze sousední Horní Lužice. Dalšími mariánským poutními místy jsou loretánská kaple v Rumburku, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově, kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné poblíž Krásné Lípy, kaple Narození Panny Marie v České Kamenici a kaple Panny Marie Sněžné v Děčíně u kostela Povýšení svatého Kříže. Úcta k matce Panny Marie sv. Anně je po staletí zvlášť silná na Anenském vrchu (něm. Annaberg) poblíž Lobendavy a v kostele svaté Anny v Jedlce.[3]