Pisík obecný

Pisík obecný (Actitis hypoleucos) je malý dlouhokřídlý pták z čeledi slukovitých a spolu s pisíkem americkým jediný zástupce rodu Actitis.

Pisík obecný
Pisík obecný
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)s
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řáddlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleďslukovití (Scolopacidae)
Rodpisík (Actitis)
Binomické jméno
Actitis hypoleucos
(Linné, 1758)
Rozšíření pisíka obecného (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, fialově – možné zimoviště, bleděmodře – možná migrace)
Rozšíření pisíka obecného (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště, fialově – možné zimoviště, bleděmodře – možná migrace)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

  • Délka těla: 20–22 cm
  • Rozpětí křídel: 33–40 cm
  • Hmotnost: 35–85 g

Pisík obecný je o něco menší než kos, má hnědočerný hřbet, ocas a hlavu s černým, poměrně dlouhým zašpičatělým zobákem a výrazným bílým pruhem nad okem, šedohnědé hrdlo, bílé břicho a hnědožluté končetiny. Samec a samice jsou zbarveni stejně.

Ve střední Evropě si jej můžeme splést snad jen s o něco větším a tmavším vodoušem kropenatým a o něco světleji zbarveným vodoušem bahenním, kteří mají delší nohy a na hrdle podélné skvrnění.

Rozšíření

Pisík se vyskytuje ve střední a západní Evropě a v mírných oblastech asijského kontinentu až po Kamčatku. Zimuje v západní Evropě, západní Africe, na Blízkém východě, v severní a severozápadní Africe a v Austrálii. Současná žijící populace je odhadována na 2,5–4 miliony jedinců a obývá plochu větší jak 10 000 000 km².[2]

V České republice se vyskytuje nepravidelně na celém území, pravidelně u nás v některých lokalitách hnízdí a naším územím protahuje.

Žije poblíž mělkých stojatých vod, řek, na bahnitých březích větších vodní nádrží a při tahu také na písečných březích.

Chování

Pisík obecný žije mimo tahů a hnízdění většinou samotářsky, ačkoli byl již několikrát i mimo tyto období zastižen v nevelkých hejnech. Ozývá se charakteristickým „híd“ nebo „hídi didi hídidi“.

Při hledání potravy pomalu brouzdá po vodním dně nebo na břehu a po spatření kořisti ji překvapuje rychlým škubnutím zobáku. Živí se drobnými bezobratlými živočichy, nejčastěji korýši nebo vodním hmyzem, kterého se často zmocňuje i za letu.

Během květnačervna klade do dobře skrytého dolíku v zemi 3–4 bílá vejce s černým skvrněním, na kterých sedí 20–22 dní střídavě oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo již po několika hodinách po vylíhnutí a létat dokáží ve věku 3 týdnů.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Common Sandpiper na anglické Wikipedii a Brodziec piskliwy na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-22.

Literatura

  • Dungel J., Hudec, K. (2001): Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2
  • SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 154.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.