Verneřice

První písemná zmínka pochází z roku 1352.[3] Od roku 1479 byly Verneřice městem.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[4] S účinností od 10. října 2006 bylo 17. října 2006 původní rozhodnutí změněno a obci byl vrácen status města.[5]

Narodil se zde Josef Strobach (1852–1905), rakousko-uherský politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady za Křesťansko sociální stranu, krátce i starosta Vídně.[6]

V letech 1890 až 1978 vedla do Verneřic železniční trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou na Úštěk.

V roce 1930 byly zřízeny v této oblasti autobusové linky. První linka vedla z Verneřic přes Příbram, Rychnov, Fojtovice a Benešov nad Ploučnicí do Děčína. Druhá linka vedla z Verneřic přes Valkeřice (Algersdorf). V zimě se často pro vysoký sníh nedalo projet.

V roce 2007 vedla přes Verneřice autobusová linka č. 510041 z Děčína přes Benešov nad Ploučnicí, Františkov, Valkeřice, Verneřice a Příbram do Rychnova, a linka 510125 přes Žandov a Merboltice. Linka 592458 byla zavedena z Ústí nad Labem přes Verneřice do Úštěku, přibližně v trase zrušené železnice.

• Kostel svaté Anny
• Poutní kostel Nejsvětější Trojice. Kostel na Božím Vrchu západně od obce byl vystavěn ve 30. letech 18. století a byl zbořen 16. ledna 1975.[9]
• Kašna
• mariánský pomníček a kříž zničeny za normalizace

Podle pověsti v hoře Boží vrch bydlívali trpaslíci. Když zde však byl vystavěn kostel Nejsvětější Trojice, museli se vystěhovat, protože nemohli snést hřmot kostelních zvonů.[10]

• Verneřice (Werndorf, k. ú. Verneřice)
• Čáslav (Tschiaschel, k. ú. Čáslav u Verneřic)
• Loučky (Schönau, k. ú. Loučky u Verneřic)
• Příbram (Biebersdorf, k. ú. Příbram pod Bukovou horou a Velké Stínky)
• Rychnov (Reichen, k. ú. Rychnov u Verneřic)
• Rytířov (Rittersdorf, k. ú. Rytířov)

Vysídlením Němců v roce 1945 zanikly na dnešním území města dřívější vesnice Boží Vrch (Gottesberg), Malé Loučky (Niederschönau), Malé Stínky (Kleinzinken) a Velké Stínky (Großzinken).