Pavel Nedvěd
Pavel Nedvěd (* 30. srpna 1972, Cheb, vyrůstal ve Skalné[1]) je bývalý český fotbalový záložník a reprezentant. Nejlepší fotbalista světa v roce 2003, dvojnásobný medailista z mistrovství Evropy (1996, 2004), vítěz Poháru vítězů pohárů a Superpoháru UEFA, v Česku čtyřikrát vítěz ankety Fotbalista roku a Sportovec roku 2003, mistr Československa a dvojnásobný mistr Česka a Itálie. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2] Dne 28. října 2015 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.[3]
Klubová kariéra
V letech 2001–2009 byl hráčem Juventusu Turín. Působil také v týmech RH Cheb (1985–1986), Škoda Plzeň (1986–1991), Dukla Praha (1991–1992), Sparta Praha (1992–1996) a Lazio Řím (1996–2001). S Laziem a Juventusem získal tzv. Scudetto, což je titul mistra italské Serie A. Dne 26. srpna 2009 oficiálně potvrdil konec fotbalové kariéry.[4]
Pavel Nedvěd byl součástí české fotbalové reprezentace na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996, kde česká reprezentace podlehla až ve finále Německu. Jeho výkon ale nezůstal bez povšimnutí a v létě 1996 si ho vyhlédl trenér Zdeněk Zeman a přestoupil ze Sparty Praha do Lazia Řím, s kterým v sezóně 1997/98 vyhrál italský fotbalový pohár a o sezónu později získal poslední Pohár vítězů pohárů ve finále s Realem Mallorca, v němž vstřelil vítězný gól na konečných 2:1 (tento evropský pohár poté zanikl).[5][6]
V létě 2001 přestoupil za 41,2 milionů eur do Juventusu, kde se měl stát náhradou za francouzského záložníka alžírského původu Zinédina Zidana, který to samé léto přestoupil do Realu Madrid. Nedvěd se stal páteří týmu, který vyhrál v sezónách 2001/02 a 2002/03 italskou nejvyšší ligu.
Nedvěd také pomohl Juventusu do finále Ligy mistrů v roce 2003, ale kvůli trestu za žluté karty po faulu na Steva McManamana nemohl v zápase nastoupit a Juventus prohrál v penaltovém rozstřelu s AC Milán. Na konci roku 2003 získal jako druhý Čech, po Josefu Masopustovi, cenu Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.[5] V anketě obdržel 190 bodů a předstihl tak druhého Thierriho Henryho (Francie, 128 bodů) a třetího Paola Maldiniho (Itálie, 123 bodů).
Reprezentační kariéra
Pavel Nedvěd debutoval v české reprezentaci 5. června 1994 na stadionu Lansdowne Road v přátelském utkání proti domácímu Irsku, když nastoupil do druhého poločasu v 84. minutě na hřiště místo Jiřího Němce. Česko mezistátní zápas vyhrálo 3:1.[7]
První gól v národním dresu vstřelil na Mistrovství Evropy ve fotbale 1996 v zápase základní skupiny proti Itálii, v 5. minutě otevíral skóre utkání, které české mužstvo vyhrálo 2:1.[8]
Účast Pavla Nedvěda na vrcholových turnajích:
Na konci své reprezentační kariéry se Nedvěd stal kapitánem českého reprezentačního mužstva a dovedl ho až do semifinále Eura 2004. V tomto zápase si Nedvěd zranil koleno a přestože se snažil v utkání pokračovat, musel být vystřídán Vladimírem Šmicerem. Zranění bylo také jedním z důvodů k přerušení reprezentační kariéry. Do reprezentace se vrátil na podzim 2005 a pomohl týmu postoupit v baráži přes Norsko po 16 letech na Mistrovství světa.
