Kvakoš noční
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) je středně velká volavka.
Kvakoš noční | |
---|---|
Kvakoš noční | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | brodiví a pelikáni (Pelecaniformes) |
Čeleď | volavkovití (Ardeidae) |
Rod | kvakoš (Nycticorax) |
Binomické jméno | |
Nycticorax nycticorax (Linné, 1758) | |
rozšíření kvakoše nočního (žlutě oblasti hnízdění, modře zimování, zeleně celoročního výskytu)
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Etymologie
Vědecký název kvakoše nočního Nycticorax je latinského původu a v překladu znamená doslova „noční havran“. Tento poněkud neobvyklý název vznikl na základě kvakošova výrazného chraptivého hlasu.
Rozšíření
Kvakoš noční má velmi rozsáhlý areál rozšíření, je zastoupen na všech světových kontinentech s výjimkou Austrálie a Antarktidy a je vůbec nejrozšířenějším a pravděpodobně i nejhojnějším zástupcem volavek. Vyskytuje se ve dvou poddruzích: N. n. nyctiorax obývá Evropu, Asii a Afriku, N. n. hoactli hnízdí v Severní a Jižní Americe od Kanady až po Patagonii. Je částečně tažný, ptáci ze Severní Ameriky zimují v Mexiku, na jihu Spojených států a v Karibiku, jedinci z Eurasie se na zimu stahují do tropické Afriky a jižní Asie.
Značně kolísavě bývá několik hnízdících párů zaznamenáno také na území České republiky, obvykle 300–370. Je ovšem chován v řadě zoologických zahrad, např. v Zoo Liberec.
Popis
Kvakoš noční je velký přibližně jako vrána,[2] dorůstá délky 58–65 cm, váží 340–800 g a v rozpětí křídel měří 90–100 cm. Má zavalité, převážně šedě zbarvené tělo, černé temeno, zátylek a hřbet, několik výrazných bílých zátylkových per, krátké žlutě zbarvené končetiny s dlouhými prsty, tmavý zobák a jasně červené oči. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci jsou hnědí s bílým skvrněním.
Ekologie
Mimo hnízdní období se kvakoš noční zdržuje samotářsky. K životu preferuje hustě porostlé, sladké, slané i poloslané močály, bažiny, jezera a podmáčené louky, v poslední době proniká stále častěji i do center měst. Přes den obvykle odpočívá ve větvích stromů nebo v keřích a za potravou se vydává zejména za soumraku a v noci.
Na kořist, kterou dokáže pomocí svého vynikajícího zraku zaregistrovat i ve tmě, číhá podobně jako většina ostatních volavek „ze zálohy“, nehybně stojí na březích vod, vyčnívajících kamenech nebo větvích a vyhlíží zejména menší ryby, korýše, žáby, vodní hmyz a malé savce, kterých se zmocňuje rychlým pohybem krku. Často se ozývá velmi hlubokými chraplavými zvuky připomínajícími volání havrana.
Kvakoš noční hnízdí v menších koloniích, často v přítomnosti jiných brodivých ptáků. Místo k hnízdění, které bývá v rákosí, v křovinách nebo na stromech, vybírá samec, přičemž na jednom stromě může být až 12 hnízd. Samice do nově postaveného hnízda klade přibližně 3–8 nazelenalých vajec, na kterých střídavě s partnerem sedí dohromady 24–26 dní. Společně se starají též o vylíhlá mláďata.
Galerie
- Kvakoš noční ve svém přirozeném prostředí
- Mladý pták
- Dvojice kvakošů číhajících na potravu
- Vejce kvakoše nočního
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black-crowned Night Heron na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- Jindřich Poříz. BioLib.cz – Nycticorax nycticorax (kvakoš noční) [online]. BioLib.cz [cit. 2018-04-11]. Dostupné online.
Literatura
- Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky; str. 24. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
- Whitfield, P. (2003): 2000 zvířat, str. 292. Eromedia Group, k. s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kvakoš noční na Wikimedia Commons
- Galerie kvakoš noční na Wikimedia Commons
- Taxon Nycticorax nycticorax ve Wikidruzích
- All About Birds
- NatureWorks
- Kvakoš v ZOO Liberec Archivováno 9. 9. 2011 na Wayback Machine