Rovnoběžka
Rovnoběžka je pomyslná čára na zemském povrchu, vzniklá průnikem povrchu Země a rotačního kuželu, jehož vrchol je v zemském středu a jeho osa je shodná se zemskou osou. Na zjednodušeném modelu Země (na kouli nebo referenčním elipsoidu) mají rovnoběžky tvar kružnice a jsou rovnoběžné s rovníkem. Rovnoběžky se označují zeměpisnou šířkou φ, měřenou ve stupních.
Rovnoběžky se zkracují od rovníku (nejdelší rovnoběžka) směrem k pólům (bod), přičemž 60. rovnoběžka je rovna 1/2 délky rovníku. Pro výpočet délky rovnoběžky lze použít vzorce o · cos φ, kde o je obvod Země (40 074 km). Prahou prochází padesátá rovnoběžka. Její délka je přibližně 25 760 km.
Významné rovnoběžky
Rovnoběžky se standardně označují podle své zeměpisné šířky jako např. 10. rovnoběžka s. š., ovšem některé význačné mají svá vlastní jména. Jsou to např.
- severní pól (90° severní šířky),
- severní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ severní šířky),
- obratník Raka (rovnoběžka 23°27′ severní šířky),
- rovník (rovnoběžka 0°),
- obratník Kozoroha (rovnoběžka 23°27′ jižní šířky),
- jižní polární kruh (rovnoběžka 66°33′ jižní šířky)
- jižní pól (90° jižní šířky)
Zeměpisná šířka a západy Slunce
Pouze mezi obratníky se Slunce během roku alespoň jednou dostane do zenitu. Pouze severně od severního polárního kruhu, nebo jižně od jižního polárního kruhu, Slunce alespoň jednou během roku nezapadá (viz polární den a polární noc).
