Karel Chytil

Karel Chytil (18. dubna 1857 Praha2. července 1934 Praha[1]) byl český historik umění – první významný český představitel pozitivismu v kunsthistorii, muzejník a pedagog.

Karel Chytil
Karel Chytil
Narození18. dubna 1857
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. července 1934 (ve věku 77 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Povolánípedagog, kunsthistorik, učitel a kurátor
ZaměstnavatelFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Karel Chytil po gymnáziu v letech 1875–1878 studoval nejprve dějepis a zeměpis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde jeho učiteli byli Václav Vladivoj Tomek, Josef Kalousek, Jaroslav Goll a Otakar Hostinský. Po studijním pobytu ve Vídni (1878–1879), kde navštěvoval přednášky Moritze Thausinga z dějin umění v „Ústavu pro rakouský dějezpyt“, se definitivně rozhodl pro vědeckou dráhu v kunsthistorii.

Do prvního zaměstnání po studiích nastoupil jako suplent dějepisu a zeměpisu na české reálce. Dne 19. listopadu 1880 se v Chrudimi oženil s Kateřinou Duškovou (* 1865), s níž měl čtyři děti (Karel,Jan, Milada a Johanna); téhož roku se usadil v Praze na Novém Městě[2] . Roku 1882 byl v Praze promován na doktora filosofie.

Obchodní a živnostenská komora jej roku 1885 vybrala aby založil a vedl Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Dne 4. července 1885 byl jmenován prvním kustodem a 16. prosince 1895 prvním ředitelem. Chytil toto muzeum vybudoval na podkladě evropských zkušeností, včetně tehdy největší umělecké knihovny o 10 000 svazcích, kreslírny a sbírky modelů pro výtvarné řemeslníky. Muzeum řídil jako ústřední uměleckohistorickou instituci až do 1. února 1911. V letech 1887–1903 byl korespondentem Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni (pro oblast Čech). Od roku 1895 vedl zpracování uměleckého místopisu Čech v Archeologické komisi Akademie věd.[3]

V letech 1888–1896 byl profesorem dějin umění na AVU v Praze. Roku 1897 se habilitoval na Karlově univerzitě, roku 1904 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění a od roku 1911 řádným profesorem a vedoucím Ústavu pro dějiny umění na České universitě v Praze, kde působil až do svého pensionování roku 1927. Katedru proměnil v moderní Ústav dějin umění. Kromě toho byl docentem Českého vysokého učení technického v Praze.

Roku 1913 založil spolek Kruh pro pěstování dějin umění, který v jeho redakci od roku 1916 vydával vlastní ročenku. Podílel se dvěma tituly na Soupisech památek historických a uměleckých v Království českém (Chrudim 1900; Korunovační klenoty Království českého, spolu s Antonínem Podlahou, 1912). Působil v Komisi pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy od jejího vzniku v roce 1894 (1893).[4][5]

Chytil byl od roku 1896 mimořádným a od r. 1916 řádným členem České akademie věd a umění a předsedou Archeologické komise. Zabýval se problematikou památkové péče a byl čestným členem Klubu za starou Prahu (1920). Organizoval muzejní a později univerzitní dění, oblast umělecké topografie i sběratelství umění. Veškeré teoretické i praktické činnosti konal s koncepční rozvahou, úzkostlivě vědeckou precizností a exaktností. Byl vůdčím českým historikem éry pozitivismu.

Dílo

Chytil publikoval přes sto převážně vědeckých článků, katalogů výstav a osm monografií o českém umění od vrcholného středověku do baroka a o jeho metodologii. Věnoval se především době jagellonské a rudolfínské, Iluminovaným rukopisům, malířství a uměleckému řemeslu, zvláště zlatnictví. Jeho příspěvky se objevují především v časopisech Památky archeologické, Dílo, Naše doba, Umění, ve Věstníku Obchodní a živnostenské komory, v Ročenkách Kruhu pro pěstování dějin umění, dále referoval o své práci ve Výročních zprávách Uměleckoprůmyslového musea.

Bibliografie

  • Vývoj miniaturního malířství v době králů rodu Lucemburského, Památky archeologické a místopisné 13, 1885–1986
  • Petr Parléř a mistři gmündští, Praha 1885
  • O účelu a prostředcích Umělecko-průmyslového muzea v Praze, Praha 1887
  • Miniaturní malířství, in: Národopisná výstava českoslovanská v Praze, Praha 1895, s. 339–342
  • Vývoj miniaturního malířství doby králů rodu Jagellonského, Praha 1896
  • O historickém vývoji a rázu Prahy, Praha 1898
  • Dějiny českého knihařství po stránce umělecké a technické, Praha 1899
  • O otázce parléřovské, Praha 1900
  • Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, díl Politický okres Chrudim. Praha 1900.
  • Umění v Praze za doby Rudolfa II., 1904.
  • Vazby knižní od století 18. do nejnovější doby, Praha 1904 (s F. A. Borovským)
  • Malířstvo pražské XV. a XVI. věku a jeho cechovní kniha staroměstská z let 1490–1592. Praha 1906.
  • Soupis památek III. Korunovační klenoty království českého, Praha 1912 (s. A. Podlahou a K. Vrbou)
  • Umění a umělci na dvoře Rudolfa II., Praha 1912
  • Liber viaticus, Praha 1915
  • Památky českého umění iluminátorského I., Praha 1915.
  • O historickém a stavebním rázu Prahy, 1916.
  • Česká koruna královská a koruny panovničí do XVII. století. Praha 1917.
  • Antikrist v naukách a umění středověku a husitské obrazové teze a antiteze o Kristu a antikristu. Praha 1918.
  • Umění a umělci na dvoře Rudolfa II., Praha 1920.
  • Koruna Rudolfa II. a její autor, v: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění, 1928, s. 36–80
  • Byzantské emaily Závišova kříže ve Vyšším Brodě, Praha 1930
  • Kříž zvaný Závišův v pokladu kláštera ve Vyšším Brodě, Praha 1930 (s A. Friedlem, N.P. Kondakovem, F. Slavíkem)
  • Kříž Přemysla Otakara II. v pokladu dómu v Řezně. Praha 1931 (s. A. Friedlem)
  • Josef Mánes a jeho rod, Praha 1934 dostupné online
  • Katalog výstavy, kterou pořádá na pětistoletou paměť úmrtí rektora pražského vysokého učení Mistra Jana Husi c.k. česká universita Karlova Ferdinandova od 15. července 1915 do 22. července 1915 v místnostech musea král. Českého, Praha 1915. Dostupné online

Reference

  1. PhDr. Karel Chytil mrtev. S. 3. Národní listy [online]. 1935-07-03 [cit. 2021-05-31]. S. 3. Dostupné online.
  2. NAČR, Konskripční přihlášky pražského policejního ředitelství z let 1830–1910 .
  3. Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986
  4. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249–265. (česky) Archivováno 10. 6. 2016 na Wayback Machine
  5. HERMAN,, František. Dějiny "Komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek" král. hlav. města Prahy. In HERAIN, Jan, et al. Zprávy komisse pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.. první. vyd. Svazek prvý. Praha : Tiskem "Politiky" závodu tiskařského a vydavatelského: nákladem vlastním, 1904. S. 46–57. (česky)

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 528–530, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Josef KRÁSA: Karel Chytil, in: Kolektiv autorů, Kapitoly z českého dějepisu umění I., Praha Odeon 1983, s. 172–180.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.