Kostel svaté Anny (Verneřice)

Římskokatolický farní[1] kostel svaté Anny ve Verneřicích je barokní a rokoková sakrální stavba stojící v obci na náměstí. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[2]

Kostel svaté Anny
ve Verneřicích
Kostel sv. Anny ve Verneřicích
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecVerneřice
Souřadnice50°39′40,16″ s. š., 14°18′11,28″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostVerneřice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Verneřice
Architektonický popis
Stavební slohbaroko a rokoko
Výstavba18. století
Specifikace
Délka32,5 metrů
Šířka22 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaMírové náměstí
a ul. Českolipská, Verneřice
Oficiální webfarnost Verneřice
Kód památky22036/5-4050 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní kostel pochází ze 14. století, kdy byly Verneřice již připomínány jako farní ves. Roku 1384 je ve Verneřicích jmenovitě uváděn kostel svaté Anny. Z původní stavby se dochovaly snad obvodové zdi presbytáře a spodní část věže. Dochovaný svorník klenby v presbytáři datuje její vložení do roku 1484. Po povýšení Verneřic na město byl kostel zásadně rozšířen v goticko-renesančním slohu (zřejmě 1565),[3] další úpravy následovaly po požárech v letech 1709 a 1774,[4] kdy byl barokně a rokokově upraven.[3] Po roce 1945 pustl, jako jediný v širokém okolí byl v roce 1973 opraven, byly sem přemístěny části zařízení z demolovaných kostelů v Merbolticích, Valkeřicích a z poutního kostela Nejsvětější Trojice, který stál západně nad obcí na Božím vrchu (Gottesberg). V dalším období kostel opět začal chátrat. Proto bylo ve druhé dekádě 21. století započato s jeho rozsáhlou opravou.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Verneřice.

Architektura

Jedná se o obdélnou stavbu. Má trojboce uzavřený pozdně gotický presbytář, obdélnou sakristii po jižní straně a hranolovou věž po severní straně. Západní průčelí má tři osy. Průčelí je se středním rizalitem, na kterém jsou dvě dvojice pilastrů a obdélný portál s rozeklaným štítem. Čela bočních lidí jsou s lizénovými rámci, obdélnými portály a čtyřlistými okny. Štít je křídlový s pilastry a s nikou se sochou sv. Josefa ve volutovém rámci. V segmentovém nástavci je letopočet 1711. Boční fasády jsou s lizénovými rámci a mají okna segmentově zaklenutá. Boční lodi jsou v přízemí čtyřlistá a v patře jsou převýšená polokruhová. V ose mají boční lodi obdélné portály. Presbytář má odstupněné opěrné pilíře a hrotitá okna. Ve východní stěně po severní straně závěru je obdélné okénko s letopočtem 1656 a s pozdně gotickým nástavcem s křížkem. Hranolová věž je dvakrát odstupněná. V přízemí je pravoúhlý portálek. V patře se nacházejí malá obdélná okna, z nichž jedno je se zkosenými hranami. Ve 2. patře jsou velká polokruhově zakončená okna. Na věži je osmiboká cibulovitá báň.[4]

Presbytář kostela je sklenut jedním polem hvězdové klenby a jedním polem třídílné paprsčité klenby s přetínanými žebry[3] a konzolami. Po jižní straně je pravoúhlý portálek vedoucí do sakristie. Nad ním se nachází znak s rokokovým dekorem. Po severní straně v podvěží je úzká obdélná kaple, která je sklenutá valeně a otevřená do presbytáře velkým převýšeným polokruhovým obloukem. Nad kaplí se nachází oratoř. Ta je sklenutá síťovou klenbou s žebry sbíhajícími přímo do zdí a otevřená do presbytáře velkým segmentovým obloukem. Na poprsnici oratoře se nachází rakouský znak. Triumfální oblouk je vysoký, hrotitý a na čelní stěně lodi kolem něho je štukový dekor.[4] Trojlodí je kryto novými dřevěnými stropy.[3] Boční lodi a tribuny nad nimi jsou otevřeny segmentovými oblouky na pilířích. Na pilířích jsou pilastry nesoucí vysoké kladí. Nad ním je štukový rokokový dekor, zřejmě pseudorokokové ornamentální malby a polokruhová okna. Kruchtakonvexně prohnutou střední část. Podkruchtí a boční lodi mají valenou klenbu s lunetami. Okna mají čtyři listy. Sakristie je obdélná a má plochý strop.[4]

Zařízení

Údaje z roku 1978 udávají, že hlavní oltář je pseudobarokní. Je na něm obraz sv. Anny z 19. století a sochy sv. Jiří a sv. Ondřeje. V kostele jsou pseudorokokové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Kazatelna, rokokové lavice a varhany pocházejí ze 2. poloviny 18. století. V kostele jsou barokní sochy sv. Petra a sv. Pavla, sv. Barbory a sv. Apoleny.[4]

Okolí kostela

Původní fara vyhořela v roce 1774 a následně byla obnovena. Jedná se o obdélnou patrovou stavbu. Místnosti v přízemí fary jsou sklenuty valenou klenbou s lunetami. V patře fary jsou stropy se štukovými rámci. Schodiště má plochou valenou a křížovou klenbu. Na náměstí se nachází kašna s barokní sochou sv. Floriána. Po obou stranách kašny je sloupořadí s dórskými sloupy z 1. poloviny 19. století. Před obcí je mariánský pomníček z 19. století. Jedná se o kamenný, hranolový pomníček s vpadlým plochým polem, štítkem a akroteriemi. Kříž z 19. století je litý a stojí na kamenném podstavci.[4]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 206.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 132964 : Kostel sv. Anny, Verneřice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 280.
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Verneřice /Děčín/, s. 214–215.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.