Moták lužní

Menší než káně lesní (délka těla 39–50 cm, rozpětí křídel 96–116 cm). Od podobného motáka pilicha se ve všech šatech liší delšími a užšími křídly. Samec se liší tmavými proužky na loketních letkách, viditelnými zespodu i shora. Rozlišování samic a mladých ptáků je obtížnější.[2]

Má evropský typ rozšíření, sahající od Pyrenejského poloostrova východně po střední Sibiř.[3] Je tažný, zimuje v Africe. Jeho stavy silně kolísají a od 19. století se vesměs snižují, zmenšuje se také areál výskytu.[4] Hnízdí v otevřené krajině (rašeliniště, vřesoviště, pole).[5]

V České republice hnízdí pravidelně teprve od 40. let 20. století. Přestože jeho početnost od té doby roste, stále patří mezi vzácné druhy. Hnízdí roztroušeně v různých oblastech Čech, ve větším počtu na jižní Moravě, Olomoucku a ve Slezsku. V letech 2001–2003 byla jeho početnost odhadována na 80–120 párů (ve srovnání s 5–10 páry v letech 1973–1977).[6]

Ihned po návratu na hnízdiště předvádějí oba ptáci složité svatební lety. Většinou jsou monogamní, ale jsou známy i případy bigamie. Hnízdo je na zemi. Ročně mívá 1 snůšku po 4–5 (2–6) šedavě bílých, občas řídce rezavě nebo světle hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 41,7 × 32,5 mm. Jejich inkubace trvá 27–30 dní, mláďata dosahují vzletnosti nejdříve ve věku 28 dnů. Inkubaci vajec i většinu hnízdní péče obstarává výhradně samice, kterou samec krmí a které také předává potravu pro mláďata.[4]

V potravě převládají drobní hlodavci, ale požírá i ptáky, obojživelníky, plazy a hmyz.[4]

• 
  Kresba motáka lužního, vpředu samec, vpravo samice, v pozadí mladý pták.
• 
  Vejce motáka lužního (Circus pygargus)