18. duben

• 1389 – Na Starém Městě pražském byl rozpoután židovský pogrom. Chudina vtrhla do ghetta, vydrancovala a vypálila obchody i domy a bylo vyvražděno na 3 000 mužů, žen i dětí.
• 1920 – Proběhly první volby do parlamentu Československé republiky.
• 1945 – Do prostoru Ašského výběžku vstoupili první američtí vojáci – průzkumná hlídka 3. praporu 358. pluku 90. divize americké armády pod vedením generála Pattona.
• 1966 – Československý film režisérů Jána Kadára a Elmara Klose Obchod na korze získal Oskara jako nejlepší neanglicky mluvený film roku 1965.

• 1521 – Martin Luther odmítl na koncilu ve Wormsu odvolat své učení.
• 1775 – Paul Revere vyrazil varovat kolonisty, že Britové přicházejí z Bostonu zatknout Samuela Adamse a Johna Hancocka.
• 1796 – Premiéra první původní americké opery The Archers, autora Benjamina Carra v New Yorku.
• 1896 – Závěrečný ceremoniál, uzavírající první moderní letní olympijské hry v Athénách v Řecku.
• 1904 Francouzské noviny L'Humanité, založené Jeanem Jaurèsem, vycházejí se svým prvním vydáním. Noviny se vyvinuly v dlouhodobý ústřední orgán Francouzské komunistické strany (PCF).
• 1906 Bertha von Suttnerová převzala v Kristianii, dnešním Oslu, Nobelovu cenu za mír. Je první osobou narozenou v Čechách, která získala Nobelovu cenu.
• 1912 – Parník Carpathia, patřící společnosti Cunard, v 20:30 připlul do New Yorku s 706 trosečníky Titanicu na palubě.
• 1917 - II. italský sbor ve Francii odjel z Itálie na západní frontu. Prosadil se během třetí bitvy na Aisne a druhé bitvy na Marně, v Bligny a na sektoru Courmas – Bois du Petit Champ, kde výrazně přispěl k zastavení německé ofenzívy na Eparnay, jejímž cílem bylo obejít Remeš
• 1930 – British Broadcasting Corporation (BBC) oznámila, že „nejsou žádné zprávy“ ve své večerní zprávě.
• 1939 – Robert Menzies, který se stal nejdéle sloužícím australským premiérem, byl po smrti premiéra Josepha Lyonse zvolen vůdcem Sjednocené australské strany.
• 1941 – Druhá světová válka, Invaze Osy do Jugoslávie: Jugoslávie kapitulovalo
• 1942 – Druhá světová válka: 16 amerických bombardérů provedlo nálet na Japonsko:Tokio, Yokohama, Kobe a Nagoya. Letadla startovala z paluby americké letadlové lodi Hornet, vzdálené od Tokia 1040 km. Ti, kteří nálet přežili, přistávali v Číně.
• 1942 – Pierre Laval se stal předsedou vlády Vichy Francie.
• 1943 - Druhá světová válka: Operace Vengeance, admirál Isoroku Yamamoto byl zabit, když bylo jeho letadlo sestřeleno americkými bojovníky nad ostrovem Bougainville.
• 1945 – Více než 1000 bombardérů zaútočilo na malý ostrov Helgoland v Německu.
• 1945 – Italské hnutí odporu: V Turíně, navzdory tvrdým represivním opatřením přijatým nacistickými fašisty, začala velká předpovstalecká stávka.
• 1946 – Mezinárodní soudní dvůr uspořádal své zahajovací zasedání v nizozemském Haagu.
• 1946 – Společnost národů ukončila činnost.
• 1947 – Operace Velký třesk, do té doby největší nejaderná exploze způsobená člověkem, zničila bunkry a vojenská zařízení na ostrově Helgoland v Severním moři v Německu.
• 1949 – V platnost vstupuje zákon o Irské republice. Irsko se stalo nezávislou republikou a vystoupilo z Commonwealthu. Skončil 750 let trvající svazek s anglickou korunou.
• 1954 - Gamal Abdel Nasser se ujal moci v Egyptě.
• 1955 – 29 národů se sešlo v Bandungu v Indonésii na první asijsko-africké konferenci.
• 1980 – Vznikla Zimbabwská republika, (dříve Rhodesie) s Canaa Banana jako prvním prezidentem země. Zimbabwský dolar nahradil rhodéský dolar jako oficiální měnu, k moci se dostala černošská většina.
• 1988 – Spojené státy zahájily operaci Praying Mantis proti íránským námořním silám v největší námořní bitvě od druhé světové války.
• 1999 – Wayne Gretzky hrál svůj poslední zápas v NHL
• 2011 – Maďarský parlament schválil novou ústavu (nový oficiální název státu zní Maďarsko).
• 2018 – Svazijský král Mswati III oznámil, že se název jeho země změní na Eswatini.
• 2019 – Kongresu Spojených států a veřejnosti byla vydána upravená verze Muellerovy zprávy
• 2022 – Ukrajina - pokračuje válka zahájená na příkaz agresora Putina ruskou armádou 24.února 2022. Ruská média ji označují za třetí světovou válku. V rozbombardovaném městě Mariupol odolávají poslední ukrajinští obránci.

