Římskokatolická farnost Bělá u Děčína

Římskokatolická farnost Bělá u Děčína (lat. Bila[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území městské části Bělá u Děčína a v jejím okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Františka Xaverského v Bělé u Děčína.

Římskokatolická farnost
Bělá u Děčína
Fara v Bělé u Děčína
Základní údaje
Vikariátděčínský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. František Jirásek
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
Bělá u Děčína
Území farnosti
Bělá • Bynov • Čechy • Jalůvčí • Kristin Hrádek • Maxičky • Nová Ves • Žlíbek
Kontakt
Adresa sídlaHusovo nám. 99/13, Děčín, 405 02, Česko
Souřadnice50°47′23,64″ s. š., 14°10′4,8″ v. d.
Telefon+420 412 531 582
+420 731 625 903
Webové stránkyrkf.dc.podmokly.sweb.cz
E-mailfarnost.bela.dc@dltm.cz
IČO63782791
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

Bělá patřila od roku 1702 ke staré farnosti v Rozbělesích, které dnes patří pod farnost Děčín-Podmokly. Na místě bělského kostela stávala vesnická kaple. Od roku 1786 byla v místě lokálie. Když se Bělá rozrostla, byl v letech 1787-1788 postaven dnešní kostel sv. Františka Xaverského, a to z prostředků tzv. náboženského fondu. Matriky jsou vedeny od roku 1788. Vlastní farnost byla kanonicky zřízena v roce 1852.[2] Po vysídlení německého obyvatelstva spolu s posledním bělským farářem Ernstem Johnem v roce 1946 (od té doby působil v Německu v Eggenfelden, Stubenberg, Kreis Pfarrkirchenm, Malching/Inn a Schönau-Bruck) je farnost spravována z Podmokel.

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1788 cap. loc. Procopius Loeschner OESA, n. 16. 11. 1753 Nepomuk, o. 19. 8. 1778, † 25. 2. 1831
  • 1813 cap. loc. Bernard. Krühner, n. 20. 12. 1779 Osegg, o. 8. 9. 1804, † 23. 10. 1841
  • 1821 cap. loc. vacat
  • 1821 cap. loc. Jos. Kluppak, n. 17. 4. 1784 Luschicens, o. 29. 12. 1806, † 16. 3. 1827
  • 1827 cap. loc. Adalb. Petters, n. 10. 7. 1781 Woelmsdorf, o. 8. 9. 1804, † 26. 1. 1856
  • 1835 cap. loc. Franc. Hochberger, n. 3. 12. 1789 Otschechaviens., o. 17. 8. 1814
  • 1853 proto-par. (první-farář) Franc. Hochberger, n. 3. 12. 1789 Otschechaviens., o. 17. 8. 1814, † 23. 5. 1863
  • 1854 chybí katalog
  • 1855 Jos. Kneissel, n. 17. 1. 1821 Radschitz, o. 25. 7. 1845, † 11. 1. 1893
  • 1872 Ignat. Pištěk, n. 7. 7. 1831 Prag, o. 25. 7. 1856, † 27. 10. 1903
  • 1884 par. vacat, admin. interc. Anton. Beer
  • 1885 Benedict. Franzel, n. 29. 1. 1835 Ladowitz, o. 1. 8. 1859, † 30. 4. 1902
  • 1892 Franc. Xav. Durych, n. 19. 7. 1856 Turnau, o. 11. 5. 1884, † 6. 1. 1909
  • 1910 Steph. Davídek, n. 26. 12. 1868 Dobrovice, o. 2. 7. 1893
  • 1921 par. vacat, adm. interc. Theodor Trompeter
  • 1922 Theodor Trompeter, n. 20. 1. 1887 Essen, o. 4. 7. 1912, † 21. 9. 1963
  • 1939 par. vacat, adm. interc. Rudolf Armstark, n. 19. 11. 1911, o. 28. 6. 1936
  • 1. 9. 1939 Ernst John, n. 5. 1. 1901 Prosseln., o. 28. 6. 1925, † 11. 3. 1983
  • 1. 5. 1946 Vojtěch Bartoš S.J.
  • 1. 11. 1948 Karel Kvítek
  • 1. 6. 1954 Jaroslav Drábek
  • 1. 4. 1967 Mojmír Melan, admin. exc. z farnosti Děčín-Podmokly
  • 1. 7. 1990 František Jirásek, admin. exc. z farnosti Děčín-Podmokly[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostely
1. Kostel sv. Františka Xaverského Bělá bližší informace o bohoslužbách 50°47′23″ s. š., 14°10′5″ v. d. farní kostel[2][5] 25767/5-4104 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2. Kostel Jména Panny Marie Bynov bližší informace o bohoslužbách 50°46′56″ s. š., 14°9′10″ v. d. filiální kostel[6] –
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde Archivováno 27. 6. 2021 na Wayback Machine v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Děčín IV-Podmokly, jehož součástí je i farnost Bělá u Děčína, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů děčínského vikariátu.

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
  2. Macek, s. 19-20.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  4. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
  5. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Františka Xaverského, Bělá u Děčína [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.
  6. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel Jména Panny Marie, Bynov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-02]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.