Rákosník zpěvný

Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) je malým monotypickým[2] druhem pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Rákosník zpěvný
Rákosník zpěvný
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Podřádzpěvní (Passeri)
InfrařádPasserida
NadčeleďSylvioidea
Čeleďrákosníkovití (Acrocephalidae)
Rodrákosník (Acrocephalus)
Binomické jméno
Acrocephalus palustris
(Bechstein, 1798)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

  • délka těla: 12–13 cm
  • rozpětí křídel: 17–21 cm
  • hmotnost: 11–14 g.

Svrchní strana těla je šedohnědá, spodinu má žlutavě bílou. Hrdlo je bílé, končetiny oranžovožluté. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Je velmi podobný rákosníku obecnému (A. scirpaceus), většinou se však vyskytuje v jiném prostředí a má i odlišný zpěv.

Hlas

Vábí pronikavým „šéé“ nebo „čak“. Samci zpívají z husté vegetace. Zpěv je hlasitý a z velké části tvořený imitacemi jiných druhů ptáků, včetně těch z afrických zimovišť.

Rozšíření

Areál rozšíření rákosníka zpěvného sahá od jižní Británie a Francie východně až po západní Kazachstán a severně po jižní a jihovýchodní Finsko; jižní hranice pak prochází severní Itálii, Řeckem, Bulharskem a podél jižního pobřeží Černého moře i Tureckem.[3] V posledních desetiletích se šíří dále na sever, o čemž svědčí rostoucí počet hnízdících ptáků ve Skandinávii a severozápadním Rusku. Je tažný se zimovišti v Africe jižně od rovníku. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září.

Evropská populace je odhadována na 1,5–2 miliony párů.[3] V České republice hnízdí na většině území po 800 m n. m. v počtu 50–100 tisíc párů.[4]

Prostředí

Hnízdí v hustých vysokých bylinných porostech s keři v blízkosti vod nebo na přilehlých polích. V rákosinách se vyskytuje většinou až na podzim.[4]

Hnízdění

Hnízdo rákosníka zpěvného s vejci v CHKO Poodří
Srovnání vejce kukačky obecné s vejci rákosníka zpěvného

Hnízdí 1× ročně od května do července. Páry jsou obvykle sezónně monogamní. Hluboké miskovité hnízdo ze stonků a listů trav vplétá mezi nízkou vegetaci. Samice snáší 3 až 6 bělavých, tmavě skvrnitých vajec o velikosti 18,6 × 13,8 mm,[4] na kterých sedí po dobu 12–13 dnů oba rodiče. Mláďata hnízdo opouštějí ve věku 11–13 dnů. Tehdy si je rodiče rozdělí a tím soudružnost hnízdního páru zaniká. Pohlavně dospívá ve druhém kalendářním roce, nejvyšší zaznamenaný věk v česku je 8 let. Je častým hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus).

Potrava

Po potravě pátrá nejčastěji v husté vegetaci. Je převážně hmyzožravý, ale živí se i jinými bezobratlými, včetně pavouků nebo měkkýšů. Na podzim požírá také bobule.

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Marsh Warbler (Acrocephalus palustris). [s.l.]: The Internet Bird Collection Dostupné online. (anglicky)
  3. BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0.
  4. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.

Externí odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.