Puškvorec obecný
Puškvorec obecný (Acorus calamus) je léčivá rostlina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Některé starší taxonomické systémy řadí puškvorec do čeledi árónovité (Araceae). Puškvorec je také tradičním kořením.
Puškvorec obecný | |
---|---|
Puškvorec obecný | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
Řád | puškvorcotvaré (Acorales) |
Čeleď | puškvorcovité (Acoraceae) |
Rod | puškvorec (Acorus) |
Binomické jméno | |
Acorus calamus L., 1753 | |
Areál rozšíření
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
- Puškvorec obecný je vytrvalá bylina dorůstající výšky nejčastěji 50–150 cm. Na bázi vyrůstá z plazivého oddenku o tloušťce až 3 cm. Celá rostlina je charakteristická nápadnou vůní, zvláště při rozlomení oddenku.
- Lodyha je tříhranná.
- Listy jsou střídavé, dvouřadě uspořádané, přisedlé, na bázi s listovými pochvami. Čepele mají mečovitý tvar, jsou dlouhé nejčastěji 50–125 cm a široké 0, 7–2 cm, na okraji někdy trochu zvlněné.
- Květy jsou uspořádané do květenství, kterým je mnohokvětá válcovitá palice, která se směrem k vrcholu zužuje. Zpočátku je zelená, později hnědne, dorůstá délky 5–9 cm. Je sice vrcholová, ale vypadá jako boční, neboť podpůrný listen (toulec) palice působí dojmem pokračování lodyhy. Je 20–90 dlouhý a na první pohled spíše připomíná list.
- Květy jsou drobné, uspořádané v palici do šroubovice. Okvětí je zelenavé, složené ze šesti okvětních lístků ve dvou přeslenech (3+3). Tyčinek je šest ve dvou přeslenech (3+3). Gyneceum je složeno ze tří plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní.
- V České republice kvete nejčastěji v červnu až v červenci.
- Puškvorec obecný je sterilní triploid, nevytváří plody . Blízce příbuzné druhy, které však v ČR nerostou, např. Acorus americanus, vytvářejí červené bobule.
Stanoviště
Mokřadní rostlina, nejčastěji roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod. Může vytvářet monodominantní porosty řazené do asociace Acoretum calami. Na území ČR se objevil v 16. století. V současnosti roste v roztroušeně až hojně po celém území ČR, hlavně však v teplejších oblastech, ve vyšších horských polohách chybí. V posledních desetiletích vlivem nepříznivých hospodářských zásahů spíše ustoupil.
Areál rozšíření
Pochází z Asie, původní areál zahrnoval jižní Čínu, již ve starověku byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe a v dalších oblastech. V Asii a v Severní Americe rostou další blízce příbuzné druhy, které plody vytvářejí. Mapka rozšíření je zde:
Použití
V léčitelství se používá oddenek (Rhizoma calami aromatici).
Droga se aplikuje hlavně při žaludečních potížích, protože podporuje látkovou výměnu, působí příznivě na tvorbu trávicích šťáv, má zklidňující účinek na křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Dříve se z kořene vyráběl žaludeční likér. Puškvorec má uklidňující účinek a působí antidepresivně, utlumuje astmatické záchvaty a celkově má pozitivní účinek na stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii atd.), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Používá se i zevně ve formě koupelí proti revmatismu, na ekzémy, na omývání špatně se hojících ran nebo jako celkově posilující prostředek.
V gastronomii byly od středověku oddenky využívány k okořenění sladkých pokrmů a kompotů v indické a islámské kuchyni. V Evropě i Americe býval kandován. Z velmi mladých výhonků lze připravit salát k povzbuzení chuti.[2]
Obsahové látky
Droga obsahuje asi 2–7 % silic, které jsou tvořené řadou mono a seskviterpenů. Dále mezi obsahovými látkami najdeme hořčiny, třísloviny, slizy, cukry, cholin a fenylpropan beta-asaron, který je podezřelý z kancerogenity, proto by neměla být užívána droga, která v silici obsahuje více než 5 % této látky (puškvorce rostoucí v ČR ji však obvykle obsahují výrazně méně).
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
- KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Puškvorec obecný, s. 30.
Literatura
- Květena České republiky. Příprava vydání Jindřich Chrtek jun., Zdeněk Kaplan, Jitka Štěpánková. Díl 8. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1824-3. S. 274–276.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu puškvorec obecný na Wikimedia Commons
- Galerie puškvorec obecný na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20070613100919/http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/puskvorec.htm
- http://botanika.wendys.cz/kytky/K534.php
- https://web.archive.org/web/20070927015152/http://rostliny.prirodou.cz/?rostlina=acorus_calamus
- Flóra Severní Ameriky