• 1880 – Při sérii tornád ve státě Missouri v USA zahynulo 151 lidí a město Marshfield bylo smazáno z mapy.
• 1906 – San Francisco bylo zničeno zemětřesením.
• 1934 – Ve Spojených státech byla otevřena první veřejná prádelna, pravděpodobně Washateria ve Fort Worth v Texasu.
• 1972 – Letadlo East African Airways 720 havarovalo během odmítnutého vzletu z mezinárodního letiště Addis Abeba Bole

v Etiopii, zemřelo 43 lidí.

• 1972 – Byla založena japonská společnost Roland, jeden z nejvýznamnějších výrobců hudebních nástrojů a efektových zařízení.
• 2005 – Softwarová společnost Adobe Inc. oznamuje koupi společnosti Macromedia za 3,4 miliardy amerických dolarů. Transakce byla uzavřena 3. prosince 2005.

Jan Sokol (* 1936)

Jana Synková (* 1944)

Naďa Konvalinková (* 1951)

Pavel Kříž (* 1961)

• 1760 – Maria Waichard Trauttmansdorff, rakouský církevní hodnostář činný v Olomouci († 19. listopadu 1842)
• 1812 – Ferdinand Arlt, profesor oftalmologie v Praze a Vídni († 7. března 1887)
• 1826 – Vojtěch Weidenhoffer, podnikatel a politik († 1. července 1901)
• 1833 – Marie Riegrová-Palacká, filantropka († 29. března 1891)
• 1840 – Theodor Tomášek, dirigent a hudební skladatel († 16. února 1922)
• 1848 – Bohuslav Hřímalý, houslista a dirigent († 11. října 1894)
• 1853 – Rudolf Pokorný, básník a překladatel († 19. září 1887)
• 1856 – Jindřich Janotta, slezský politik a podnikatel († 12. května 1944)
• 1857 – Karel Chytil, historik umění († 2. června 1934)
• 1862 – Pavel Julius Vychodil, katolický kněz, spisovatel a překladatel († 7. dubna 1938)
• 1867 – Andrej Kocsis, československý politik maďarské národnosti († ?)
• 1868 – Josef Sigmond, profesor lesnické fakulty v Praze († 6. ledna 1956)
• 1869 – Mořic Pícha, duchovní († 13. listopadu 1956)
• 1870 – Ján Pocisk, československý novinář a politik († 18. října 1941)
• 1871 – Wenzel Lehnert, československý politik německé národnosti († ?)
• 1874 – Alois Spisar, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké († 4. září 1955)
• 1876
  • Josef Bedřich Cinibulk, učitel, vlastenec a propagátor turistiky († 14. července 1944)
  • Karel Mečíř, československý novinář, spisovatel, diplomat a politik († 12. května 1947)
• 1887
  • Alois Krčmář, malíř († 20. února 1961)
  • Marek Gažík, československý politik, ministr a poslanec († 21. září 1947)
• 1890 – Jindřich Nygrín, muzejník, regionální historik, archivář a konzervátor († 29. ledna 1962)
• 1899
  • Vladimír Kořínek, matematik († 2. června 1981)
  • Zdeněk Chalabala, dirigent († 4. března 1962)
  • Charlotte Schrötter-Radnitz, česká a italská malířka († 1986)
• 1913 – Miloš Sokola, houslista a hudební skladatel († 28. září 1976)
• 1918 – Michael Romberg, malíř, grafik, scénograf a pedagog ruského původu († 15. června 1982)
• 1921 – Lumír Jisl, archeolog a orientalista († 22. listopadu 1969)
• 1922 – Václav Hübner, amatérský astronom a skautský pracovník († 25. června 2000)
• 1923 – Stanislav Konopásek, hokejista († 6. března 2008)
• 1928 – Radoslav Večerka, slavista († 15. prosince 2017)
• 1929 – Marie Tomášová, herečka
• 1930 – Stanislav Frank, ichtyolog, akvarista († 24. listopadu 2008)
• 1932 – Naděžda Kniplová, pěvkyně († 14. ledna 2020)
• 1933 – Pavel Říčan, psycholog
• 1934 – Jan Klusák, hudební skladatel
• 1936
  • Miroslav Koníček, reprezentant Československa ve veslování, bronzový na OH
  • Jan Sokol, filosof, překladatel, vysokoškolský pedagog a politik († 16. února 2021)
• 1937
  • Jan Kaplický, architekt († 14. ledna 2009)
  • Jiří Tichota, hudebník
• 1941 – Karel Ledvinka, politik, místopředseda Poslanecké sněmovny
• 1943 – František Polák, televizní scenárista, dramaturg a režisér
• 1944 – Jana Synková, herečka
• 1946 – Oldřich Machač, československý hokejový obránce a reprezentant († 10. srpna 2011)
• 1949
  • Jiří Novosad, akademický malíř († 29. září 2006)
  • Josef Kajnek, královéhradecký biskup
• 1951 – Naďa Konvalinková, herečka
• 1952
  • Robert Kopecký, politik, poslanec a starosta († 25. března 2010)
  • Josef Vondruška, básník a hudebník († 28. prosince 2014)
• 1959 – Pavel Červinka, geograf, ekolog, spisovatel
• 1961
  • Karel Holas, zpěvák, hudebník, skladatel, houslista, člen kapely Čechomor
  • Pavel Kříž, herec
• 1962 – Radomír Šimůnek, cyklokrosař († 10. srpna 2010)
• 1969 – Robert Změlík, atletický vícebojař
• 1975 – Lukáš Krátký, basketbalista
• 1979 – Tomáš Abrahám, fotbalista
• 1984 – Ondřej Němec, hokejista