Pavel Nedvěd odehrál za český tým 91 zápasů (s bilancí 53 výher, 16 remíz, 22 proher) a vstřelil 18 gólů.[9] Reprezentoval Českou republiku na třech evropských šampionátech a jednom světovém. Reprezentační kariéru zakončil 16. srpna 2006 v přípravném zápase proti Srbsku v Uherském Hradišti, který český tým prohrál 1:3. Hrál do 44. minuty, poté byl za stavu 1:1 vystřídán Davidem Jarolímem.[10]
Reprezentační góly a zápasy
- Zápasy Pavla Nedvěda v A-mužstvu české reprezentace [9]
Rok | Zápasy | Góly |
---|---|---|
1994 | 1 | 0 |
1995 | 4 | 0 |
1996 | 12 | 2 |
1997 | 10 | 2 |
1998 | 3 | 1 |
1999 | 9 | 2 |
2000 | 10 | 4 |
2001 | 11 | 4 |
2002 | 6 | 0 |
2003 | 8 | 2 |
2004 | 9 | 0 |
2005 | 2 | 0 |
2006 | 6 | 1 |
Celkem | 91 | 18 |
Góly Pavla Nedvěda za A-mužstvo české reprezentace [9]
Datum | Stadion | Soupeř | Skóre (min.)[p. 1] | Výsledek | Soutěž | Gól[p. 2] | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 14. 6. 1996 | Anfield Road, Liverpool, Anglie | Itálie | 1:0 (5.) | 2:1 | EURO 1996 | padl ze hry |
2 | 18. 9. 1996 | Na Stínadlech, Teplice | Malta | 2:0 (23.) | 6:0 | Kvalifikace na MS 1998 | padl ze hry |
3 | 17. 12. 1997 | Stadion krále Fahda, Rijád, Saúdská Arábie | SAE | 2:0 (22.) | 6:1 | Konfederační pohár FIFA 1997 | padl ze hry |
4 | 17. 12. 1997 | Stadion krále Fahda, Rijád, Saúdská Arábie | SAE | 4:0 (42.) | 6:1 | Konfederační pohár FIFA 1997 | padl ze hry |
5 | 14. 10. 1998 | Na Stínadlech, Teplice | Estonsko | 1:0 (8.) | 4:1 | Kvalifikace na EURO 2000 | padl ze hry |
6 | 4. 9. 1999 | Žalgiris Stadion, Vilnius | Litva | 0:1 (60.) | 0:4 | Kvalifikace na EURO 2000 | padl ze hry |
7 | 4. 9. 1999 | Žalgiris Stadion, Vilnius | Litva | 0:2 (62.) | 0:4 | Kvalifikace na EURO 2000 | padl ze hry |
8 | 26. 4. 2000 | Letná, Praha | Izrael | 1:0 (14.) | 4:1 | přátelské utkání | padl ze hry |
9 | 26. 4. 2000 | Letná, Praha | Izrael | 3:0 (57.) | 4:1 | přátelské utkání | padl ze hry |
10 | 7. 10. 2000 | Na Stínadlech, Teplice | Island | 3:0 (44.) | 4:0 | Kvalifikace na MS 2002 | padl ze hry |
11 | 7. 10. 2000 | Na Stínadlech, Teplice | Island | 4:0 (90.) | 4:0 | Kvalifikace na MS 2002 | trestný kop |
12 | 24. 3. 2001 | Windsor Park, Belfast, Severní Irsko | Severní Irsko | 0:1 (11.) | 0:1 | Kvalifikace na MS 2002 | padl ze hry |
13 | 15. 8. 2001 | Sportovní areál Drnovice, Drnovice | Jižní Korea | 1:0 (30.) | 5:0 | přátelské utkání | padl ze hry |
14 | 6. 10. 2001 | Letná, Praha | Bulharsko | 2:0 (16.) | 6:0 | Kvalifikace na MS 2002 | trestný kop[11] |
15 | 6. 10. 2001 | Letná, Praha | Bulharsko | 6:0 (76.) | 6:0 | Kvalifikace na MS 2002 | padl ze hry[12] |
16 | 2. 4. 2003 | Letná, Praha | Rakousko | 1:0 (19.) | 4:0 | Kvalifikace na EURO 2004 | padl ze hry |
17 | 6. 9. 2003 | Minsk, Bělorusko | Bělorusko | 1:1 (37.) | 1:3 | Kvalifikace na EURO 2004 | padl ze hry |
18 | 3. 6. 2006 | Letná, Praha | Trinidad a Tobago | 2:0 (22.) | 3:0 | přátelské utkání | padl ze hry |
Funkcionářská a politická kariéra
V roce 2010 vstoupil do vedení Juventusu, stal se jedním z jeho ředitelů. V říjnu 2015 pak byl zvolen viceprezidentem klubu.[13]
Též je členem Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury v oboru Zástupci sportovců.[14]
Odkazy
Poznámky
- Během zápasu Pavel Nedvěd vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
- Gól padl a) ze hry; b) z trestného kopu; c) z pokutového kopu.
Reference
- Pavel Nedvěd: biografie
- Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
- http://www.novinky.cz/domaci/384765-prezident-udelil-vyznamenani-statecnemu-studentovi-tleskal-vestoje-cely-vladislavsky-sal.html
- NEDVĚD, Pavel. Oznámení o ukončení aktivní hráčské kariéry [online]. [cit. 2011-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-05.
- NOVÁK, Miloslav. Češi a poháry: nejúspěšnější Jankulovski a Šmicer. Kam se zařadí Čech?. iDNES.cz [online]. 2012-12-14 [cit. 2012-12-14]. Dostupné online.
- http://www.rsssf.com/ec/ec199899.html#cwc
- Fotbal.cz: Irsko - ČR 1:3
- Fotbal.cz: Česko - Itálie 2:1
- Statistiky Pavla Nedvěda na stránkách Fotbalové asociace České republiky
- Fotbal.cz: ČR - Srbsko 1:3
- ČR - Bulharsko 6:0, Fotbal.cz
- Nedvěd v Juventusu povýšil, stal se viceprezidentem [online]. Aktuálně.cz, 2015-10-23 [cit. 2015-10-24]. Dostupné online.
- Národní rada pro sport. Národní sportovní agentura [online]. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 326–327.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Nedvěd na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Pavel Nedvěd na stránkách ČMFS
- Pavel Nedvěd na FootballDatabase (anglicky)
- Jan Malý:Když se loučí Grande Paolo (HN, 2.6.2009)
- (česky) Síň slávy na stránkách FK Dukla.cz
- Pavel Nedvěd – video z cyklu České televize Na plovárně
Filmové záznamy
- (česky) Zpověď Pavla Nedvěda 1. listopadu 2005 – filmový záznam rozhovoru