Bougainville
Bougainville je ostrov v Tichém oceánu patřící Papui Nové Guineji. Geograficky je součástí souostroví Šalomounovy ostrovy. Jeho rozloha činí 8800 km². Ostrov je pojmenovaný podle francouzského objevitele Louise Antoine de Bougainville.
| Bougainville | |
|---|---|
 Bagana, aktivní vulkán v centrální části ostrova Bougainville | |
 Bougainville a sousední ostrovy Bougainville a sousední ostrovy | |
  Bougainville | |
| Stát |  Papua Nová Guinea |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 6°14′40″ j. š., 155°23′2″ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Balbi (2715 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Hustota zalidnění | 27 obyv./km² |
| Největší sídlo | Arawa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bougainville, přilehlý ostrov Buka a několik dalších menších ostrůvků tvoří v rámci státu autonomní území Bougainville o celkové rozloze 9300 km2. Podle sčítání v roce 2011 žilo v této provincii 234 280 obyvatel.
Během druhé světové války došlo na ostrově k tvrdým bojům mezi Spojenci a Japonci (viz bitva o Bougainville), jejíž součástí byla i bitva v zátoce císařovny Augusty. Došlo zde k sestřelení letounu admirála Jamamota.
Historie
Bougainville jako sporné území
Na konci 19. století, když se ostrovy Oceánie dělily mezi evropské velmoci, byly severní Šalomounovy ostrovy zabrány Německým císařstvím a začleněny do Německé Nové Guiney (roku 1900 přešly ostrovy Choiseul a Santa Isabel pod Británii, od roku 1914 Severovýchodní Nová Guinea pod správou Austrálie).
Když Papua Nová Guinea vyhlásila nezávislost, bougainvillští obyvatelé to nepřijali a pod vedením Bougainvillské revoluční armády (BRA) založili 1. září 1975 separatistickou Republiku Severních Šalomounových ostrovů, tzv. republiku Meekamui. V následujícím roce novoguinejské jednotky povstání potlačily a ostrov získal širokou autonomii v rámci Papuy Nové Guineje. Po zrušení autonomie roku 1989 vypukly další nepokoje a 17. května 1990 vznikla nezávislá Republika Bougainville s prezidentem Theodorem Miriongem, kterou však kromě Šalomounových ostrovů žádný stát neuznal.
Kokosová válka
Boj o nezávislost Bougainville a hlavně o jeho velké zásoby mědi, provázený blokádou ze strany Papuy Nové Guineje, si vyžádal asi 20 000 obětí. Až v roce 1998 bylo uzavřeno příměří a postupně normalizována situace, roku 2001 vláda slíbila vyhlásit do deseti let referendum o nezávislosti. K dalším nepokojům došlo v roce 2005, kdy se vůdce skupin rebelů operujících ve vnitrozemí Francis Ona prohlásil králem Bougainville. Po jeho smrti ostrov ovládl stoupenec dohody s vládou Joseph Kabui, který se stal prezidentem autonomního území Bougainville.
Referendum o nezávislosti
Dne 7. prosince 2019 proběhlo referendum o nezávislosti Autonomního území Bougainville na státu Papua Nová Guinea. Referenda se zúčastnilo 181 067 obyvatel provincie, z nichž se 176 928 hlasujících, tj. 97,7 % vyslovilo pro nezávislost na Papui Nové Guineji.[1] Výsledek referenda je pro parlament Papuy Nové Guineje nezávazný a konečné rozhodnutí závisí na jednání parlamentu.[2]
V roce 2027 by měl být Bougainville nezávislým státem.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bougainville Island na anglické Wikipedii.
- Bougainville referendum: PNG region votes overwhelmingly for independence [online]. BBC, 2019-12-11 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Ostrov Bougainville se vyslovil pro nezávislost. Zřejmě vznikne nový stát - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- Bougainville sets 2027 deadline for independence from Papua New Guinea. France 24 [online]. 2021-07-06 [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