Lucrezia Borgia (* 1480)

Samuel Huntington (* 1927)

Eric Roberts (* 1956)

David Tennant (* 1971)

Rosie Huntington-Whiteleyová (* 1987)

• 1115 – Gertruda Saská, bavorská a saská vévodkyně a rakouská markraběnka, dcera císaře Lothara III. († 18. dubna 1143)
• 1480 – Lucrezia Borgia, dcera kardinála Rodriga de Borja, pozdějšího papeže Alexandra VI. († 24. června 1519)
• 1503 – Jindřich II. Navarrský, král Navarry († 25. května 1555)
• 1590 – Ahmed I., osmanský sultán († 22. listopadu 1617)
• 1622 – Luisa Hollandina Falcká, falcká princezna, abatyše kláštera Maubuisson a malířka († 11. února 1709)
• 1637 – Marie Markéta z Ditrichštejna, hraběnka z Ditrichštejna, princezna z Montecuccoli († 15. prosince 1676)
• 1666 – Jean-Féry Rebel, francouzský skladatel, dirigent, houslista a cembalista († 2. ledna 1747)
• 1694 – Juraj Ambrozi, slovenský spisovatel († 5. července 1746)
• 1772 – David Ricardo, britský ekonom († 11. září 1823)
• 1784 – Šime Starčević, chorvatský kněz, autor gramatiky († 14. května 1859)
• 1819 – Franz von Suppé, rakouský operetní skladatel († 21. května 1895)
• 1838 – Rudolf z Lichtenštejna, rakouský šlechtic a generál († 15. prosince 1908)
• 1852 – Ján kardinál Černoch, ostřihomský arcibiskup a kardinál († 25. července 1927)
• 1857 – Terézia Vansová, slovenská spisovatelka († 10. října 1942)
• 1863
  • Maurice Pellé, francouzský generál († 16. března 1924)
  • Leopold Berchtold, rakousko-uherský politik († 21. listopadu 1942)
• 1865 – Johanna Loisingerová, rakouská operní zpěvačka (soprán) a klavírní virtuoska († 20. července 1951)
• 1874 – Ivana Brlićová-Mažuranićová, chorvatská spisovatelka literatury pro děti († 21. září 1938)
• 1875 – Abd-ru-shin, německý spisovatel a filosof († 6. prosince 1941)
• 1881
  • Max Weber, americký malíř a sochař († 4. října 1961)
  • Frank Lentini, muž se třema nohama († 22. září 1966)
• 1882 – Julius Edgar Lilienfeld, rakouský fyzik, vynálezce MOSFETu a elektrolytického kondenzátoru († 28. srpna 1963)
• 1884
  • Michel Fingesten, německý malíř a grafik († 8. října 1943)
  • Ludwig Meidner, německý malíř a básník († 14. května 1966)
• 1892 – Bolesław Bierut, polský komunistický politik, předseda vlády († 12. března 1956)
• 1902
  • Giuseppe Pella, italský premiér († 31. května 1981)
  • Menachem Mendel Schneerson, chasidský rabín († 12. června 1994)
• 1907
• Lars Ahlfors, finský matematik, Fieldsova medaile 1936- komplexní analýza, Wolfova cena 1981 († 11. října 1996)
  • Miklós Rózsa, maďarský hudební skladatel († 1995)
• 1911 – Maurice Goldhaber, americký fyzik, objev záporné helicity neutrina, Wolfova cena za fyziku 1991 († 2011)
