Landfrýd
Landfrýd (též lantfrýd,[1], landfríd nebo lantfríd,[2] z něm. Landfriede, což znamená zemský mír, latinsky constitutio pacis, pax instituta, také pax jurata) či česky sněmík byl výraz označující dohodu správních celků v rámci země o míru. Poprvé se objevují v Německu od 12. století. Účelem těchto dohod bylo omezení svémoci, ochrana veřejného pořádku, byly namířeny proti násilí, loupení a soukromým válkám. Také obsahovaly ujednání o potírání porušitelů zemského míru. Poprvé ho uzavřel Jindřich IV. v roce 1103. V českých zemích byl uzavřen poprvé roku 1388 mezi moravským markrabětem Joštem, olomouckým biskupem Mikulášem a moravskou šlechtou.[3]
Landfrýdní hnutí se v českých zemích velmi rozšířilo v interregnu 1440–1453. Landfrýdy zajišťovaly justici, státní správu i vojenskou ochranu, přesto kriminalita v této době stoupala. Jednotlivé šlechtické sněmíky se často dostaly do lokálních konfliktů o území v rámci protestantsko-katolických bojů, nicméně sjížděly se na zemské sjezdy a sdružovaly v bitvách s Uhry na moravských hranicích.[4]
Za husitů byly rozdělené na kališnické (na východě, Jiří z Poděbrad) a na katolické (jih, Rožmberkové).
Reference
- https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=landfr%C3%BDd
- https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=landfr%C3%ADd
- HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. S. 56.
- ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437–1526 I. díl. [s.l.]: Libri
Literatura
- ADAMOVÁ, Karolina – LOJEK, Antonín. Vliv landfrýdů na mírový projekt Jiřího z Poděbrad. In: Jiří z Poděbrad a jeho rodina. Praha : České vysoké učení technické, 2014, s. 39–42. ISBN 978-80-01-05531-1
Externí odkazy
- Landfrid ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích