Bašnov

Přírodní památka Bašnov se nachází u obce Střížovice v okrese Kroměříž. Byla vyhlášena 16. 12. 2013. Plocha přírodní památky je 17,47 ha a ochranného pásma 25,60 ha. Předmětem ochrany je ochrana kuňky obecné (Bombina bombina) a jejího biotopu (tůně a okolní mokřadní prostory).

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Bašnov
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled na mokřad
Základní informace
Vyhlášení1. leden 2014
VyhlásilKrajský úřad Zlínského kraje
Nadm. výška185–190 m n. m.
Rozloha17,47 ha[1]
Poloha
StátČesko Česko
OkresKroměříž
UmístěníStřížovice
Souřadnice49°8′5,89″ s. š., 17°27′20,84″ v. d.
Bašnov
Další informace
Kód5988
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Lokalita se překrývá s územím soustavy Natura 2000 evropsky významnou lokalitou Střížovice vyhlášenou v roce 2004 na ploše 29,55 ha.

Poloha

Bašnovský mokřad leží asi 0,3 km jihovýchodně od obce Střížovice, 7 km od města Kroměříže v katastrálním území Střížovice. Mapovací kvadrát 6770, nadmořská výška 185 – 187 m. Geomorfologicky Bašnov leží v Hornomoravském úvalu, v oblasti Západních Vněkarpatských sníženinách.

Charakter

Jedná se o bezodtokovou oblast s povodím 2,1 km, která se nachází v mělké přirozené depresi v nivě řeky Moravy. Vlastním mokřadem procházejí 3 meliorační kanály, které se spojují v jeden tok zvaný Panenská. Ten pak ústí z pravé strany do řeky Moravy u obce Kvasice. Bašnovský mokřad je pozůstatkem někdejší bažiny zbylé po regulaci řeky Moravy. Celková rozloha mokřadu i s ochranným pásmem je 46 ha, z toho větší polovina je mokřadem, jejíž rozšiřování nebo ústup souvisí s množstvím atmosférických srážek. Nejcennější mokřadní biotop se nachází v nejnižší části lokality a má výměru kolem 6 ha. Dominantními druhy rostlin jsou zde rákos obecný, orobinec širolistý, chrastice rákosovitá, a různé druhy ostřic. Na jižní stranu mokřadu navazuje svah, který porůstají ovocné sady.

Geologie

Geologické podloží tvoří paleogenní horniny oligocénu těšnovické facie (vápnité jílovce a lávky pískovců), na nichž leží nevápnité nivní uloženiny holocenního původu. Půdy jsou převážně hlinité až jílovitohlinité a jílovité, převažuje typ lužního gleje. Půdy jsou bezvápnité, slabě až středně kyselé, obsah humusu v důsledku vyluhování je slabý, poddrnové vrstvy většinou bez humusu.

Flóra

Na lokalitě se vyskytují různé mokřadní a vodní rostliny – blatouch bahenní (Caltha palustris), rukev obojživelná (Rorippa amphibia), bukvice lékařská (Betonica officinalis), česnek hranatý (Allium angulosum), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kostival lékařský (Symphytum officinale), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), lakušník vodní (Ranunculus aquatilus), ocún jesenní (Colchicum autumnale), okřehek menší (Lemna minor), orobinec širolistý (Typha latifolia), ostřice dvouřadá (Carex disticha), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice chabá (Carex flacca) a ostřice liščí (Carex vulpina), pcháč šedý (Cirsium canum), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), prvosenka jarní (Primula veris), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), puškvorec obecný (Acorus calamus), rákos obecný (Phragmites australis), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), zblochan vodní (Glycerina maxima), šmel okoličnatý (Butomus umbellatu's), přeslička bahenní (Equisetum palustre), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) aj. V roce 1982 zde byla nalezena bublinatka obecná (Utricularia vulgaris).

Fauna

Bezobratlí

Mimo ptáky je tato lokalita významná z hlediska výskytu různých druhů bezobratlých (např. 10 druhů vážek, nalezen i kriticky ohrožený listonoh jarní).

Obojživelníci

Bylo zde nalezeno celkem 10 druhů obojživelníků, z toho 2 kriticky ohrožené, 5 silně ohrožených a 2 ohrožené druhy. Vyskytuje se zde čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan ostronosý (Rana arvalis) a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Počtem druhů (10) je Bašnov jednou z nejbohatších lokalit obojživelníků na Kroměřížsku (stejně bohatá je nedaleká Kavkova tůň v přírodním parku Záhlinické rybníky. V blízké Tlumačovké tůňce pak žije sedm druhů obojživelníků). Vodní plochy mokřadu však v suchých letech zcela vysychají, což působí velmi negativně na zdejší společenstva.