• 1915 – Edmond Leburton, belgický premiér († 18. června 1997)
• 1917 – Frederika Hannoverská, řecká královna († 6. ledna 1981)
• 1927
  • Samuel Huntington, americký politický teoretik († 24. prosince 2008)
  • Tadeusz Mazowiecki, polský premiér († 28. října 2013)
• 1928
  • Karl Josef Becker, německý římskokatolický kněz, kardinál († 10. února 2015)
  • Ken Colyer, britský trumpetista († 8. března 1988)
  • Howard Saul Becker, americký sociolog
  • Mikio Sató, japonský matematik, algebra, Fourierova analýza, Wolfova cena 2002/3
• 1929
  • Mario Francesco Pompedda, italský kardinál († 18. října 2006)
  • Martin Elkort, americký fotograf († 19. listopadu 2016)
• 1938
  • Hal Galper, americký jazzový klavírista
  • Günter Schubert, německý herec († 2. ledna 2008)
  • Stanley Fish, americký literární a právní teoretik
• 1939
  • Sajjid Alí Chameneí, íránský politik
  • Glen Hardin, americký klavírista
  • Jozef Kučerák, místopředseda vlády Slovenské republiky
• 1940 – Janusz Kochanowski, polský právník a ombudsman († 10. dubna 2010)
• 1941 – Michael D. Higgins, irský básník a politik, prezident Irska
• 1942
  • Robert Christgau, americký hudební kritik a spisovatel
  • Jochen Rindt, rakouský pilot F1 († 5. září 1970)
• 1944 – Robert Hanssen, americký agent FBI a špión pro Sovětský svaz
• 1946
  • Jean-François Balmer, švýcarský divadelní a filmový herec
  • Skip Spence, americký zpěvák, kytarista a bubeník († 16. dubna 1999)
  • Gary Driscoll, americký Rhythm and bluesový a rockový bubeník († 8. června 1987)
  • Hayley Mills, anglická herečka
• 1947 – James Woods, americký herec
• 1949
  • Charles Fefferman, americký matematik, Fieldsova medaile 1978
  • Lois Greenfield, americká fotografka
• 1950
  • Kenny Ortega, americký producent, režisér a choreograf
  • Grigorij Sokolov, ruský klavírní virtuos
• 1956 – Eric Roberts, americký herec
• 1963
  • Mike Mangini, americký bubeník
  • Howie B, skotský hudebník a hudební producent
• 1967 – Maria Bellová, americká herečka
• 1968 – David Hewlett, kanadský herec
• 1969 – Vladimir Cyplakov, běloruský hokejista a trenér († 14. prosince 2019)
• 1971 – David Tennant, skotský herec
• 1973 – Haile Gebrselassie, etiopský atlet
• 1974 – Mark Tremonti, americký grungeový kytarista
• 1976 – Melissa Joan Hartová, americká herečka
• 1979 – Anthony Davidson, britský pilot F1
• 1982 – Darren Sutherland, irský profesionální boxer († 14. září 2009)
• 1989 – Alia Shawkat, americká herečka
• 1990 – Wojciech Szczęsny, polský fotbalový brankář
• 1995 – Divock Origi, fotbalový útočník

