Pisila čáponohá

Pisila čáponohá
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes);
Čeleď	tenkozobcovití (Recurvirostridae);
Rod	pisila (Himantopus);
Binomické jméno
	Himantopus himantopus; (Linnaeus, 1758)
	Rozšíření pisily čáponohé Rozšíření pisily čáponohé hnízdiště celoroční výskyt migrace zimoviště
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pisila čáponohá (Himantopus himantopus), též zvaný pisila rudonohá nebo tenkozobec čáponohý, je velký a hojný druh bahňáka z čeledi tenkozobcovitých. Jedná se o kosmopolitního ptáka, kterého lze spatřit téměř na celém světě (Eurasie, Afrika, Austrálie, Severní Amerika i Jižní Amerika).

Taxonomie

Řada odborníků jednotlivé populace považuje za zastoupené monotypickým druhem, jiní druh dělí asi na tři poddruhy (H. h. himantopus, H. h. meridionalis, H. h. ceylonensis) z nichž nominátní poddruh H. h. himantopus obývá střední a jižní Evropu, Asii a subsaharskou Afriku.

Popis

Dospělí mají tělo dlouhé 33 až 40 cm, ocas okolo 7 cm, a váží přibližně 165 až 220 gramů. Křídla jsou dlouhé asi 21 až 25 cm a v rozpětí dosahuje 67 až 83 cm. Má štíhlý rovný zobák a až 17 cm dlouhé červenorůžové nohy. Do červena má taktéž oči, jinak je černobíle zbarvená. Bílá je hlava, krk, spodina, kostřec a ocas. Černá jsou křídla, hřbet a proměnlivá kresba na hlavě (výraznější je obvykle u samců). Mladí ptáci mají šupinovitou kresbu na tmavém peří.[2][3][4]

Hnízdí v oblastech s mělkými vodami (sladkými, brakickými i slanými), vyhledává obvykle mokřady, mělká jezera nebo rybníky. V zimě pak mořská pobřeží, ale žije-li v teplejších oblastech je většinou rezidentní (buďto nemigruje vůbec, nebo se nevzdaluje daleko). Živí se hlavně různým hmyzem nebo drobnými korýši, eventuálně také semeny, pulci nebo plůdkem ryb.[5][6][7]

Jedná se zřejmě o monogamní druh (spíše v rámci jedné sezóny) a na péči o potomky se podílí oba z páru. Snůšky klade v různou dobu s ohledem na okolní podmínky, v jižní Evropě asi v polovině dubna, obyčejně pak mezi květnem a červnem. Samice klade běžně až čtyři vejce v průběhu dvou až čtyř dní od prvého sneseného. Mají okrovou barvu a červenohnědé skvrny. Inkubační doba: cca 25 až 26 dní. Ptáčata se líhnou synchronizovaně, hnízdo brzy opustí a schopna letu jsou už ve věku čtyř až pěti týdnů. Pohlavně dospívají v druhém až třetím roce života.[5][6][4]

Na území České republiky zaletuje jen nepravidelně a zřídka, ojediněle i hnízdí. První případy hnízdění byly prokázány v roce 1958, podruhé zahnízdila v roce 1965. Od roku 1997 hnízdí nepravidelně v jižních Čechách. V roce 2001 hnízdily dva páry u Hodonína.[8] Zdokumentován zde byl i v roce 2019.[pozn. 1]

Fotodokumentace

Letící hejno pisil
Vejce pisily čáponohé (Himantopus himantopus)

Odkazy

Poznámky

Zdokumentování druhu u Hodonína (ČR), 8. 5. 2019: Jarmila Kačírková: Pisila čáponohá (Himantopus himantopus)

Reference

Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 124.
SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 3. vyd. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 9788072912469. S. 134.
CHANDLER, Richard J. Shorebirds of the northern hemisphere. London: Christopher Helm 448 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-0790-4, ISBN 1-4081-0790-2. OCLC 280410266 S. 72.
Pisila čáponohá - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.
POŘÍZ, Jindřich. pisila čáponohá (Himantopus himantopus ). www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.
OISEAUX.NET. Échasse blanche - Himantopus himantopus - Black-winged Stilt. www.oiseaux.net [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 136-137.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pisila čáponohá na Wikimedia Commons
Taxon Himantopus himantopus ve Wikidruzích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[9] Zdokumentování druhu u Hodonína (ČR), 8. 5. 2019: Jarmila Kačírková: Pisila čáponohá (Himantopus himantopus)

[677c66dd6bc8b697bd127a2a125309cbadf67b6b-1] Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

[2] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 1. vyd. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 124.

[3] SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 3. vyd. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 9788072912469. S. 134.

[:2-4] CHANDLER, Richard J. Shorebirds of the northern hemisphere. London: Christopher Helm 448 pages s. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-0790-4, ISBN 1-4081-0790-2. OCLC 280410266 S. 72.

[:0-5] Pisila čáponohá - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.

[:1-6] POŘÍZ, Jindřich. pisila čáponohá (Himantopus himantopus ). www.biolib.cz [online]. BioLib: Biological library [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.

[7] OISEAUX.NET. Échasse blanche - Himantopus himantopus - Black-winged Stilt. www.oiseaux.net [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online. (anglicky)

[CR_atlas-8] ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 136-137.