Brom

Brom (chemická značka Br, latinsky Bromum) je prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina.

Brom
  [Ar] 3d10 4s2 4p5
79 Br
35
  
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Brom, Br, 35
Cizojazyčné názvy lat. Bromum
Skupina, perioda, blok 17. skupina, 4. perioda, blok p
Chemická skupina Halogeny
Koncentrace v zemské kůře 1,62 až 3 ppm
Koncentrace v mořské vodě 67 mg/l
Vzhled Červenohnědá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 7726-95-6
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 79,904
Atomový poloměr 120 pm
Kovalentní poloměr 120 pm
Van der Waalsův poloměr 185 pm
Iontový poloměr 195 pm
Elektronová konfigurace [Ar] 3d10 4s2 4p5
Oxidační čísla −I, I, III,IV, V, VII
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 2,96
Ionizační energie
První 1139,9 KJ/mol
Druhá 2103 KJ/mol
Třetí 3470 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava Kosočtverečná
Molární objem 19,78×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota 3,1028 g/cm3
Skupenství Kapalné
Tlak syté páry 100 Pa při 220K
Rychlost zvuku 206 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost 0,122 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání −7,35 °C (265,8 K)
Teplota varu 58,85 °C (332 K)
Skupenské teplo tání 10,571 KJ/mol
Skupenské teplo varu 29,96 KJ/mol
Měrná tepelná kapacita 75,69 Jmol−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Elektrická vodivost 1,1×10−10 S/m
Měrný elektrický odpor 7,8×1010 nΩ·m
Standardní elektrodový potenciál 1,065 V
Magnetické chování Diamagnetický
Bezpečnost

GHS05

GHS06

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-věty R26, R35, R50
S-věty S1/2, S7/9, S26, S45, S61
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P
77Br umělý 57,04 hodiny ε β+ 1,365 77Se
78Br umělý 6,45 minuty ε β+ 3,574 4 78Se
79Br 50,69% je stabilní s 44 neutrony
80Br umělý 17,68 minuty β− 2,004 4 80Kr

ε β+ 1,870 5 80Se
81Br 49,31% je stabilní s 46 neutrony
82Br umělý 35,3 hodiny β− 3,093 82Kr
83Br umělý 2,40 hodiny β− 0,972 83Kr
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Cl
⋏
Selen ≺Br≻ Krypton
⋎
I

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Brom je velmi reaktivní prvek, který se ochotně slučuje s většinou prvků periodické soustavy. Byl objeven roku 1826 Antoinem Balardem.

Výskyt a výroba
Zatavená ampule bromu pro studijní účely

Na Zemi je brom přítomen pouze ve formě sloučenin, většina z nich je rozpuštěna v mořské vodě a ve vodě některých vnitrozemských jezer (Mrtvé moře, Velké solné jezero). Mineralogicky doprovázejí sloučeniny bromu analogické sloučeniny chloru, ovšem pouze ve velmi nízkých koncentracích.

Relativní zastoupení bromu v zemské kůře i ve vesmíru je velmi nízké. V zemské kůře je brom přítomen v koncentraci 2–3 ppm (mg/kg). V mořské vodě, kde se vyskytuje většina bromu přítomného na Zemi, dosahuje jeho koncentrace průměrné hodnoty 67 mg/l. Předpokládá se, že ve Vesmíru na 1 atom bromu připadá 1 miliarda atomů vodíku.

Brom se průmyslově vyrábí chlorováním mořské vody, popř. solanky (koncentrovaného roztoku mořské soli) při pH kolem 3,5. Vyloučený elementární brom se z vody odstraňuje probubláním proudem vzduchu a následnou kondenzací ochlazením par.

Sloučeniny a využití

Elementární brom je velmi silné oxidační činidlo. Je značně toxický. Díky poměrně nízkému bodu varu se rychle odpařuje a jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, i v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči.

Ve sloučeninách se brom vyskytuje v mocenství Br−, Br+, Br3+, Br5+ a Br7+.

V každém z uvedených mocenství vytváří brom příslušnou kyselinu.

Praktický význam mají pouze soli některých z uvedených kyselin. Např. nerozpustný bromid stříbrný, AgBr, nachází využití ve fotografickém průmyslu. V první světové válce byl od roku 1915 využíván jako chemická zbraň, většinou ve směsi s chlorem.

Mezi další sloučeniny bromu patří např. bromoform.

Průmyslové se využívají některé bromované sloučeniny jako tzv. zhášeče nebo zpomalovače hoření, jde např. o polybromované difenyletery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD), polybromované bifenyly (PBB) a bromované bisfenoly (například tetrabrombisfenol A).[2]

Brom obsahují i některé léky, např. bromhexin, ambroxol.

Odkazy

Reference
  1. Bromine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Miroslav Šuta: Bromované zpomalovače hoření a jejich rizika Archivováno 24. 5. 2011 na Wayback Machine, Odpady, 13.6.2005

Literatura
  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.