Venaissinské hrabství

Venaissinské hrabství

V roce 1096 bylo území pozdějšího hrabství součástí markrabství provensálského, které Raimond IV. z Toulouse zdědil po Williama Bertranda z Provence. Toulouské panství, coby součást Svaté říše římské, patřilo později Janě, hraběnce z Toulouse a jejímu manželovi Alfonsovi z Poitiers. Alfons panství odkázal Svatému stolci v roce 1271. Papežským vlastnictvím se hrabství stalo roku 1274. Janina vlastnická práva nebyla bráněna, kvůli trvajícímu interregnu ve Svaté říši římské.[2]

Hlavním městem nového hrabství se stalo Venasque a panství bylo nově pojmenováno jako venaissinské. V roce 1320 byl hlavním městem ustanoven Carpentras. Johanna Neapolská prodala město Avignon papeži v roce 1348. Obyvatelé hrabství byli osvobozeni od placení daní a od povinné vojenské služby. To z hrabství činilo zajímavou alternativu k životu v porovnání se sousední Francií té doby.[1]

Francouzský stát se několikrát snažil získat hrabství pod svou správu, zejména v období vlády krále Ludvíka XIV. a Ludvíka XV.. K dosažení tohoto cíle užíval blokády, diplomatický a vojenský nátlak. Hrabství bylo okupováno Francií v roce 1663 a následně v roku 1668.[3] Kontinuálně pak v letech 1768—1774. V průběhu Velké francouzské revoluce byl vyvíjen nátlak na místní obyvatele ze strany revolucionářů a následně bylo vyvoláno lidové hlasování o připojení k Francii. Hrabství bylo anektováno dekretem národního shromáždění 14. září 1791. Svatý stolec oficiálně anexi uznal až v roce 1814.[4]