Kaple svaté Alžběty Durynské (Dolní Křečany)

Kapli zasvěcenou v regionu oblíbené[2] svaté Alžbětě Durynské nechal postavit dolnokřečanský podnikatel Johann Jahnel, který pro svatostánek zároveň daroval vlastní pozemek. Stavbu svěřil rumburskému staviteli Johannu Bräuerovi, který ji dokončil na jaře roku 1936.[2] Slavnostní svěcení kaple proběhlo téhož roku. V sobotu 30. května 1936 požehnal rumburský děkan Friedrich Fischer nový zvon, druhého dne o Svatodušní neděli kapli posvětil Adolf Šelbický, generální vikář litoměřické diecéze.[2] V dalších letech byla kaple průběžně udržována a dochovala se v původní podobě. Během mše svaté konané 16. listopadu 2014 požehnal rumburský děkan Pavel Kadlečík nově osazené kamenné desky se jmény dolnokřečanských mužů padlých během první světové války.[3] Desky jsou náhradou za zaniklý památník, který stál u bývalého obecního úřadu.[2] Kaple není památkově chráněná a je využívána pouze příležitostně. Její vlastník, město Rumburk, plánuje rekonstrukci stavby.[4]

Jednolodní orientovaná kaple stojí na obdélném půdorysu a zakončuje ji půlkruhový presbytář. Je dlouhá 10,4 metru a široká 5,2 metru.[4] Fasády jsou jednoduché, stěny jsou omítnuté brizolitem. Výrazněji členěné je pouze průčelí, ze kterého vystupuje portál s trojúhelníkovým štítem zakončeným křížem. Vnitřek štítu zdobí štukový kalich s hostií. Boční okna a okna presbytáře jsou obdélná s půlkruhovým závěrem, nad portálem je umístěno lunetové okno. Jižní stěna nese tři žulové desky se jmény padlých v první světové válce. Z přední části střechy vystupuje čtyřhranná věž zakončená jehlancovou střechou. Zvon pojmenovaný podle patronky kaple váží 50 kilogramů a odlila jej chomutovská zvonařská dílna Richarda Herolda. Skromnému interiéru dominuje hlavní oltář s dřevěnou sochou svaté Alžběty Durynské od rožanského betlémáře a řezbáře Franze Roscheho. Socha je mimo konání mší svatých uložena v rumburském kostele svatého Bartoloměje. Lavice jsou dílem místního truhláře Antona Röslera a pojmou 56 osob, dalších 12 míst k sezení je na empoře. Okna v presbytáři zdobí restaurované vitráže s podobiznami svaté Terezie a svatého Jana Nepomuckého.[2]

• 
  Pohled od jihozápadu před instalací pamětních desek (2010)
• 
  Jižní stěna s pamětními deskami (2016)
• 
  Pohled od severozápadu (2016)
• 
  Pohled od jihovýchodu (2016)
• 
  Vitráž se svatou Terezií (2016)
• 
  Interiér (2007)