Pavia
Pavia je italské město v oblasti Lombardie, hlavní město stejnojmenné provincie. Nachází se na řece Ticino, nedaleko od soutoku s Pádem, asi 35 km jižně od Milána. V současnosti zde žije 70 000 obyvatel.
| Pavia | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°11′ s. š., 9°9′ v. d. |
| Nadmořská výška | 77 m n. m. |
| Stát |  Itálie |
| region | Lombardie |
| provincie | Pavia |
  Pavia | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 62 km² |
| Počet obyvatel | 71 120 (31.12. 2010) |
| Hustota zalidnění | 1 147,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0382 |
| PSČ | 27100 |
| Označení vozidel | PV |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny Pavie sahají do římské epochy; na přelomu antiky a středověku zde sídlil král Langobardů. Je také sídlem jedné z nejstarších italských universit. Ve městě se dochovalo velmi mnoho architektonických památek z různých období. Mezi nejznámější patří kostel San Michele Maggiore v langobardsko-románském slohu nebo klášterní komplex Certosa di Pavia, ležící 8 km od centra. Významná je zdejší starobylá univerzita, jedna z nejstarších univerzita světa.
Historie
Pavia byla původně římské město Ticinum založené ve 2. století př. n. l. Roku 452 bylo město zničeno Huny, ale záhy obnoveno a za Ostrogótské říše patřilo k sídelním městům Theodoricha Velikého. Od 6. století se pak Pávie stala hlavním městem Langobardského království, které zaniklo jejím dobytím (772) Karlem Velikým. Významné postavení si však zachovalo i poté v rámci Italského království, kdy byla korunovačním městem a železnou korunou lombardskou tu byli korunováni italští králové, resp. od 11. století panovníci Římsko-německé říše (v roce 1355 Karel IV.).
Zároveň zde od 11. století existovala komuna, která soupeřila s Milánem, a proto stála na straně císařů (ghibellini); načas se však stala i členem Veronské ligy. V letech 1313 – 1356 ji jako signorii ovládal rod Beccariů. Samostatnost si Pavia udržela až do roku 1359 (v letech 1330 – 1332 ji ovládal Jan Lucemburský), kdy byla připojena k Milánsku. Na žádost Viscontiů tu Karel IV. založil roku 1361 univerzitu. V proslulé bitvě u Pávie v roce 1525 pak byl Španěly poražen a zajat francouzský král František I.
V letech 1736 – 1859 – s výjimkou francouzského panství za Napoleona – patřila rakouským Habsburkům. Spolu s Milánskem se pak Pavia stala roku 1859 součástí Sardinského království, kde tvořila centrum stejnojmenné provincie (o rozloze 3 345 km²) v rámci Lombardie.
Sousední obce
Borgarello, Carbonara al Ticino, Certosa di Pavia, Cura Carpignano, Marcignago, San Genesio ed Uniti, San Martino Siccomario, Sant'Alessio con Vialone, Torre d'Isola, Travacò Siccomario, Valle Salimbene
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Slavní obyvatelé města
- Lanfrank z Pavie, klerik a filosof
- Giovanni Antonio Amadeo, sochař a architekt
- Antonio Bordoni, matematik
- Gerolamo Cardano, vědec
- Felice Casorati, matematik
- Lucilio Fiocchi, malíř
- Tranquillo Cremona, malíř
- Pier Candido Decembrio, humanista
- Carlo Dossi, spisovatel
- Sant'Epifanio di Pavia, biskup
- Gaetano Fraschini, tenor
- Giovanni Lombardi, cyklistický závodník
- Mino Milani, spisovatel
- Giampiero Anelli, zpěvák
- Giovanni Rossignoli, cyklistický závodník
- Alessandro Rolla, hudebník
Hospodářství a doprava
Pavia leží na hlavní železniční trati Milano - Voghera - Janov, z níž zde odbočuje několik lokálních tratí. Dálničním přivaděčem A54 je napojena na dálniční síť. Převažuje lehký průmysl.
Odkazy
Literatura
- Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavia na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Pavie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Galerie Pavia na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
