Janov (okres Děčín)

Vesnice Janov nachází na hranici národního parku České Švýcarsko přibližně tři kilometry jihovýchodně od pohraniční obce Hřensko. Rozprostírá se na skalní plošině nad údolím řeky Kamenice a Janovského potoka.

Bývalý větrný mlýn

Období založení obce sahá do poloviny 14. století. Na počátku 15. století byla obec majetkem rodové linie Berků z Dubé, kteří byli nuceni majetek zastavit a ten připadl pánům z Vartenberka.

V letech 1450–1511 spadalo toto území do správního celku Děčína. Mezi lety 1511–1515 se nakrátko stal majitelem Mikuláš Trčka z Lípy, který ho prodal rodu ze Salhausenu. Ti významně přispěli k pozvednutí hospodářství v kraji.

Od roku 1612 se majitelé Janova a přilehlých obcí často měnili. Po roce 1623 byl Janov přiřazen k českokamenickému panství. Byl využíván pro pobyt plavců a vorařů, kteří byli potřební k plavení dříví na Kamenici. Vlastníkem českokamenického panství se stal Jan Oktavián hrabě Kinský. Rod Kinských si udržel majetek až do roku 1945. Po druhé světové válce v obci došlo k vyhnání původních starousedlíků německé národnosti a ke kompletní výměně obyvatel.

Od roku 2013 je v obci celoročně volně přístupná rozhledna, která se nachází na Janovském vrchu v blízkosti obecního úřadu. Celková výška rozhledny je 40 metrů a vyhlídka se nachází ve 30 metrech. Pro turisty je k nalezení na žluté turistické stezce z Hřenska, která dále pokračuje do indiánské vesničky Rosehill v Hájenkách a do Divoké soutěsky řeky Kamenice s plavbou na pramičkách. Z rozhledny je výhled na Děčínský Sněžník, Stříbrné stěny, Pravčickou bránu, Růžovský vrch, část Lužických hor a stolové hory v Sasku.

V letech 2006–2010 byl starostou Jaroslav Veselý, v letech 2010–2014 funkci zastával František Zachula st., od roku 2014 je starostkou Ladislava Kotková.

• Kaple sv. Jana Křtitele
• Větrný mlýn holandského typu z roku 1844

Bývalý janovský větrný mlýn stojí západně od obce osamoceně v poli vedle žluté turistické trasy. Pochází z roku 1844 a z doby jeho činnosti se zachovalo jenom pár drobných zpráv: obsluhu zajišťoval jeden pracovník a ve mlýně se semlelo padesát měřic obilí ročně. Provoz byl ukončen někdy v průběhu dvacátých let 20. století. Po odstranění mlecího zařízení a větrného kola byl vnitřek kamenné budovy upraven na dva byty, v nichž se bydlelo až do roku 1946. Po odsunu Němců opuštěný mlýn chátral, tak jako všechny ostatní větrné mlýny v okolí. Jednou za hasičského cvičení se dokonce stal cvičným střeleckým terčem a jeho zdivo bylo na některých místech poškozeno. Naštěstí se však po čase dostal do soukromých rukou a ušel tak zkáze. Po rekonstrukci z konce šedesátých let 20. století je mlýnská budova užívána až do současné doby jako soukromý rekreační objekt. Hezká je dnes zvláště poloha v krajině a zachované zdivo z krásně opracovaných pískovcových kvádrů.

• Venkovská usedlost čp. 2
• Venkovská usedlost čp. 88
• Venkovská usedlost čp. 116
• Venkovská usedlost čp. 126
• Venkovská usedlost čp. 179[3]
• Dub – památný strom[4]

• 
  Pohled na Janov od Maxiček
• 
  Růžovský vrch od Janova
• 
  Janovská rozhledna
• 
  Pohled z janovské rozhledny směrem na severozápad
• 
  Pohled na Janov od rozhledny Růženka v Růžové

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Janov na Wikimedia Commons
• Janov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce