Polák velký

Polák velký (Aythya ferina) je hojně rozšířená potápivá kachna.

Polák velký
Polák velký, samec
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodpolák (Aythya)
Binomické jméno
Aythya ferina
(Linné, 1758)
Rozšíření poláka velkého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření poláka velkého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně - celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aythya ferina

Popis

Patří k velkým druhům poláků, dorůstá přibližně 42–49 cm, váží 550–1300 g a v rozpětí křídel měří 67–75 cm. Stejně jako ostatní poláci má silné tělo, velmi krátký ocas a krk a vzhledem k poměru těla poměrně velkou hlavu. Samec ve svatebním šatě má bílý hřbet, křídla a boky s jemným černým pruhováním, jasně červené oči, kaštanově hnědou hlavu, šedý zobák s tmavou špičkou a zbytek těla převážně černý. V prostém šatě se podobá spíše samici, která je převážně tmavě hnědá se světlejšími boky, hlavou a částečně i křídly.

Rozšíření a početnost

Polák velký má poměrně rozsáhlý areál rozšíření, hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a Asie a k životu preferuje hlubší a rozsáhlejší typy stojatých vod. Jeho populace je stále velmi početná a čítá přibližně 2 500–3 800 000 jedinců. Je převážně tažný, evropští jedinci se na zimu hromadně stahují zejména do jižní a západní Evropy. Společně s polákem chocholačkou je zároveň naším nejhojněji zastoupeným polákem. Na českém území početně hnízdí, pravidelně a velmi početně na něm i zimuje a protahuje přes něj. Každým rokem v Česku zimuje přibližně 3000–7000 jedinců a hnízdí zhruba 10 000–20 000 párů, od druhé poloviny 20. století se však počet hnízdících párů na českém území viditelně snižuje.

Výskyt

Polák velký se většinou vyskytuje v hejnech a často je k vidění i ve společnosti jiných druhů kachen. Stejně jako pro ostatní poláky je pro něj typické potápění s charakteristickým nadskočením. Tímto způsobem pod vodou požírá zejména některé druhy měkkýšů, vodní rostliny, malé druhy rybek a jiné menší obratlovce, nad vodou vyhledává převážně vodní hmyz, semena a trávu. Ozývá se převážně zřídka, samec nejčastěji hvízdavým „víju“ a samice chraplavým „brrrrrrrrr, brrrrrrrrr, brrrrrrrrr“.

Hnízdo v podobě nehluboké jamky v zemi si buduje převážně v porostech rákosů a ostřic. Ročně do něj klade průměrně 6–12 světle žlutých vajec, na kterých sedí přibližně 23–28 dní. Mláďata opouští hnízdo krátce po vylíhnutí a pohlavně dospívají kolem druhého roku života. Ve volné přírodě se dožívá maximálně 8 let, v zajetí žije i déle.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Common Pochard na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]

Literatura

  • DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 48.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.