Neapolská univerzita

Císař Fridrich II., který byl zároveň králem Sicílie, měl k založení univerzity několik důvodů. Jednak chtěl zajistit pro Sicílii a jižní Itálii dostatek vzdělaných lidí, chtěl tím ale také vytvořit protiváhu k severoitalským univerzitám a posílit své postavení vůči papeži. Vedle studia svobodných umění, medicíny a teologie, byla zaměřena především na studium práva a tedy vzdělávání budoucích královských úředníků. Studium se konalo hlavně v dominikánském klášteře (San Domenico maggiore), kde žil a učil také Tomáš Akvinský.

Fakt, že byla založena bez papežského souhlasu, vedl několikrát k uzavření univerzity (v letech 1443.1465 a 1490-1506) a v 17. století zažila úpadek kvůli konkurenci jiných vysokých škol. Teprve v 18. století, když na neapolský trůn přišli Bourboni, začali univerzitu podporovat. Roku 1735 vznikla katedra astronomie a roku 1754 katedry mechaniky a ekonomie, první na světě. Během 19. století počty studentů stoupaly, univerzita však sídlila v nevyhovujících budovách bývalých klášterů. Teprve roku 1884 se dočkala nové budovy, v níž její vedení sídlí dodnes. V roce 1943 univerzitu vypálila ustupující německá armáda. Po válce se Neapolská univerzita podílela na prudkém rozvoji univerzit po celé Evropě, takže je počtem studentů druhá v Itálii (za univerzitou La Sapienza v Římě) a od roku 1987 nese v názvu jméno svého zakladatele.

Univerzita se dělí na čtyři fakulty a 26 oddělení, která nabízejí několik set studijních programů.

1. Fakulta medicíny a chirurgie
2. Fakulta zemědělství a veterinární medicíny
3. Fakulta humanitních a společenských věd
4. Fakulta polytechnická a základních věd.

Hlavní sídlo univerzity je na Corso Umberto I., kampus medicíny tvoří 21 moderních budov na Rione Alto a kromě toho jsou i jednotlivá oddělení a ústavy rozmístěny na 20 dalších místech. K univerzitě patří i botanická zahrada a tři muzea: přírodovědné, zemědělské a veterinární.

Neapolská univerzita se ve světových žebříčcích QS roku 2016 umístila na 50.-100. místě (stavebnictví), 101.-150. (strojírenství, farmacie, zemědělství, fyzika, astronomie), 151.-200. právo, medicína, chemické inženýrství), 201.-250. elektronika a elektrotechnika, matematika, ekonomie), 251.-300. (biologie, IT a chemie).

• Nicola Abbagnano, filosof.
• Giuseppe Abbamonte, právník
• Tomáš Akvinský, filosof a teolog.
• Giordano Bruno, filosof, dominikánský mnich, matematik a astronom
• Maurizio Cheli, astronaut
• Benedetto Croce filosof
• Antonio Labriola, filosof.
• Alfons Maria z Liguori, teolog, učitel církve
• Bartolo Longo
• Luigi De Magistris
• Ettore Majorana, fyzik
• Umberto Nobile, letecký inženýr a cestovatel
• Luca Parmitano, astronaut
• Nicola Romeo, inženýr, zakladatel firmy Alfa-Romeo
• Roberto Saviano, novinář a spisovatel.
• Michele Tenore, botanik
• Giambattista Vico, filosof, historik a právník

• 
  Palazzo Gravina, architektura
• 
  Botanická zahrada
• 
  Mineralogické muzeum