Kaple svatého Václava (Staré Hraběcí)

Kaple svatého Václava ve Starém Hraběcí byla postavena roku 1878. Stojí přibližně uprostřed vsi u silnice II/265.

Kaple svatého Václava
ve Starém Hraběcí
Kaple svatého Václava (2015)
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresDěčín
ObecVelký Šenov
LokalitaStaré Hraběcí
Souřadnice50°58′22,77″ s. š., 14°24′4,03″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostVelký Šenov
Statuskaple
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Datum posvěcení1878
Architektonický popis
Stavební slohneoklasicismus
Výstavba1878
Specifikace
Kapacita12 míst
Umístění oltářezápad
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
Adresa407 78 Velký Šenov
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Neoklasicistní kaple byla ve Starém Hraběcí postavena a vysvěcena roku 1878 a nahradila tak pravděpodobně starší dřevěný svatostánek. Stavba v celkové hodnotě 700 zlatých byla financována z veřejné sbírky, částkou 100 zlatých přispěl také císař František Josef I. (1848–1916) a 200 lir věnoval papež Pius IX. (1846–1878).[1] Zvon v kapli nesl letopočet 1728 a pocházel pravděpodobně ze starší kaple nebo zvonice. Roku 1917 padl za oběť první světové válce. Hlavní oltářní obraz s portrétem svatého Václava darovala blíže neurčená hraběnka z rodu Salm-Reifferscheidtů. V kapli nebyly slouženy pravidelné mše, využívána byla ke každodennímu vyzvánění a během významných církevních svátků. Po druhé světové válce a vysídlení původních obyvatel přestali noví obyvatelé vsi kapli využívat, přesto byla průběžně udržována. V 90. letech 20. století byla z iniciativy faráře Václava Horniaka opravena fasáda a střecha. Kaple je v majetku Římskokatolické farnosti Velký Šenov a není památkově chráněna. Využívána je jednou do roka při pobožnosti u příležitosti svátku svatého Václava.[2]

Popis

Kaple neprošla za dobu své existence většími úpravami a zachovala se tak v téměř původní podobě. Půdorys je obdélný s trojstranným závěrem. Okraje průčelí zdobí lizény, nad půlkruhově zakončenými dveřmi je ve štítu umístěno kruhové okno. V každé z bočních stěn je jedno úzké okno zakončené půlkruhovým obloukem. Boční i zadní stěny jsou členěny lizénovými rámci. Fasáda je světle žlutá s výjimkou lizén v průčelí, které jsou červené. Původní břidlicová střecha byla při poslední opravě nahrazena plechem natřeným na červeno. Ze zadní části střechy vybíhá široký šestihranný sanktusník zakončený papežským křížem. Z vnitřního vybavení se dochoval dřevěný oltář (bez původního obrazu) a dřevěné lavice. Na levé vnější stěně je umístěna pamětní deska se jmény obětí první světové války.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. S. 432. (německy)
  2. Staronové pobožnosti. Mikulášovické proudy. Listopad 2019, roč. 1, čís. 4, s. 7.

Literatura

  • FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.