Friedrich Heiler
Friedrich Heiler (30. ledna 1892 – 18. dubna 1967) byl německý religionista a filozof náboženství. Je jedním z nejvýznamnějších představitelů konfesijní religionistiky
Friedrich Heiler | |
---|---|
Narození | 30. ledna 1892 Mnichov |
Úmrtí | 18. dubna 1967 (ve věku 75 let) Mnichov |
Povolání | presbyter, teolog, náboženský historik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatel | Marburská univerzita |
Nábož. vyznání | matrikový katolík luteránství |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Heiler pocházel z rodiny římských katolíků. Narodil se v Mnichově, kde se věnoval studiu orientalistiky, teologie a filosofie. Roku 1917 zde ukončuje studia a začíná zde působit jako lektor. Roku 1920 opouští místo v Mnichově a začíná působit jako profesor srovnávacích dějin náboženství na univerzitě v Marburku. V této době se setkává s Nathanem Söderblomem, který na něj měl velký vliv. Díky Söderblomovi přestává být katolíkem a uchyluje se k ekumenistické myšlence. Söderblom ho seznamuje s Rudolfem Ottem, se kterým položili základ religionistiky na Marburské univerzitě. Po 2. světové válce se zapojil do restrukturalizace univerzity jako děkan filosofické fakulty. V roce 1960 byl pověřen vedením X. kongresu Association for the Study of the History of Religion (Mezinárodní asociace pro studium dějin náboženství) (IASHR) (dnes IHAR). Tento kongres byl jedním z nejzásadnějších v dějinách organizace, zejména díky svému zaměření na metodologické postupy ve srovnávací religionistice. V roce 1962 se Heiler vrací do Mnichova, kde pět let na to umírá.
Dílo
Heilerovo dílo se zaměřuje na fenomenologii náboženství. Tu považoval za základ komparativní religionistiky. Snažil se také o adekvátní typologii náboženství, která by byla východiskem srovnávací religionistiky. Heiler nabídl svůj koncept systematiky religionistiky. Za nejdůležitější považuje fenomenologii náboženství, kterou doplňuje psychologie náboženství a sociologie náboženství. Fenomenologie náboženství společně s těmito obory se mají dobrat podstaty náboženství. „Korunkou religionistiky“ pak měla být filozofie náboženství.
Bibliografie
- 1918 - Die buddhistische Versenkung. Eine religionsgeschichtliche Untersuchung
- 1918 - Luthers religionsgeschichtliche Bedeutung
- 1920 - Das Wesen des Katholizismus
- 1921 - Katholischer und evangelischer Gottesdienst
- 1923 - Der Katholizismus, seine Idee und seine Erscheinung
- 1925 - Die Mystik in den Upanishaden, Untersuchungen zur Geschichte des Buddhismus und verwandter Gebiete
- 1927 - Die Wahrheit Sundar Singhs. Neue Dokumente zum Sadhustreit
- 1950 - Die Stellung der Frau in den ausserchristlichen Religionen und im Christentum
- 1961 - Erscheinungsformen und Wesen der Religion
Související články
Literatura
- Horyna, Břetislav; Pavlincová, Helena: Dějiny religionistiky (Olomouc: Olomouc, 2001).
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Heiler
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)