Livermorium

V roce 2011 IUPAC předložila k veřejné diskusi své doporučení pojmenovat prvek livermorium na počest sídla ústavu Lawrence Livermore National Laboratory, kde v roce 1977 poprvé proběhl pokus o syntézu prvku. Návrh vychází z dohody objevitelů prvků 114 a 116 a jejich společného návrhu.[5][6][7] Ruští objevitelé předtím navrhovali jméno moscovium na počest Moskevské oblasti, kde leží sídlo Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně.[8] Nové jméno bylo oficiálně schváleno IUPAC 30. května 2012.[9][10]

V roce 1999 oznámili vědci z Lawrence Berkeley National Laboratory objev prvků livermoria a oganessonu, článek byl publikován v časopise Physical Review Letters. O rok později svůj objev stáhli zpět na základě faktu, že se přípravu nepovedlo provést v jiné laboratoři. V roce 2001 publikovali vědci ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně přípravu ²⁹²Lv ostřelováním atomů ²⁴⁸Cm atomy ⁴⁸Ca,[11] pozdější analýzou byl výsledný izotop změněn na ²⁹³Lv (namísto 4 neutronů byly v reakci emitovány pouze 3):[12]

${\displaystyle \,_{20}^{48}\mathrm {Ca} +\,_{96}^{248}\mathrm {Cm} \to \,_{116}^{296}\mathrm {Lv} ^{*}\to \,_{116}^{293}\mathrm {Lv} +3\,_{0}^{1}\mathrm {n} }$

Jeho poločas rozpadu je 18 milisekund a rozpadá se na ²⁸⁸Fl. 11. května 2001 institut oznámil přípravu druhého atomu. Zjištěné vlastnosti potvrdily oblast zvýšené stability (tzv. ostrov stability).[12]

Dosud (2018) jsou známy následující izotopy livermoria: