Potápka černokrká

Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) je malý druh potápky s rozsáhlým areálem rozšíření. Tento druh získal ocenění Pták roku 2015.

Potápka černokrká
Potápka černokrká (ve svatebním šatu)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpotápky (Podicipediformes)
Čeleďpotápkovití (Podicipedidae)
Rodpotápka (Podiceps)
Binomické jméno
Podiceps nigricollis
Brehm, 1831
Rozšíření potápky černokrké
Rozšíření potápky černokrké
      hnízdiště
      celoroční výskyt
      migrace
      zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis
Potápka černokrká v prostém šatu

Potápka černokrká je středně velký druh potápky s délkou těla od 28 do 34 cm. Rozpětí křídel je 56 cm a hmotnost se pohybuje mezi 250 a 400 g v závislosti na typu potravy a jejím množství.

Potápka černokrká je jen o málo větší než její příbuzná potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Ve svatebním šatu je typická širokým chomáčem žlutých pírek za okem. Od podobné potápky žlutorohé (Podiceps auritus) se liší štíhlým, na konci nahoru zahnutým zobákem a v prostém šatu méně kontrastní černobílou kresbou hlavy a nápadným bělavým výběžkem jdoucím nahoru po stranách šíje. Pohlaví se zbarvením neliší.[2]

Rozšíření

Je rozšířena na třech kontinentech. V Eurasii od Španělska po Čínu hnízdí poddruh P. n. nigricollis, v jižní a východní Africe P. n. gurney a v západní části Severní Ameriky P. n. californicus.[3] Je převážně tažná, evropští ptáci zimují v jižní a západní Evropě.[2]

Do Evropy se rozšířila během masivní expanze v 19. a na začátku 20. století z kaspické a černomořské oblasti. V současné době je téměř 70 % evropské populace soustředěno na Ukrajinu a do jižního Ruska.[3]

Výskyt v Česku

V ČR hnízdí převážně v rybničnatých oblastech po celém území, přibližně do 650 m n. m.[4] Přílet na hnízdiště vrcholí v dubnu, odlet v srpnu až září. Záznamy o přezimování jsou vzácné a v některých případech jistě pramení ze záměny s podobnou potápkou žlutorohou.[3]

Maximální početnosti v ČR dosahovala v 60. až 70. letech 20. století, kdy byla zároveň naší nejhojnější potápkou. Od 80. let se začaly její stavy prudce snižovat a postupně vymizela z většiny obsazených lokalit. V letech 1985–1989 byla celková populace odhadnuta na 2500–5000 párů a v roce 2000 již na pouhých 400–800 párů. Příčiny tak rozsáhlého úbytku nejsou přesně známy, ale za nejpravděpodobnější bývají označovány degradace hnízdních stanovišť a negativní změny na zimovištích.[5]

V roce 2014 se povedlo najít jen 50 hnízd. Za příčinu úbytku je též označována zakalená voda způsobená intenzivním chovem kaprů a nadbytek fosforu. Česká společnost ornitologická vyhlásila potápku černokrkou ptákem roku 2015.[6]

Ekologie

Prostředí

Hnízdí na mělkých jezerech a rybnících s bohatým zastoupením litorálních porostů, zvláště orobince Typha a zblochanu Glyceria.[5] Zimuje na pobřežních vodách, jezerech a nádržích.[2]

Hnízdění

Hnízdí většinou v koloniích (čítajících i několik stovek párů), často spolu s racky chechtavými (Larus ridibundus) nebo rybáky černými (Chlidonias niger).[2] Hnízdo je plovoucí plošina z rostlinného materiálu postavená někdy i daleko od břehu. Snůška čítá 3–5 (7) bílých vajec o rozměrech 43,7 × 30,0 mm.[4] Inkubace trvá 20–21 dní, sedí oba ptáci. Mláďata opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí a prvních několik dnů se vozí na hřbetech rodičů.[7]

  • Potápka černokrká na hnízdě se snůškou
  • Vejce potápky černokrké (Podiceps nigricollis)

Potrava

Převažuje hmyz a jeho larvy, malí korýši a měkkýši; ryby jsou zastoupeny jen minimálně. Pro kořist se většinou potápí, na rozdíl od ostatních druhů potápek ji však často sbírá i z hladiny.[5]

Ocenění

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. S. 64–65.
  3. CEPÁK, Jaroslav, a kol. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.
  4. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2.
  5. Cepák J., Musil P. & Pykal J. 2005: Hnízdní populace potápky černokrké (Podiceps nigricollis) v jižních Čechách v letech 1997–2004 a možné příčiny úbytku početnosti. Sylvia 41: 83–93. http://www.birdlife.cz/wpimages/other/sylvia41-7Cepak.pdf%5B%5D
  6. Magazín Leonardo - Živá příroda (05.02.2015 21:40) (Český rozhlas Plus) Markéta Ševčíková (moderátor). http://media.rozhlas.cz/_audio/3309354.mp3%5B%5D (16:45-18:50 - na konci)
  7. HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0382-7.

Literatura
  • BEZZEL, Einhard. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.