Lawrencium

Lawrencium (chemická značka Lr) je patnáctým (posledním) členem z řady aktinoidů, jedenáctým transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle (v přírodě se nevyskytuje) ozařováním jader kalifornia.

Lawrencium
  [Rn] 7s2 5f14 7p1
(262) Lr
103
  
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo Lawrencium, Lr, 103
Cizojazyčné názvy lat. Lawrencium
Skupina, perioda, blok 3. skupina, 7. perioda, blok f
Chemická skupina Aktinoidy
Identifikace
Registrační číslo CAS 22537-19-5
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost 262,11
Iontový poloměr Lr2+: 112 pm,
Lr3+: 94 pm
Elektronová konfigurace [Rn] 7s2 5f14 7p1
Oxidační čísla III
Elektronegativita (Paulingova stupnice) 1,3
Ionizační energie
První 443,8 kJ/mol
Druhá 1428,0 kJ/mol
Třetí 2219,1 kJ/mol
Mechanické vlastnosti
Skupenství předpokládané pevné
Bezpečnost

Radioaktivní
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P

{{{izotopy}}}

Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Lu
⋏
Nobelium ≺Lr≻ Rutherfordium

Lawrencium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů, proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály. O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo.

Historie
Ernest Orlando Lawrence

Lawrencium bylo poprvé připraveno 14. února 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci nového lineárního urychlovače částic. Při uvedeném experimentu byl bombardován terč z izotopů kalifornia o hmotnosti 3 mg jádry boru 10B a 11B a bylo získáno lawrencium 257Lr s poločasem přeměny kolem 4 sekund.

 252
98 Cf +  11
5 B →  258
103 Lr + 5  1
0 n

Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland. Prvek byl pojmenován na počest vynálezce cyklotronu Ernesta O. Lawrence. Je zajímavé, že zpočátku byl tomuto prvku přiřazen symbol Lw, ale v roce 1997 na zasedání IUPAC v Ženevě byla značka lawrencia změněna na Lr.

Roku 1967 byl v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu oznámen pozorovaný vznik izotopu lawrencia 256Lr po reakci jader americia 243Am s atomovým jádrem kyslíku 18O.[zdroj?]

 243
95 Am +  18
8 O →  256
103 Lr + 5  1
0 n

Izotopy
Související informace naleznete také v článku Izotopy lawrencia.

Dodnes je známo celkem 16 izotopů lawrencia, z nichž je nejstabilnější 266Lr s poločasem přeměny 11 hodin:[1]

IzotopRok objevuReakcePoločas přeměny
251Lr  ?
252Lr 2001 209Bi(50Ti,3n) 0,36 s
253Lr 1985 209Bi(50Ti,2n) 1,49 s
253Lrm 2001 209Bi(50Ti,2n) 0,57 s
254Lr 1985 209Bi(50Ti,n) 18,4 s
255Lr 1970 243Am(16O,4n) 31,1 s
256Lr 1961 ? 1965 ? 1968 ? 1971 252Cf(10B,6n) 27 s
257Lr 1958 ? 1971 249Cf(15N,α3n) ≈4 s
258Lr 1961 ? 1971 249Cf(15N,α2n) 4,1 s
259Lr 1971 248Cm(15N,4n) 6,2 s
260Lr 1971 248Cm(15N,3n) 180 s
261Lr 1987 254Es + 22Ne 39 min
262Lr 1987 254Es + 22Ne 4 h
263Lr  ?
264Lr  ?
265Lr  ?
266Lr 11 h

Odkazy

Reference
  1. Archivovaná kopie. www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10.

Literatura
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.