Čolek obecný

Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou. Čolek obecný má pohlavní dimorfizmus, odlišné charakteristické zbarvení pro samečka a samičku.

Samečci mají světle a tmavě podélně pruhovanou hlavu, hřbet a boky kovově zelené, hnědavé s tmavými skvrnami. Při svatebním obřadu jsou barvy intenzivnější. Mezi nejnápadnější znaky patří vysoký zvlněný hřeben, který se táhne téměř po celé délce těla.

Samička má obyčejně okrové nebo hnědé zabarvení s malými tmavými skvrnami. Břicho je po stranách žlutavě lesklé.

Larvy jsou světle hnědavé, ploutevní lem ocasu je zakončen do špičky. Dýchají vnějšími keříčkovitými žábrami. Přední nožky jsou slabé.

Rozmnožování probíhá ve vodě od dubna do června. Samečkům v té době narůstá vysoký hřeben. Po oplodnění začne samička klást do listů vodních rostlin 150–300 vajíček. Vylíhlé larvy jsou asi 10 mm dlouhé a zpočátku se nedokáží samy pohybovat. Zpočátku se živí prvoky, později začínají lovit drobné korýše a další kořist. Proměna probíhá od července do září, kdy získávají matnou suchou kůži žlutavé nebo hnědavé barvy. Žijí zahrabaní v zemi a vodu vyhledávají hlavně k rozmnožování ve stáří tří let.

Jeho potravu na souši tvoří drobný hmyz (brouci), larvy hmyzu, pavouci, svinky a malí červi, dešťovky a plži. V časném předjaří mohou hlavní potravu tvořit vajíčka skokana hnědého. Ve vodě loví hmyz, červy a drobné korýše.

Žije v listnatých lesích, parcích, na loukách, v děrách a v mechu. Rozmnožuje se na menších vodních nádržích, lesních rybníčcích a v kalužích. Můžeme se s ním setkat i v blízkosti lidských obydlí.

• PŘÍRODA V ČSSR, Dr. Jiří Čihař a kolektiv autorů, Praha 1976

• Obrázky, zvuky či videa k tématu čolek obecný na Wikimedia Commons
• Fotografie a popis čolka obecného na www.prirodakarlovarska.cz Archivováno 26. 10. 2008 na Wayback Machine
• http://amphibia.webzdarma.cz/Colek%20obecny.htm
• Rozšíření čolka obecného v ČR na BioLib.cz