Cheb (nádraží)

Cheb (do roku 1945 též v němčině Eger) je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adresách Žižkova 1301/4 a náměstí Dr. Milady Horákové 1301/2, které se nachází na západě Čech v Karlovarském kraji, okrese Cheb, ležící na řece Ohři. V letech 2017–2020 prošlo nádraží kompletní rekonstrukcí kolejiště a nástupišť.[2] V letech 2021 až 2023 se plánuje rekonstrukce výpravní budovy.[3]

Cheb
Staniční budova
StátČesko Česko
KrajKarlovarský
MěstoCheb
Souřadnice50°4′26,69″ s. š., 12°22′48,29″ v. d.
Cheb
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice750356[1]
Tratě140, 146, 148, 178, 179
Nadmořská výška463 m n. m.
V provozu od1865
Dopravních kolejí5 (osobní doprava)
Nástupišť (hran)3 (5)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Pohled na železniční stanici z roku 1866

Železniční stanice byla vybudována v roce 1865. 15. října 1865 byl zahájen provoz na tratích Cheb – Slapanov – Waldsassen a Cheb – Františkovy Lázně.[4]

Od roku 1870 železniční stanice obsluhovala Buštěhradskou dráhu, zkráceně B.E.B. (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn), jenž byla privátní železniční společností na území Čech. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou.

Ve stejném roce začala obsluhovat i železniční trať z Chomutova do Chebu, která v době dokončení patřila rovněž Buštěhradské dráze.

Od roku 1872 obsluhovala Dráhu císaře Františka Josefa, zkráceně KFJB (německý oficiální název: k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn), jenž byla privátní železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která provozovala dopravu mezi Vídní a Prahou a mezi Českými Budějovicemi a Chebem.

Od roku 1881 sloužila stanice i železniční trati z Norimberka do Chebu. Každá ze železničních společností, jež zde působily, měla ve stanici vlastní zázemí, staniční budovu.

Po vzniku Československa po první světové válce byla stanice oficiálně pojmenována českým názvem Cheb. Avšak vzhledem ke své poloze v převážně německy mluvící oblasti zůstal zachován předchozí německý název stanice. Pří náletu za druhé světové války dne 8. dubna roku 1945, byla stanice těžce poškozena. V roce 1946 převzaly stanici Československé státní dráhy, od té doby nesla stanice český název Cheb.[zdroj?]

Do roku 1962 byly na stanici složité provozní podmínky, teprve v roce 1970 byla postavena nová nádražní budova, která nahradila původní, jež byla zničena za druhé světové války. Vznikla podle návrhu architekta Josefa Dandy, který projekt vypracoval v letech 1956–1959, dokončena byla roku 1962.[5]

Před koncem roku 2016 prohlásilo Ministerstvo kultury nádražní odbavovací budovu kulturní památkou.[5][6]

Nástupiště

Nádraží má 2 ostrovní nástupiště s průjezdnými kolejemi (4 nástupištních hran) a jedno jednostranné nástupiště u výpravní budovy. Jednotlivá nástupiště jsou propojena podchody.

Městské hromadné dopravě slouží prostor před nádražní budovou. Od 9. prosince 2007 městskou dopravu v Chebu zajišťuje 7 autobusových linek v číselném rozmezí 1–7, provozovatelem je podnik Autobusy Karlovy Vary, a. s.

Železniční tratě

Nádražím prochází tyto železniční tratě:

Galerie
  • Pohled na nádražní budovu
  • Nádražní budova
  • Staniční budova z parku
  • Věž
  • Večerní nástupiště
  • Podchod
  • Vlak společnosti Vogtlandbahn v Chebu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bahnhof Cheb na německé Wikipedii.

  1. Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-9-2012, rev. 15-9-2012 [cit. 15-9-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.
  2. Správa železnic dokončila modernizaci stanice Cheb, podchod si zachoval původní vzhled [online]. ZDopravy.cz, 2021-01-14 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. (česky)
  3. Výpravní budova chebského nádraží prokoukne, přibudou i parkovací místa [online]. iDNES.cz, 2020-09-20 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online. (česky)
  4. JELEN, Miroslav. Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Dokořán, 2009. 159 s. ISBN 978-80-7363-129-1. S. 52.
  5. Odbavovací budova chebského nádraží prohlášena za kulturní památku [online]. Platforma Industriální stopy, 2017-01-25 [cit. 2017-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02.
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-21]. Identifikátor záznamu 925082618 : železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura
  • Wilfried Rettig: Die Eisenbahnen im Vogtland – Band 1: Entwicklung, Hauptstrecken, Fahrzeuge, Bahnbetriebswerke und Hochbauten, EK-Verlag, Freiburg 2001, ISBN 3-88255-686-2, S. 78
  • Siegfried Bufe, Heribert Schröpfer: Eisenbahnen im Sudetenland, Bufe-Fachbuchverlag, Egglham, 1991 ISBN 3-922138-42-X; S. 77

Související články

Externí odkazy
Cheb
Trať 148 Cheb – Hranice v Čechách (km traťový: 0,000)
vzdálenost: 30 km
Trať 146 Cheb – Tršnice – Luby u Chebu (km traťový: 0,000)
vzdálenost: 26 km
Trať 140 Chomutov – Cheb (km traťový: 237,252)
vzdálenost: 111 km
Chomutov
Trať 178 Plzeň – Cheb (km traťový: 455,000)
vzdálenost: 106 km
Plzeň hlavní nádraží
Trať 179 Cheb – Nürnberg (km traťový: 151,400)
vzdálenost: 152 km
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.