Dmytro Čyževskyj
Dmytro Ivanovyč Čyževskyj (ukrajinsky Дмитро Іванович Чижевський; 5. dubna 1894, Oleksandrija, Kirovohradská oblast – 18. dubna 1977, Heidelberg, Německo) byl ukrajinský filosof a literární vědec, působil mj. v Praze; roku 1935 objevil v Halle rukopisy části díla J. A. Komenského.
| Dmytro Čyževskyj | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. březnajul. / 4. dubna 1894greg. Oleksandrija |
| Úmrtí | 18. dubna 1977 (ve věku 83 let) Heidelberg |
| Místo pohřbení | Bergfriedhof |
| Povolání | slavista, vysokoškolský učitel, kulturolog, filozof a literární vědec |
| Alma mater | Fakulta historie a filologie Kyjevské univerzity |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl jedním z nejvýznamnějších slavistů 20. století, dlouholetý „patriarcha“ a poslední polyhistor německé slavistiky.
Život
Narodil se 5. dubna 1894 v rodině důstojníka carské armády. Studoval na univerzitách v Petrohradě (1911–1913) a v Kyjevě (1914–1919). Zúčastnil se revoluce roku 1917, člen Ukrajinské centrální rady UNR. V roce 1921 z politických důvodů vycestoval do Německa, kde studoval filosofii mj. u Jasperse, Heideggera a Husserla v Heidelbergu a Freiburgu. V letech 1924–1932 se podílel na organizování ukrajinských vzdělávacích institucí v Praze. Po roce 1945 byla Ukrajinská svobodná univerzita (založená 1921 ve Vídni) přemístěna z Prahy do Mnichova (kde existuje dodnes). Čyževskyj odjel tamtéž. V létech 1949–1956 byl profesorem na Harvardově univerzitě (USA). Rovněž řídil filosofické oddělení Ukrajinské svobodné akademie v New Yorku. Od roku 1956 do konce života zastával funkci ředitele Institutu slavistiky na Heidelberské univerzitě.
Dílo
Dmytro Čyževskyj působil v celé řádě humanitních odvětví. Kromě filosofie, jazykovědy a literární vědy věnoval se kulturologii, religionistice, kulturní historii. Zabýval se Hegelovým vlivem na slovanskou vědu, studoval reflexi německé filosofie v ruské literatuře. Během svého bádaní o mystice v dílech Skovorody, Gogola a Dostojevského objevil v archivech univerzity v Halle četné rukopisy Jana Amose Komenského. Působil na celé řádě německých univerzit, je zakladatelem slavistických studií v Halle, Marburku a Heidelbergu.
Jako první zavedl koncepci slovanského, zejm. ukrajinského baroka. Svou Historii ukrajinské literatury koncipuje jako dějiny stylů, přičemž zdůrazňuje počáteční spojení s byzantskou kulturní tradici a pozdější souznění se západními literárními vlivy (poč. od 16. století).
Práce D. Čyževského
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dmytro Čyževskyj
- «Логіка» (1924)
- «Dostojevskij Studien» (1931),
- «Hegel bei den Slaven» (1934),
- «Štúrova filozofia života» (1941),
- «Geschichte der altrussischen Literatur: Kiever Epoche» (1948 a 1960)
- «Outline of Comparative Slavic Literatures» (1952),
- «On Romanticism in Slavic Literatures» (1957),
- Das heilige Russland" (1959),
- «Russland zwischen Ost und West» (1961),
- «Russische Literaturgeschichte des 19 Jahrhunderts» (1964),
- «Comparative History of Slavic Literatures» (1971);
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmytro Čyževskyj na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чижевський Дмитро Іванович na ukrajinské Wikipedii.
Literatura
- MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/I. S–T. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1670-6. S. 1027–1033.
- KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 78–80.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 220.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 102–103.
