Mendelevium

Mendelevium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální vlastnosti.

Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md⁺³ a sloučeniny Md⁺² jsou málo stálé.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev

Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku 1955 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci cyklotronu bombardováním jader einsteinia ²⁵³Es částicemi alfa. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso jako vedoucí výzkumného týmu a dále Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey a Greg Choppin, kteří prvku vyrobili pouhých 17 atomů. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva.

 253
99 Es +  4
2 He →  256
101 Md +  1
0 n

Je známo celkem sedmnáct izotopů mendelevia,[1] z nichž je nejstabilnější (z těch, u nichž je poločas přeměny znám) jsou ²⁵⁸Md s poločasem přeměny 51,5 dne, ²⁶⁰Md s poločasem 31,8 dne a ²⁵⁷Md s poločasem 5,52 hodin. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu kratší než 100 minut.