Kostel svatého Martina (Markvartice)

Boční pohled na kostel sv. Martina s oratoří a sakristií

Již ve 14. století je poprvé připomínám v Markvarticích kostel, avšak jakou měl velikost a původní vzhled není známé.[3] Dnešní barokní kostel byl vystavěn v letech 1701-1703 podle návrhu P. Versy a v roce 1704 byl vysvěcen největším donátorem stavby, salcburským arcibiskupem Janem Ernstem Thun-Hohensteinem. Kostel bohoslužebným účelům sloužil až do roku 1966.[1] Kostel měl bohaté vnitřní zařízení, které bylo po roce 1960 odvezeno do okolí Nitry bez udání přesnější lokace. Zbytek zařízení byl zničen.[3] V následujících letech došlo k úplné devastaci objektu.[1] Chátrání kostela pokračovalo zřícením střechy a stropu lodi, následovala kruchta, která obepínala loď ze tří stran.[3] Místní představitelé komunistického režimu se několikrát pokusili o demolici kostela,[1] naposledy měl být kostel zbourán v roce 1989. V realizaci vydaného demoličního výměru zabránila sametová revoluce.[3] Stavba zůstala bez střechy, pouze s obvodovými zdmi. K její opravě bylo přikročeno až v roce 2003.[1] Postupně byly zpevňovány zdi a bylo obnoveno zastřešení. Věž byla zastřešena v roce 2006 a poté i vlastní kostel.[3] Opravy stály téměř 21 milionů korun. O finanční náklady se podělily Ministerstvo kultury České republiky, obec Markvartice, dále moravské a české farnosti, Česko-německý fond budoucnosti a německá biskupství a arcibiskupství.[4] K znovuvybudování kostela přispěli četní dobrovolníci. V roce 2017 byla rekonstrukce kostela dokončena a 23. září 2017 byl znovu slavnostně vysvěcen salcburským emeritním arcibiskupem Mons. Aloisem Kothgasserem. Mše se zúčastnil litoměřický biskup Jan Baxant, generální vikář litoměřické diecéze Martin Davídek a další čeští a němečtí kněží.[4]

K zařízení kostela patřila do začátku 70. let 20. století řada předmětů. Hlavní oltář byl barokní a portálový. Pocházel z počátku 18. století a byl na něm z téhož období i obraz sv. Martina, obraz Panny Marie z 19. století v nástavci a čtyři sochy apoštolů. Dva boční trojdílné oltáře pocházely z počátku 18. století. Měly rokokové menzy a doplňky rovněž z poloviny 18. století. Na evangelijním oltáři byl obraz Příbuzenstva Kristova, socha sv. Jana Nepomuckého, obraz Boha Otce v nástavci a rokokový obraz Madony v rokajovém rámu na menze. Na epištolním oltáři byl obraz znázorňující biblickou scénu Anděla, který varuje sv. Josefa před Herodem, skříňka s rokokovou soškou Madony, v nástavci obraz Ježíška a na menze rokokový obraz Krista v rámu pocházejícím ze stejného období. Oltáře Panny Marie, Nejsvětějšího Srdce Páně, kostelní lavice a křížová cesta byly pseudogotické. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, Bičovaného Krista, Nejsvětější Trojice, sv. Máří Magdalény a sv. Antonína Paduánského byly umístěny na konzolách. Byla zde i oboustranná socha Madony ze 2. čtvrtiny 18. století. Jednalo se rokokovou dřevěnou kartuš s reliéfem Pokání po zpovědi. Varhany pocházely ze 2. čtvrtiny 18. století a byly se sochami andělíků z roku 1579. Na nepřístupné kruchtě se údajně nacházel gotický krucifix.[6] Z původního vybavení se v okolí Markvartic zachovala jedině kamenná křtitelnice z roku 1579, která byla umístěna do kostela Narození Panny Marie v Benešově nad Ploučnicí.[3]

Okolo kostela se nachází hřbitov.[6] Jižně od kostela[3] v areálu hřbitova[6] stojí troska barokní kaple svatého Kříže z 2. poloviny 18. století, z níž se zachovala jen východní průčelní stěna.[3] Po dokončení rekonstrukce kostela je v plánu soustředit pozornost na opravu této kaple.[4] Kolem hřbitova je zeď, ve které se nacházejí výklenkové kapličky zastavení křížové cesty pocházející z 1. poloviny 18. století. Na hřbitov vede brána s polokruhově zakončeným vjezdem a pilastry. Brána má štít s nikou ukončenou římsou, která je proložená polokruhem. Po stranách se nacházejí křídlové zdi. Na bráně jsou sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Křtitele. V Markvarticích se nachází sloup se sochou Immaculaty a barokní socha Panny Marie.[6]