Arezzo

Arretium bylo jedno z nejvýznamnějších etruských měst. Dnes leží v Etrurii ve střední Itálii (Etrurie je oblast ležící severně od Říma na západním pobřeží Itálie). V době jeho slávy se jednalo ekonomické centrum místní oblasti proslulé jednak jako obchodní město a jednak jeho manufakturou keramiky a dalších výrobků.

Osídlení v oblasti pozdějšího Arretia vzniklo pravděpodobně už v době paleolitu, tedy starší době kamenné. Arretium leží v místě, kde se setkávají údolí řek Tibera a Arno a zároveň při vstupu do Apenin. Jedná se tedy o velmi strategickou pozici, protože odsud jde velmi snadno kontrolovat okolní oblast, a to jak po vojenské tak po ekonomické stránce.

V době etruské říše bylo Arretium prosperující obchodní město. Ve městě se ale také vyrábělo, a to například různé bronzové nástroje, a dokonce umělecká díla, vzkvétala zde také hrnčířská manufaktura. Z Arretia také pochází asi nejznámější samostatná etruská památka: „Chiméra z Arreza“, jedná se o bronzovou sochu z 5. století př. n. l., která zobrazuje kreaturu složenou ze lva, hada a kozy. Tato socha byla náhodou nalezena v 16. století při budování nových městských hradeb.

Vzhledem k rozpínavosti sousedního Říma bylo jasné, že dojde ke střetu zájmů mezi Etrusky a právě Římem. V 302 př. n. l. ale došlo k zajímavé události, Římané totiž pomohli etruské aristokracii vládnoucí v Arretiu potlačit vzpouru nižších sociálních vrstev. To však zároveň poukázalo na to, že se tato oblast dostala do sféry zájmů římské republiky.

V roce 294 př. n. l. zaplatilo Arretium společně s okolními Etruskými městy tribut za garantovaný 40letý mír s Římem. Ten však netrval moc dlouho, protože v roce 284 se Volsinii, jedno z etruských měst, spojilo s Galy a dobylo Arretium. Tímto aktem se Arretium stalo loajální Římu. Řím vyslal armádu, která měla město osvobodit, ta byla ale poražena. Za rok se však oba soupeři střetli znovu, v bitvě u jezera Vadimo, ve které Římané své nepřátele rozdrtili. Od této chvíle se Arretium stalo součástí Římské republiky a později Římské říše.

V punských válkách se Arretium postavilo na stranu Kartága přesto, že slíbilo loajalitu Římu. Po porážce Kartaginců muselo Římu zaplatit vysoké výkupné za svou zradu- několik tisíc bronzových zbrojí pro římské legionáře. Po této události se z Arretia stalo jedno z mnoha menších měst v rychle se rozrůstající Římské říši. Ve druhém století př. n. l. byla část městského území rozdělena římským válečným veteránům, ale ve stejné době začalo město opět poměrně prosperovat, protože leželo n jedné z hlavních římských silnic, via Cassia, která spojovala Řím se severem Itálie.

Za římské občanské války v roce 80 př. n. l. se Arretium postavilo na později poraženou stranu, a Sulla, následný římský diktátor sem přistěhoval další válečné veterány, to samé stihl ještě do konce století Caesar.

Po Caesarově smrti se ale postavení města změnilo, Octavianus Augustus byl totiž místní rodák, a tak město získalo různé benefity. Například tu byly postaveny lázně, amfiteátr a forum. Město se také proslavilo místní barevnou keramikou, která se odsud následně vyvážela do celé Římské říše. Ve 2. století se ale císař Trajanus rozhodl spojit via Cassia z Říma přímo do Florencie, čímž z ní mimo jiné odstranil Arretium, a to začalo pomalu upadat do zapomnění.

Trochu ze své bývalé slávy si ještě Arezzo užilo v pozdním středověku, kdy se z něj ještě na nějakou dobu stal samostatný městský stát.

• Katedrála v Arezzu, stavba započatá ve 13. století s krásnými vitrajemi ze 16. století od Guillauma de Marcillat.
• Kostel San Francesco ze 13. století.
• Kostel Santa Maria delle Grazie, stavba dokončená roku 1449.
• Casa del Vasari – rodný dům Giorgia Vasariho
• Ruiny římského amfiteátru a archeologické muzeum.
• Fortezza Medicea, pevnost postavená Cosimem I. v 16. století.

Počet obyvatel

• Guido z Arezza
• Dylan a Cole Sprouseovi
• Viktor II. - papež
• Francesco Petrarca - spisovatel a básník
• Roberto Benigni - italský herec a režisér, držitel Oscara

CATLING, Christopher. Florence and Tuscany. Londýn: Dorling Kindersley, 2005. ISBN 0-7894-9428-0.

• Galerie Arezzo na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Arezzo na Wikimedia Commons

Oficiální stránky