Ptáci

V minulosti bylo prokázáno též hnízdění ohrožené potápky malé (Tachybaptus ruficollis), potápky roháče (Podiceps cristatus) a potápky černokrké (P. nigricollis), husy velké (Anser anser), ohrožené kopřivky obecné (Anas strepera), ohrožené čírky obecné (A.crecca), silně ohrožené čírky modré (A. querquedula), lžičáka pestrého (A.clypeata), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina), poláka velkého (Aythya ferina), poláka malého (A. nyroca), poláka chocholačky (A. fuligula), hohola severního (Bucephala clangula), chřástala vodního (Rallus aquaticus), lysky černé (Fulica atra), slípky zelenonohé (Gallinula chloropus), čejky chocholaté (Vanellus vanellus), kulíka říčního (Charadrius dubius), vodouše rudonohého (Tringa totanus), břehouše černoocasého (Limosa limosa), bekasíny otavní (Gallinago gallinago), racka chechtavého (Larus ridibundus), konipase lučního (Motacilla flava), ohrožené cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a sedmihláska hajního (Hippolais icterina).

V době plného zavodnění mokřadu a při nynějším intensivním obhospodařování většiny okolních vodních ploch se na tuto lokalitu stahují ptačí druhy, které jsou citlivé na vyrušování a na silné znečistění hnojením. V takovém případě je Bašňov úžasná lokalita s výskytem mnoha ptačích druhů. Může tu být v tu dobu prakticky cokoliv. Podle průzkumů ornitofauny bylo v oblasti mezi Kroměříží, Hulínem a Kvasicemi celkem zjištěno v letech 1972 až 2001 přes 270 druhů ptáků!

Savci

Ze savců zde žijí srnec obecný (Capreolus capreolus), zajíc polní (Lepus europaeus), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a hryzec vodní (Arvicola terrestris).

Historie ochrany

Bašnovský mokřad byl v 70. letech 20. století vyhlášen chráněným přírodním výtvorem.

Od 90. let 20. století byla opakovaná snaha o vyhlášení plochy přírodní památkou, což se nedařilo pro velký počet vlastníků pozemků.

V roce 2004 byla na území vyhlášena Evropsky významná lokalita Střížovice soustavy Natura 2000.

Bašnov představuje přirozené, nikoliv však již původní, ale druhotně vzniklé, pozměněné stanoviště s poměrně velkou druhovou biodiverzitou. Nachází se uprostřed kulturní krajiny, v níž jsou ostrůvkovitě rozmístěny malé fragmenty posledních přírodních společenstev. Souhrnně bylo doposud v mokřadu zjištěno 74 zvláště chráněných druhů živočichů, z toho 22 druhů kriticky ohrožených, 30 druhů silně ohrožených a 22 druhů ohrožených. Za celou dobu sledování mokřadu různými autory zde bylo zjištěno 141 druhů ptáků, z toho 58 druhů hnízdících. Z hlediska ochrany přírody střední Moravy má tedy tato lokalita mimořádný význam.

Lesnictví

Lokalita je bezlesí. Část plochy je porostlá vrbami.

Management

Mokřad Bašnov je z hlediska ochrany přírody velmi cenným územím, které dosud nemá žádný management ochrany.

Ohrožení a ochrana území

Mokřad je ohrožen eutrofizací ze zemědělské výroby a znečištěním z odpadních vod. Velký problém z hlediska ochrany zdejší populace vzácných druhů obojživelníků (ale i mnoha druhů ptáků) představuje vysychání lokality v některých letech. Největší nebezpečí pro lokalitu spočívá ovšem v naprosto nekontrolovatelném agresivním zarůstání vodní plochy rákosem a s tím souvisejícím zazemňování. Dalším ohrožením jsou náletové dřeviny, které mohou příliš zastiňovat vodní toky a plochy.

Území je využíváno místním mysliveckým sdružením, které také zajišťuje občasné prosekávání rákosin.

Historie využívání území

Dříve se na tomto pozemku střídaly kultury zemědělských plodin, v jižním cípu, který byl vždy silně zamokřen, se voda přečerpávala polním čerpadlem.

Odkazy

Reference
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.