Česká Kamenice

První písemná zmínka o České Kamenici pochází z roku 1352, kdy vrcholila kolonizace města osadníky ze sousedního Saska, avšak ve většině publikací stojí, že bylo město založeno již před rokem 1283. Mezi vlastníky tohoto města patřil třeba Jan z Michalovic či Hynek Berka z Dubé a rodina Kinských. Českou Kamenici navštívila jak husitská vojska, tak i hrůzy třicetileté války, přesto však město začalo vzkvétat a do jeho růstu v 19. století výrazně zasáhl rozvoj textilního průmyslu. Po druhé světové válce byla nuceně vysídlena většina místních obyvatel a sláva města začala upadat. V roce 2005 získala Česká Kamenice ocenění Historické město roku 2005, a to zejména díky nedotčenému historickému jádru města.

Kostel sv. Jakuba Většího

Strop Poutní kaple Narození Panny Marie

• Měšťanský dům čp. 73 je jedním z historických dochovaných domů ve městě, u něhož se dochovalo původní podloubí a gotický stupňovitý štít. Nejstarším doloženým vlastníkem byl Hans Hehr (1570), dům byl po vypálení v roce 1654 obnoven s použitím staršího kamenného zdiva. Majitelé domu byli držiteli várečného práva, a proto k domu patřilo jako příslušenství i várečné nářadí, nábytek, kráva, pole, vinice a později i další pozemky. Do začátku roku 2017 v domě sídlilo městské informační centrum.
• Děkanský kostel sv. Jakuba Většího.
• Bývalý evangelický kostel z roku 1930.
• Českokamenický zámek byl postaven v první polovině 16. století pány z Vartenberka. Větší stavební úpravy byly provedeny na počátku 17. století, kdy rod Kinských (Vchynských) nechal přistavět jižní křídlo.[5] V roce 1792 byla vybudována barokní krytá chodba, která spojila zámek s kostelem. Poslední stavební úpravy v klasicistním stylu byly provedeny v letech 1847 až 1849 a dotkly se nejvíce jižního křídla.
• V Tyršově ulici stojí tzv. Salhausenovský dům postavený v první čtvrtině pány ze Salhausenu. Později budovu získalo město a zřídilo v ní špitál.[5]
• Radnice – Nejstarší budova radnice vznikla úpravou původně právovárečného měšťanského domu, který byl vykoupen městskou radou v roce 1493 za 44 kop grošů a 4 groše. Dnešní budovu na náměstí Míru město získalo až na konci 16. století, kdy také byla přestavěna. Poslední rozsáhlejší přestavba v klasicistním stylu byla realizována v letech 1846 až 1847. Průčelí nad portálem zdobí znak Vartenberků s letopočtem 1591 a německým nápisem, které připomínají Jindřicha z Vartenberka, dědičného nejvyššího číšníka Českého království. Na horní římse portálu je latinský nápis PALLADIUM CIVITATIS (záštita obce). Po roce 1850 v budově sídlily berní a okresní úřad a později okresní soud. V letech 1958 až 1967 zde bylo vlastivědné muzeum, poté objekt nebyl využíván. Po rozsáhlých opravách se v 90. letech 20. století budova znovu stala sídlem městské samosprávy.
• Budova spořitelny – Na západní straně náměstí Míru je secesní budova spořitelny se sochou rytíře nad štítem. Původně nesla název Městský dům, neboť zde kromě spořitelny sídlilo ještě okresní zastupitelstvo, úřad starosty a městská knihovna.
• Kašna – Uprostřed náměstí Míru stojí kašna z roku 1575, se sloupem a barokní sochou z roku 1680, od žitavského mistra Oldřicha. Nedaleko kašny je v dlažbě vsazená velká podkova z kamene, jež označovala kam až směl být při jarmarku vystavován prodávaný dobytek.
• Kaple Narození Panny Marie – Kaple je státní kulturní památka v městské památkové zóně, jejíž vznik je spojován s více než stem zázračných skutků Panny Marie Kamenické.
• Barokní chudobinec – Severně od Mariánské kaple, se nachází barokní chudobinec z roku 1750. Bylo v něm zřízeno 24 komůrek pro 24 poddané českokamenického panství. Nynějším sálem vedla středem chodba, která jej dělila na dvě poloviny, s šesti komůrkami po každé straně a s kachlovými kamny na každém konci chodby. Pro ženy bylo vyhrazeno přízemí, v prvním poschodí byli muži. Za epidemie černých neštovic v roce 1778 sloužil chudobinec nějaký čas jako městský špitál. Pětiboké čedičové sloupy, zasazené do země nedaleko vchodu do budovy, jsou na paměť obětem epidemie černých neštovic, zemřelých na tomto místě. Epidemii měli do města zavléci pruští vojáci, pod velením gen. Möllendorfa, kteří obsadili Českou Kamenici. Černým neštovicím podlehlo kolem 600 osob, vojáků i místních občanů.

