Vlasta Matulová

Vlasta Matulová (31. října 1918 v Brně-Židenicích – 18. dubna 1989 v Praze) byla česká herečka.

Vlasta Matulová
Vlasta Matulová ve filmu Přijdu hned, 1942
Narození31. října 1918
Brno
Úmrtí18. dubna 1989 (ve věku 70 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Absolvovala dramatické oddělení brněnské konzervatoře (1937),[1] hrát divadlo začala v rodném Brně, kde v letech 1937–1938 hostovala v Zemském divadle.[2] Do dalšího angažmá nastoupila u divadelní společnosti K. Jičínského (1938/1939)[2] a později jednu sezonu působila ve Východočeském divadle v Pardubicích.[3]

Od roku 1940 až do doby svého odchodu do důchodu v roce 1984 hrála v činoherním souboru Národním divadle v Praze.[2]. Roku 1943 se provdala za lékaře MUDr. Vlašimského, manželství nebylo šťastné. Roku 1958 se provdala podruhé, za divadelního a filmového manažera Jiřího Šebora, polovinu tvůrčí skupiny Šebor-Bor.

Zejména v době svého mládí byla poměrně vyhledávanou filmovou herečku půvabného zjevu s příjemným hlasovým projevem a neokázalým civilním hereckým stylem. Věnovala se rovněž recitaci a vystupovala v rozhlase a televizi.[1]. Vyučovala rovněž na pražské konzervatoři. V roce 1984 odešla do důchodu.

Zemřela roku 1989 v Praze. Byla pohřbena na Vinohradském hřbitově.

Ocenění

Divadelní role, výběr

Filmografie

Odkazy

Reference
  1. Český biografický slovník XX. století II, s. 362.
  2. Vlasta Matulová [online]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online.
  3. Český film : herci a herečky II, s. 158.

Literatura
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 67, ISBN 80-7023-118-1
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 112–3, 120, 122, 127–8, 132, 142, 152, 183, 253–6
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 195, 199, 218, foto 514, 530–532, 590
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 332, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 255
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 47, 159, 306–7, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 325, 326, 527.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 158–160.
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 76, 78, 89, 136, 257, 278, 292–3, 371, 446–7, ISBN 80-204-0493-7
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 89, 169, 170, 173
  • Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 44
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 304–5
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 386, 399
  • Viktor Kudělka: Ženy jeho snů, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1994, str. 187–197
  • Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 106, 117, 210, ISBN 80-86182-51-7
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 365–367.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 362.
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 212, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 84, 165, ISBN 80-207-0485-X

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.