Krásná Lípa

Krásná Lípa (německy Schönlinde) je město s přibližně 3 400[1] obyvateli v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Od roku 2000 je město sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko.

Krásná Lípa
Náměstí v Krásné Lípě
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0421 562611
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíRumburk
Okres (LAU 1)Děčín (CZ0421)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°54′47″ s. š., 14°30′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 405 (2022)[1]
Rozloha31,42 km²
Nadmořská výška426 m n. m.
PSČ407 46
Počet domů1 080 (2021)[2]
Počet částí obce9
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Krásná Lípa,
Masarykova 6,
407 46 Krásná Lípa
[email protected]
StarostaJan Kolář
Oficiální web: www.krasnalipa.cz
Krásná Lípa
Další údaje
Kód obce562611
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Krásná Lípa je město na severu Česka, v severovýchodní části okresu Děčín. Leží na horním toku říčky Křinice na pomezí Národního parku České Švýcarsko a Lužických hor.

Historie
Sudetská krize. Českoslovenští vojáci v Krásné Lípě (říjen 1938)

Krásná Lípa vznikla zřejmě ve druhé polovině 13. století v důsledku kolonizační činnosti Ronovců, tehdejších majitelů oblasti. Prvními osadníky bylo zřejmě na 30 rodin kolonistů z Horních Frank. První písemná zmínka pochází z roku 1361, kdy jako majitel vsi je doložen Vaněk z Vartemberka. S nástupem reformace je Krásná Lípa v roce 1551 zmiňována jako celá evangelická. O zhruba 100 let později následoval úplný návrat ke katolicismu.

Dle Berní ruly z roku 1654 se v Krásné Lípě v uvedeném roce nacházelo 32 selských statků, 4 chalupníci a 59 domkářů. V roce 1731 byla ves císařem Karlem VI. povýšena na městys, v téže době se rozvíjela výroba a zpracování textilu. K povýšení na město došlo v roce 1870, kdy textilní výroba již měla průmyslový charakter (například nitařský závod Antona Friedricha[3]). O rok dříve (1869) byla obec napojena na železniční síť. Vedle rozvoje průmyslu je 2. polovina 19. století spjata také s rozvojem turismu, 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, který se zasazoval o vytváření turistické infrastruktury.

Do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo z drtivé většiny německé. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Krásná Lípa[4][5]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 6 2526 5976 8436 8796 9305 9366 6003 4233 5553 3153 3233 0593 2883 133
Domy 6627778359089069241 0261 011773637593620633671
Tabulka zahrnuje údaje bývalých osad Falkenhain, Fiebigthal, Krásná Lipenská Klause, Nová Krásná Lípa a Nové Forstwalde.
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hely, Kamenná Horka, Krásný Buk a Kyjov.

V roce 1910 mělo město okolo 7 000 obyvatel (pouze město, bez blízkého okolí), v důsledku poválečných odsunů Němců tento počet klesl po roce 1945 na zhruba 3 100 (po započtení všech místních částí).

Podle sčítání lidu tu k roku 2001 žilo 3 639 obyvatel, ve městě se nacházelo 973 domů.

Části obce

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krásné Lípě.

Organizace a spolky
Dům Českého Švýcarska
  • Správa Národního parku České Švýcarsko
  • Klub českých turistů
  • Kostka Krásná Lípa, p. o.
  • České Švýcarsko, o. p. s.
  • Český svaz ochránců přírody 4. ZO Tilia Krásná Lípa
  • ATOM Zelenáči
  • Lípa pro zdraví, o. s.
  • Čačipen, o. s.
  • Cedr, o. s.
  • Krásnolipský spolek
  • T-Klub

Významné osobnosti
  • Thaddeus Palme (1765–1836), kantor a hudebník
  • Franz Bendel (1833–1874), skladatel a pianista
  • Karlheinz Blaschke (1927–2020), saský archivář a historik
  • Anton Friedrich (1820–1891), průmyslník a politik
  • Carl August Dittrich mladší (1853–1918), textilní průmyslník a mecenáš
  • August Frind (1852–1924), akademický malíř
  • Johann Hille (1852–1925), předseda Horského spolku pro nejsevernější Čechy
  • Albin Hugo Liebisch (1888–1965), konstruktér motocyklů Čechie-Böhmerland
  • Gerhard Mitter (1935–1969), automobilový závodník, Formule 1, Rallye, 3násobný mistr Evropy v jízdě do vrchu
  • Markéta "Greta" Popperová (1897 v Praze - 1976 v Krásné Lípě), německá fotografka v Praze ve 30. letech 20. století
  • August Strádal (1860–1930), hudební pedagog a skladatel
  • Anna Waldhauserová (1860–1946), básnířka a prozaička
  • Antonín Alois Weber (1877–1948), biskup litoměřické diecéze
Kostel sv. Máří Magdaleny

Politika v Krásné Lípě

Zastupitelstvo Krásné Lípy má 21 zastupitelů.

Partnerská města

Železniční doprava

Městem prochází od jihu železniční trať 081 z Děčína do Rumburka, na které jsou dvě zdejší zastávky, stanice Krásná Lípa a zastávka Krásná Lípa město. Ve stanici Krásná Lípa na tuto trať navazuje odbočná větev trati 084 Krásná Lípa – Panský, na níž je osobní doprava provozována jen v letní sezóně o víkendech.

Sport

Galerie
  • Jižní část Křinického náměstí s nejstarším domem U Frinda
  • Severní část Křinického náměstí
  • Městský úřad v Masarykově ulici (původně městská spořitelna, 1899–1900)
  • Areál základní školy z konce 19. století ve Školní ulici
  • Dittrichova ulice s dětským domovem (bývalý sirotčinec)
  • Socha lva z roku 1908 v Dittrichově ulici
  • Stará zástavba ve Stradalově ulici
  • Hrobky německých továrníků na hřbitově
  • Vila továrníka Eduarda Hielleho (1886–1887) v Pražské ulici
  • Zdravotní středisko v Masarykově ulici (bývalá vila bankéře a továrníka Eduarda Michela)
  • Pohled z Křinického náměstí do Dittrichovy ulice s hotelovým resortem Lípa
  • Kino a kulturní dům v Pražské ulici
  • Budova Správy Národního parku České Švýcarsko v Pražské ulici
  • Městský znak na budově bývalé radnice na Křinickém náměstí

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Sterbfälle. Bohemia. Leden 1891, roč. 64, čís. 11, s. 7. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369.
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.