• Buky na Zeleném vršku, dvojice buků na východním okraji města, poblíž křižovatky ulic Na Vyhlídce a Máchova (50°48′8″ s. š., 14°25′20″ v. d.)
• Jasan v České Kamenici, ve dvoře domu čp. 272 při západní straně náměstí Míru (50°47′58″ s. š., 14°24′57″ v. d.)
• Tis v České Kamenici, v jihovýchodním sousedství kostela sv. Jakuba (50°47′55″ s. š., 14°25′5″ v. d.)

• Balthasar Kademann (1533–1607), teolog a duchovní
• Johannes Klein (1681–1762), matematik
• Prokop Horn (1696/1697–1739), duchovní a profesor filosofie
• Filip Josef Kinský (1700–1749), šlechtic, diplomat a politik
• Jakob Frint (1766–1834), profesor teologie a biskup
• Johann Baptista Pohl (1782–1834), průvodce J. W. Goetha a badatel
• Gustav Nowak (1846–1921), lékárník a politik, starosta města, poslanec Říšské rady a zemského sněmu
• Emanuel Hegenbarth (1868–1923), malíř
• Jozef Hegenbarth (1884–1962), malíř a grafik
• Hannes Hegen (Johannes Hegenbarth), (1925–2014), karikaturista i komický spisovatel

• Česká Kamenice
• Dolní Kamenice
• Filipov
• Horní Kamenice
• Huníkov
• Kamenická Nová Víska
• Kerhartice
• Líska
• Pekelský Důl
• Víska pod Lesy

• Zámecký vrch (541 m n. m.) s Kamenickým hradem
• Olešský rybník
• muzejní železnice Česká Kamenice–Kamenický Šenov
• K železniční zastávce Horní Kamenice na okraji města je vedena Naučná stezka Okolím Studence.[6]
• Bratrské oltáře s Křížovou cestou poblíž vrchu Jehla
• Skalní vyhlídka Ponorka

Českou Kamenicí prochází trať č. 081 Děčín–Rumburk a odbočuje zde trať do Kamenického Šenova, která kdysi vedla až do České Lípy a na jejímž tělese vede cyklostezka Varhany. Ve městě se nacházejí nádraží Česká Kamenice a Horní Kamenice.

• Bad Schandau, Německo

• 
  Náměstí Míru s radnicí
• 
  Severní strana Náměstí Míru s věží kostela sv. Jakuba Staršího
• 
  Náměstí Míru
• 
  Děkanský kostel svatého Jakuba Staršího
• 
  Měšťanský dům čp. 73
• 
  Kamenický hrad
• 
  Kamenná podkova na náměstí
• 
  Řeka Kamenice, jež při povodních v létě 2010 způsobila velké škody
• 
  Centrum dětí a mládeže v ulici Dukelských hrdinů (bývalé ředitelství Karschových přádelen)
• 
  Dětský domov (bývalá vila továrníka Emanuaela Karsche)
• 
  Řeka Kamenice v ulici Karoliny Světlé
• 
  Kulturní dům (bývalá německá tělocvična)
• 
  Poutní kaple Narození Panny Marie
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Zámecký pivovar
• 
  Základní škola v Palackého ulici
• 
  Secesní vila v Máchově ulici
• 
  Skála Hrnčíř u železniční trati Děčín–Rumburk
• 
  Kostel sv. Jakuba Staršího a fara
• 
  Zámecký vrch se zříceninou hradu pohledem z vrchu Jehla (vlevo Horní Kamenice)
• 
  Pískovcový lom v Horní Kamenici

• BÍLEK, Ivan a kolektiv: Česká Kamenice; Česká Lípa, 2002 (414 s.) ISBN 80-238-9875-2