Gustav Bubník († 2017)

• 1665 – Jindřich Michal Hýzrle z Chodů, šlechtic (* 10. ledna 1575)
• 1798 – Jan Václav Kosch, thunovský zednický mistr a stavitel (* 1718)
• 1872 – Johann Kiemann starší, právník a politik (* 21. října 1797)
• 1888 – Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt-Raitz, moravský politik, velkostatkář a průmyslník (* 15. září 1803)
• 1897 – Josef Rupert Maria Přecechtěl, moravský kněz, kreslíř a spisovatel (* 10. ledna 1821)
• 1900 – František Černý (1830–1900), hudební skladatel (* 29. března 1830)
• 1904 – František Bíza, ilustrátor (* 22. listopadu 1849)
• 1934
  • Albín Stocký, archeolog (* 24. února 1876)
  • Josef Šimonek, československý politik (* 26. března 1862)
• 1942 – Jan Vážný, profesor římského práva (* 1. ledna 1891)
• 1958 – Jan Kolář, profesor mostního stavitelství, rektor ČVUT (* 1. dubna 1868)
• 1959 – František Linhart, teolog, filozof a překladatel (* 7. října 1882)
• 1968 – Emanuel Michal, geolog a seismolog (* 14. července 1894)
• 1982 – Nina Popelíková, herečka (* 14. října 1920)
• 1988 – Antonín Puč, fotbalista (* 16. května 1907)
• 1989 – Vlasta Matulová, herečka (* 31. října 1918)
• 2004 – Jiří Veselský, básník (* 26. července 1933)
• 2007
  • Michal Benedikovič, československý fotbalový reprezentant (* 31. května 1923)
  • Andrej Kvašňák, fotbalista slovenského původu, stříbrný na MS v Chile (* 19. května 1936)
• 2017 – Augustin Bubník, hokejista, trenér a politik (* 21. listopadu 1928)

Marie Tussaud († 1850)

Gustave Moreau († 1898)

Isoroku Jamamoto († 1943)

Albert Einstein († 1955)

Thor Heyerdahl († 2002)

