Kostel svatého Bartoloměje (Velký Šenov)

K založení šenovského kostela se váže stará pověst. Ves Šenov[p 1] se rozrůstala, stále však neměla vlastní kostel. Místní proto museli na bohoslužby docházet do kostela svatého Šimona a Judy v sousední Lipové. Rozhodli se tedy postavit si vlastní svatostánek. Dlouze zvažovali mezi dvěma místy: první se nacházelo nad potokem uprostřed vsi a před lety se tam našel kalich, druhým místem byl kopec zvaný „Urberg“ (Prakopeček). Nakonec vybrali Urberg. Šenovští sem začali vozit stavební materiál, avšak než se začalo stavět, došlo k tragické události. Jednu neděli o půlnoci si dali na místě schůzku milenci Lisa (Elizabeth), dcera místního kováře, a Phillip, chasník a odpůrce stavby kostela na Urbergu. Společně prosili Boha, aby se stali prvním párem, který bude v novém kostele oddán. Když však řekla Lisa „Amen“, Phillip jí prý ze žárlivosti bodl dýku do srdce. Druhý den ráno nalezli Šenovští na Urbergu Lisino bezvládné tělo. Krom toho byl všechen stavební materiál záhadně přemístěn na místo, kde se před lety nalezl kalich. Podezření z vraždy padlo ihned na Phillipa, který po tomto činu uprchl. Brzy byl ovšem dopaden a potrestán. K trestu patřila i stavba kaple na místě mordu, jejíž zbytky najdeme dodnes a která měla nést Lisino jméno. Šenovští považovali záhadné přemístění stavebního materiálu za Boží znamení, a tak postavili svůj svatostánek uprostřed vsi v místech, kde stojí dnešní kostel.[4][5]

Kostel před rekonstrukcí (2005)

Výstavba prvního šenovského kostela není v písemných pramenech zachycená. Starší vlastivědná literatura kladla první písemnou zmínku do roku 1346,[4][6] ta však byla vyvrácena archivním výzkumem. Kostel prvně uvádějí urbáře z let 1445 a 1446, které nechali vypracovat Berkové z Dubé, majitelé hohnsteinského panství.[7] Na konci 15. století jej zmiňuje Matrika míšeňského biskupství. V této době náležel k arcikněžskému stolci v nedalekém městě Sebnitz, kam také odváděl roční poplatek dvě marky.[4] Podoba prvního kostela není známá; patrně se jednalo o nevelkou dřevěnou či hrázděnou stavbu. V souvislosti s růstem vsi však přestal kostel vyhovovat jak kapacitně, tak svým stavem.[8] Přestože se nejčastěji uvádí, že pravděpodobně v letech 1585–1590 byla vybudována nová stavba v renesančním slohu, podle nejstarší nápisové desky z roku 1577 umístěné na vnější zdi však může být stavba ještě starší a pochází tak patrně ze 70. let 16. století.[9] Protože další stavební úpravy byly jen dílčí, patří kostel svatého Bartoloměje k nejstarším kostelům ve Šluknovském výběžku.[10]

Stavba nového svatostánku probíhala v době, kdy samostatné lipovské panství spravovali Schleinitzové, za kterých se na celém panství rozšířila reformace. Nově postavený kostel tak byl protestantský, a to až do 60. let 17. století, kdy došlo za faráře Stefana Cometha (ve farnosti v letech 1659–1666) k úplné rekatolizaci vsi. Po jeho odchodu kostel kvůli nedostatku katolických duchovní spravovali faráři z Lipové, správního střediska panství. Prvním samostatným farářem po více než sto letech byl od roku 1782 Josef Hesse z Vlčí Hory.[4] V 18. století se kostel dočkal několika stavebních úprav, jejichž přesná datace však není kvůli nedostatku pramenů možná. Záznamy uvádějí pouze jednu úpravu, a to přestavbu věže. Roku 1780 byl snesen její vršek a za 500 zlatých nově dostavěn v barokní úpravě. Přístavba předsíně na jižní straně kostela pochází nejpozději z této doby. V dalších staletích nebyly provedeny významnější stavební úpravy.[10][11] Během světových válek ztratil kvůli rekvizicím většinu zvonů. Bezprostředně po skončení druhé světové války se uskutečnila oprava krytiny věže a v 60. letech 20. století proběhla rekonstrukce fasáda. Přitom byla zvolena nevhodná technologie, která vedla v následujícím období k postupné degradaci vnějších omítek. Rozsáhlou rekonstrukcí prošel kostel roku 2015. Během ní byly kompletně opraveny vnější omítky, dále krytina kostelní věže a okolní prostranství na místě původního hřbitova.[10]

Kostel je ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Velký Šenov a od 6. června 2000 podléhá památkové ochraně.[2] Ze šluknovského arciděkanství jej excurrendo spravuje osobní arciděkan P. Pavel Procházka. Pravidelné bohoslužby se konají ve čtvrtek od 18.00 a v neděli od 10.30.[12]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Velký Šenov.

Prostranství kolem kostela uzavírá kamenná zeď. Původní kostelní hřbitov připomíná sedmnáct barokních, rokokových a klasicistních náhrobků, které rovněž podléhají památkové ochraně.[10] Autorem sedmi z nich je drážďanský dvorní sochař Franz Pettrich (1770–1844).[18] Hlavní přístup ke kostelu tvoří schodiště umístěné jižně od stavby. V severní části prostranství je umístěna bronzová socha Raněný z roku 1929 (slavnostní odhalení však proběhlo roku 1930), jejímž autorem je akademický sochař Ferdinand Opitz (1885–1956). V severovýchodním rohu areálu stojí barokní sousoší se sochami svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava a svatého Floriána, které pochází z roku 1724 a jehož autorem je místní sochař Georg Riedel.[8][13] Jihovýchodně od kostela stojí pozdně barokní fara z roku 1783, za kterou se původně nacházela veliká stodola. Plány pro stavbu fary zhotovil pražský architekt Antonín Schmidt (1723–1783). Štít na průčelí stavby zdobí kamenný znak Salm-Reifferscheidtů, majitelů lipovského panství.[19] Celý areál doplňuje malý park. Původní klasicistní hřbitovní kaple zvaná Ovčí kaple byla zbořena roku 1923.[20]

• 
  Severní stěna před rekonstrukcí (2005)
• 
  Jižní stěna před rekonstrukcí (2007)
• 
  Západní stěna po rekonstrukci (2015)
• 
  Jižní stěna s předsíní po rekonstrukci (2015)
• 
  Jižní stěna s věží a sakristií po rekonstrukci (2015)
• 
  Severní stěna po rekonstrukci (2015)
• 
  Epitaf na zdi kostela (2015)
• 
  Socha Raněný (2007)
• 
  Náhrobek od Franze Pettricha (2016)
• 
  Barokní sousoší (2015)