Franz Hanfstaengl
Franz Seraph Hanfstaengl (1. března 1804 Baiernrain u Bad Tölz – 18. dubna 1877 Mnichov) byl německý malíř, litograf a fotograf. Patří k průkopníkům fotografie.
Franz Hanfstaengl | |
---|---|
Friedrich Düncke: Portrét Franze Hanfstaengla, 1832 | |
Narození | 1. března 1804 Dietramszell |
Úmrtí | 18. dubna 1877 (ve věku 73 let) Mnichov |
Místo pohřbení | Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′49″ s. š., 11°33′58″ v. d.) |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
Povolání | litograf, fotograf a malíř |
Děti | Edgar Hanfstaengl Erwin Hanfstaengl Ernst Hanfstaengl |
Příbuzní | Norbert Pfretzschner (švagr) Ernst Hanfstaengl a Erna Hanfstaengl (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
Hanfstaengl pocházel z prosté rodiny a roku 1816 přišel na doporučení městského učitele do denní školy v Mnichově pod vedením Hermanna Josefa Mitterera. Byl vzdělán v litografii, přátelil s Aloisem Senefelderem a v období 1819–1825 studoval na Mnichovské Akademii výtvarných umění. Hanfstaengl získal popularitu jako portrétní litografik u Mnichovské společnosti, přičemž mu přezdívali „Graf Litho“. V roce 1833 založil v Mnichově vlastní litografické studio, které provozoval až do roku 1868, ke kterému později připojil tiskárnu výtvarného umění a v roce 1853 fotografickou dílnu.
Mezi lety 1835 a 1852 Hanfstängl vyprodukoval asi 200 litografických reprodukcí mistrovských děl z Drážďanské obrazové galerie a publikoval je. Později se stal dvorním fotografem a produkoval portréty významných osobností, mimo jiné mladého krále Ludvíka II. Bavorského, Ference Liszta, Otto von Bismarcka a císařovny Alžběty Rakouské. V Mnichově v roce 1858 u něho v ateliéru studoval francouzský fotograf Antoine Samuel Adam-Salomon. Jeho rukopis se velmi podobal rukopisu Franze Hanfstaengla, oba fotografové na snímcích při komponování v ateliéru využívají sloupu, drapérií v podobě visích látek nebo ležících ubrusů. U obou jsou oblíbené nařasené látky nebo pláště, které zabírají velkou část snímku.
Byl ovlivňován svým švagrem, rakouským lékařem, vynálezcem a politikem Norbertem Pfretzschnerem při vývoji fotografického suchého želatinového procesu v roce 1866. Byl ženatý s Franziskou Wegmeierovou (1809–1860), byl otcem Edgara Hanfstaengla a dědečkem Ernsta Hanfstaengla.[1]
Galerie děl
- Albrecht Adam
- Friedrich von Bodenstedt
- Theobald Böhm
- Heinrich Bürkel
- Ignatz von Döllinger
- Jakob Philiipp Fallmerayer
- Johann Halbig
- Kaspar Kaltenmoser
Odkazy
Reference
- Meyer's Konversations-Lexikon, 1888-90
Literatura
- Friedrich Pecht: Hanfstaengel, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 10. Duncker & Humblot, Leipzig 1879, S. 512.
- Heß, Helmut, The publishing-house of Franz Hanfstaengl and early photographic art-reproduction. Das Kunstwerk und sein Abbild. (Akademischer Verlag, Munich 1999) ISBN 3-932965-35-3
- Gebhardt, Heinz, Franz Hanfstaengl/Von der Lithographie zur Photographie (From Lithography to Photography). (C. H. Beck, München 1984). ISBN 3-406-09586-0
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Hanfstaengl na Wikimedia Commons
- Galerie Franz Hanfstaengl na Wikimedia Commons
- Literature of and about Franz Seraph Hanfstaengl in the Catalogue of the German National Library [nedostupný zdroj]