• 1143 – Gertruda Saská, bavorská a saská vévodkyně a rakouská markraběnka, dcera císaře Lothara III. (* 18. dubna 1115)
• 1162 – Odo z Deuil, francouzský kronikář a účastník druhé křížové výpravy (* 1110)
• 1504 – Filippino Lippi, italský renesanční malíř (* 1457)
• 1674 – John Graunt zakladatel demografie (* 24. dubna 1620)
• 1679 – Christian Hoffmann von Hoffmannswaldau, německý básník, epigramatik a politik (* 25. prosince 1616)
• 1690 – Karel V. Lotrinský, lotrinský vévoda (* 3. dubna 1643)
• 1712 – Luisa Marie Teresa Stuartovna, dcera anglického krále Jakuba II. (* 28. června 1692)
• 1727 – Matthias Steinl, rakouský architekt, řezbář a sochař (* 1644)
• 1763 – Franz Anton Bustelli, německý keramik (* 12. dubna 1723)
• 1796 – Jacob Shallus, americký písař, který sepsal originál Ústavy USA (* 1750)
• 1802 – Erasmus Darwin, anglický lékař, filosof, vynálezce a básník (* 12. prosince 1731)
• 1825 – Vladimir Borovikovskij, rusko-ukrajinský malíř (* 4. srpna 1757)
• 1845 – Nicolas-Théodore de Saussure, švýcarský fytochemik (* 14. dubna 1767)
• 1850 – Marie Tussaud, francouzská tvůrkyně voskových soch (* 12. prosince 1761)
• 1853 – William R. King, americký politik (* 7. dubna 1786)
• 1855
  • Anders Johan Sjögren, finský spisovatel, etnolog a lingvista (* 8. května 1794)
  • Jean-Baptiste Isabey, francouzský malíř (* 11. dubna 1767)
• 1873 – Justus von Liebig, německý chemik (* 12. května 1803)
• 1877 – Franz Hanfstaengl, německý malíř a fotograf (* 1. března 1804)
• 1885
  • Marc Monnier, švýcarský spisovatel (* 7. prosince 1827)
  • Rudolf Eitelberger, rakouský historik výtvarného umění (* 17. dubna 1817)
• 1888 – James Robertson, britský fotograf, rytec klenotů a mincí (* 1813)
• 1898 – Gustave Moreau, francouzský malíř (* 6. dubna 1826)
• 1900 – Rudolf Charousek, maďarský šachista (* 19. září 1873)
• 1904 – Sumner Paine, olympijský vítěz ve sportovní střelbě (* 13. května 1868)
• 1905 – Juan Valera, španělský spisovatel (* 18. října 1824)
• 1913 – Lester Frank Ward, americký sociolog a biolog (* 18. června 1841)
• 1926 – Jan Szczepanik, polský chemik (* 13. dubna 1872)
• 1932
  • Ngo Van Chieu, vietnamský zakladatel náboženského směru kaodaismu (* 28. února 1878)
  • William J. Harris, americký politik (* 3. února 1868)
• 1936 – Ottorino Respighi, italský skladatel (* 9. července 1879)
• 1939 – Hugo Charlemont, rakouský malíř (* 18. března 1850)
• 1943
  • Timothee Adamowski, polský violoncellista, dirigent a hudební skladatel (* 24. března 1857)
  • Isoroku Jamamoto, japonský admirál (* 4. dubna 1884)
• 1945
  • Wilhelm Wied, albánský kníže (* 26. března 1876)
  • John Ambrose Fleming, britský fyzik, vynálezce diody, rádiové vysílání, 1933 medaile cti IEEE (* 29. listopadu 1849)
• 1947
  • Kurt Oberhauser, vrchní tajemník pražského gestapa (* 27. března 1903)
  • Jozef Tiso, slovenský kněz a politik (* 13. října 1887)
• 1949 – Leonard Bloomfield, americký jazykovědec (* 1. dubna 1887)
• 1955 – Albert Einstein, americký fyzik německého původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (* 14. března 1879)
• 1958 – Maurice Gamelin, francouzský generál (* 20. září 1872)
• 1966 – Allie Morrison, americký zápasník, zlato na OH 1928 (* 29. června 1904)
• 1967 – Friedrich Heiler, německý religionista (* 30. ledna 1892)
• 1974 – Marcel Pagnol, francouzský spisovatel (* 28. února 1895)
• 1977 – Dmytro Čyževskyj, ukrajinský filosof a literární vědec (* 5. dubna 1894)
• 1984 – Ze'ev Šerf, ministr financí Izraele (* 21. dubna 1904)
• 1994
  • Roger W. Sperry, americký zoolog, zoolog, neurobiolog a neurofyziolog, Nobelova cena 1981 (* 20. srpna 1913)
  • Belo Kapolka, slovenský spisovatel, chatař, nosič a horolezec (* 22. dubna 1935)
• 1995 – Osvald Käpp, estonský zápasník, olympijský vítěz (* 17. února 1905)
• 2000 – Jicchak Berenblum, izraelský biochemik (* 26. srpna 1903)
• 2002 – Thor Heyerdahl, norský mořeplavec (* 6. října 1914)
• 2003 – Edgar Frank Codd, americký matematik, relační databáze - Turingova cena (* 23. srpna 1923)
• 2008 – Alfonso López Trujillo, kolumbijský kardinál (* 8. listopadu 1935)
• 2011 – Giovanni Saldarini, italský kněz, arcibiskup Turína, kardinál (* 11. prosince 1924)
• 2012 – Dick Clark, americký rozhlasový a televizní moderátor (* 30. listopadu 1929)
• 2013 – Storm Thorgerson, anglický grafik (* 28. února 1944)

• Valérie, Valerián
• Verner

• Mezinárodní den památek a historických sídel
• Slovensko: Valér
• Zimbabwe: Státní svátek
• Írán: Den armády
• Polsko: Den pacientů v koma
• Brazílie: Den přátel

• Sv. Krescenc
• Lev IX.

18. duben v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 16. 4. 2022.
minimum	denní průměr	maximum
−4,2 °C (1852)	10,0 °C (od 1961)	25,9 °C (2013)