Marktredwitz

Marktredwitz (starý český název Ředvice či Trhová Ředvice) je německé město v bavorském zemském okrese Wunsiedel im Fichtelgebirge. Je zároveň největším městem tohoto okresu se statusem velké okresní město.

Marktredwitz
Stará radnice a kostel sv. Bartoloměje.

znak
Poloha
Souřadnice50° s. š., 12°5′9″ v. d.
Nadmořská výška482–660 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměBavorsko
Vládní obvodHorní Franky
Zemský okresWunsiedel im Fichtelgebirge
Marktredwitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha49,5 km²
Počet obyvatel17 130 (2015-12-31)
Hustota zalidnění346,1 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorOliver Weigel (CSU)
Oficiální webwww.marktredwitz.de
Telefonní předvolba09231
PSČ95615
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nová radnice.

Geografie

Marktredwitz leží v údolí a na úbočéch kopců vrchoviny Smrčiny, mezi vrchy Steinwald a Kösseine, přibližně 15 kilometrů od hranic s Českou republikou.

Místní části

  • Brand
  • Breitmühle
  • Dörflas
  • Fridau
  • Glashütte
  • Grafenstein
  • Grünitzmühle
  • Haag
  • Hammerberg
  • Haingrün
  • Katharinenhöhe
  • Korbersdorf
  • Leutendorf
  • Lorenzreuth
  • Manzenberg
  • Meußelsdorf
  • Miedelmühle
  • Neu-Haag
  • Oberredwitz
  • Oberthölau
  • Pfaffenreuth
  • Reutlas
  • Rößlermühle
  • Unterthölau
  • Thölau
  • Wölsau
  • Wölsauerhammer
  • Wuttigmühle
  • Ziegelhütte

Historie

Slovanské osídlení území je doloženo archeologickými nálezy ze 6.-11. století. Osada Marktredwitz je v historických pramenech poprvé zmíněna v roce 1140, tehdy ještě pod označením Redwitz (slovanské Radewitze). Místní vládnoucí šlechtou byli páni z Redwitz. Císař Ludvík Bavor předal Redwitz roku 1339 klášteru cisterciáků z Waldsassen. Ten však již o dva roky později prodal obec svobodnému říšskému městu Cheb, s nímž patřilo jako součást českých korunních zemí pod Rakouskou říši. Průmysl V roce 1788 byla otevřena Chemická továrna Marktredwitz (CFM), jedna z prvních ve střední Evropě. Roku 1872 byla otevřena Benkerova tkalcovna (Buntweberei Benker), jejíž budovy se dochovaly ve Fabrikstrasse.

Roku 1816 se stalo Redwitz majetkem Bavorského království, které ho s Rakouskem vyměnilo za město Vils. V roce 1907 Redwitz obdrželo městská práva a změnu tržního titulu Markt Redwitz na současný název města Marktredwitz. dalším rozrůstáním měst Marktredwitz a Waldershof se jejich hranice k sobě přibližovaly, až vytvořily aglomeraci s přibližně 23 000 obyvateli. Prostor Wunsiedel – Marktredwitz – Waldershof je největší přesregionální aglomerací a centrem regionu. V rámci územní reformy z roku 1972 ztratilo Marktredwitz svůj výhodný statut samosprávného města a bylo včleněno do zemského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge. Marktredwitz je v současné době největším městem zemského okresu a jako jakési odškodnění za ztrátu samosprávy získalo Marktredwitz (stejně jako město Selb) status velké okresní město. V roce 1985 byl zjištěn únik škodlivých látek do půdy a vody, především rtutí (Hg), z chemické továrny Marktredwitz (CFM). Továrna byla uzavřena a město muselo začít s napravováním škod. Dnes se na asanované půdě nachází nákupní centurm (Kösseine-Einkaufszentrum, KEC).

V roce 2006 se Marktredwitz spojilo s českým městem Cheb, a vytvořilo unikátní projekt – mezistátní Krajinou výstavu. V rámci této výstavy byly revitalizovány prostory v Marktredwitz i v Chebu.

Památky

Město vyniká svým historickým urbanistickým konceptem tržní ulicové osady, v níž jsou hlavní stavební památky soustředěny na podélné ose původní hlavní průjezdní komunikace včetně náměstí.

  • Stará radnice - založena roku 1384 jako hrad, přestavěna koncem 15. a v 16. století (arkýř)
  • Nová radnice - klasicistní budova z roku 1794, původně obytný dům továrníka W. C. Fikentschera. Zachována pamětní síň, v níž bydlel Johann Wolfgang von Goethe při návštěvě 13.- 18. srpna 1822, původní výmalba, upomínkové předměty.
  • St. Bartholomäus-Kirche (luteránský kostel sv. Bartoloměje) - založen roku 1384 jako hradní kaple pánů z Redwitz, přiléhající ke hradu, přestavěnému později na radnici, halová stavba s gotickým závěrem, přestavěna roku 1522 a po požárech opakovaně až do r.1825,
  • Pfarrhof - fara téhož kostela, čtyřboká gotická věž dochovaná ze středověkého hradu
  • St. Theresien-Kirche (Katolický kostel sv. Terezie z Ávily) - pozdně barokní jednolodní stavba z roku 1766, původně posádkový kostel rakouského vojska (na náměstí)
  • Heilig Geist-Kirche (Kostel sv. Ducha, původně sv. Anny, v Oberredwitz)
  • 2 věže dochovány ze středověkého městského opevnění
  • hrázděné domy - z 16.- 18. století
  • Socha sedícího českého lva s erby měst Cheb a Marktredwitz v kartuších, barokní plastika z roku 1739 na kašně na náměstí (kopie, originál je v muzeu) - symbol Chebska (Egerlandu) jako součásti korunních zemí Království českého
  • Mordstein (na Zipprothplatz) - mramorový smírčí kříž, zasazen v dlažbě náměstí na památku vraždy
  • Starý a nový zámek - místní část Lorenzreuth
  • Ruiny hradu v místní části Oberredwitz

Muzea

  • Egerland-Kulturhaus (Kulturní dům Chebska) byl roku 1946 zřízen jako hlavní kulturně politické centrum sudetských Němců vysídlených z Čech. Po roce 1989 jeho ideologická úloha skončila a nyní jeho hlavní činnost řídí Muzeum Chebska (Egerland-Museum), jež má bohaté sbírky uměleckého řemesla a lidové kultury Chebska, především sklo, porcelán, cín, lidové kroje, podmalby na skle, grafiku a betlémy. Pořádá sezónní výstavy. Roku 2000 byla přistavěna novostavba oddělení multimédií; sídlí zde také městská knihovna.

Doprava

Silnice

Marktredwitz má přímé napojení na dálnici A 93 HofŘezno. Městem také procházejí spolkové silnice B 303 a B 15.

Železnice

Nádraží Marktredwitz je důležitý železniční uzel a přestupní stanice pro kombinovanou železniční a autobusovou přepravu. Nádražím prochází tratě Norimberk–Marktredwitz–Cheb a Řezno–Marktredwitz–Hof. Markredwitz má také přímá spojení do Chebu, Drážďan, Gery, Hofu, Lindau, Mnichova, Norimberku, Řezna, Schwandorfu a Weidenu.

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marktredwitz na německé Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.