Denár
Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena na území římského státu. Ze slova denarius později vznikl název denár pro středověké a novověké mince, a také je z něj odvozen název britské mince penny (značka d. podle francouzské mince denier) či název platidla dinár.
Římský denár
Denarius bylo stříbrné starořímské platidlo, které platilo v období římské republiky i později římského císařství. Poprvé byl ražen již roku 211 př. n. l. Název je odvozen z lat. dena (deset), protože denár se dělil na 10 měděných mincí, asů. Původně vážil 4,55 g, za vlády Nerona už pouhých 3,4 g. Septimius Severus zvýšil příměs mědi v denáru na 50 %.
Denár v českých zemích
Stejný název dostaly i první stříbrné mince ražené v Čechách koncem 10. století, které byly zavedeny Boleslavem I. Až do mincovní reformy Břetislava I. roku 1050 byly denáry tzv. velkého střížku tj. průměr 18 – 20 mm a hmotnosti více než 1 g. Nálezy velkého střížku se objevují více v zahraničí než v Česku (např. v Praze a Plzni a v jejich okolí). Od roku 1050 až do začátku ražby brakteátů někdy okolo roku 1217 byly raženy denáry malého střížku o průměru 16 mm a hmotnosti pod 1 g. Ke konci ražby ryzost kovu výrazně poklesla. Denáry mohly být například šípového typu nebo mečového typu. V opisu mince mohlo být napsáno jméno panovníka, které končí slovem dux. Bývají tam také napsány názvy míst, kde mince vznikla. Později však názvy mincoven mizely a nahradily se jmény světců a patronů.
Ražba denáru v Českých zemích zanikla roku 1300 mincovní reformou Václava II., kdy už mezi lidem málo oblíbený denár nahradil později velmi slavný pražský groš z mincovny v Kutné Hoře. Ražba denáru pokračovala ještě po staletí v Uhrách a uherský denár s typickým obrazem madony ukončila až rakouská arcivévodkyně a královna česká a uherská Marie Terezie. Jako početní peněžní jednotka se ovšem denár v Českých zemích udržel až do 18. století, kdy v 16. století se 1 groš = 7 denárů a později ve zlatkové měně se 1 krejcar = 6 denárů.
České denáry
České denárové mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:
- Václav (921–935) – jsou známy denáry s jeho jménem, ale nedají se mu s určitostí přisoudit
- Boleslav I. (935–972) – razil první historicky doložené mince Českého státu
- Boleslav II. (972–999) – na mincích se objevují motivy převzaté z anglických mincí (meč, pták, luk se šípem), založil mincovnu na Vyšehradě
- Boleslav III. (999–1002) – razil mince řezenského typu
- Vladivoj (1002–1003)
- Boleslav Chrabrý (1003–1004)
- Jaromír (1003, 1004–1012, 1033–1034) – mince převážně karolinského typu, poprvé mince s nápisem (jméno svatého Václava)
- Oldřich (1012–1033, 1034) – na lícní straně je velmi často vyobrazen kníže s péřovou čelenkou
- Břetislav I. (1035–1055) – na lícní straně vyobrazena postava knížete či kníže sedící na koni, na rubu svatý Václav, nebo motiv ptáka
Kolem roku 1050 byla uskutečněna měnová reforma, nově ražené denáry mají menší rozměry a hmotnost, jakost stříbra byla určena na 0,960
- Spytihněv II. (1055–1061)
- Vratislav II. (1061–1092) – za jeho vlády došlo k rychlému znehodnocení měny
- Konrád I. (1092) – razil mince pouze na Moravě
- Břetislav II. (1092–1100) – svým vzhledem a zpracováním patřily k nejkvalitnějším, ačkoliv jejich kupní hodnota nebyla vysoká
- Bořivoj II. (1101–1007, 1017–1020)
- Svatopluk (1107–1109)
- Vladislav I. (1109–1118, 1120–1125)
- Soběslav I. (1125–1140)
- Vladislav II. (1140–1158) – denáry měly nízkou jakost, někdy až 0,050 (namísto původně určené jakosti 0,960), některé jsou měděné s pouhým postříbřením
- Bedřich (1172–1173, 1178) – jakost některých mincí klesla až na úroveň 0,010
- Soběslav II. (1173–1178)
- Konrád II. Ota (1189–1191)
- Václav II. (1191–1192)
- Jindřich Břetislav (1193–1197)
- Vladislav Jindřich (1197)
- Přemysl Otakar I. (1192–1193, 1197–1210) – české denáry razil asi do roku 1210, poté byly postupně nahrazeny novým typem mincí brakteáty
Moravské denáry
Moravské denárové mince razili následující panovníci, v závorce je uvedeno datum ražby:
- Břetislav I. (1028–1034)
- Spytihněv II. (1048–1050)
- Spytihněv II. (1050–1054)
- Vratislav II. (1054–1061–1092)
- Ota I. (1061–1087)
- Vratislav II. a Boleslav (asi 1085)
- Boleslav (asi 1090)
- Bořivoj II. a Vratislav II. (1090–???)
- Eufemie (1087–1095)
- Svatopluk (1095–1107)
- Ota II. (1107–1110, 1113–1125)
- Vladislav I. (1110–1113)
- Jindřich a Václav (???–1125)
- Jindřich (???–1125)
- Soběslav I. (asi 1125)
- Soběslav I. a Václav (asi 1125)
- Václav (1126–1130)
- Litold Znojemský (1092–1097, 1100–1112)
- Konrád I. a Ota I. (1055–1061)
- Konrád I. (1061–1091)
- Břetislav II. (1092–1100)
- Břetislav II. a Vratislav II. (asi 1092)
- Oldřich (1092–1115)
- ??? (1097–1099)
- Ota II. a Spytihněv (1125)
- Vladislav I. Jindřich (1197–1222)
- Vladislav II. (1224–1227)
- Přemysl (1228–1239)
- Vladislav III. (1246–1247)
- Přemysl Otakar II. (1247–1253)
Odkazy
Literatura
- FIALA, Eduard. České denáry. Praha: E. Fiala, 1895. kramerius.nkp.cz
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu denár na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo denár ve Wikislovníku
