Seznam chorvatských šlechtických rodů
Seznam šlechtických rodů v Chorvatsku zahrnuje původní, etnicky chorvatské šlechtické rody (12 chorvatských rodů), jejichž tituly udělovali králové středověkého Chorvatského království a nástupnických států (Uherské království, Habsburská monarchie).
Seznam zahrnuje také zahraniční šlechtické rody, kterým byl udělen chorvatský inkolát, jakož i ty chorvatské rody, kterým byl udělen titul jiným státem. Vztahuje se zejména na šlechtické rody (včetně královských nebo jiných vládnoucích dynastií) historických území Chorvatska, Dalmácie, Slavonie, Istrie, Bosny, Hercegoviny a Dubrovnické republiky.
A
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Adamović | 17. století - současnost | baroni | ||
Ajtić | Též Jajtić nebo Jajetić. | |||
Alapić | ? –1584 | baroni báni |
Poslední člen rodu Gašpar Alapić byl chorvatským bánem v letech 1574 až 1578. | |
Alberti | 13. – 20. století | hrabata (od roku 1907) | Starý šlechtický rod ze Splitu | |
Althan | 1129 - současnost | hrabata (od roku 1610) | Šlechtický rod bavorského původu (Althannové). V roce 1719 dostal Michael Jan III. od císaře Karla VI. hrad Čakovec a Mezimuřské hrabství až do roku 1791. | |
Andechsové | 12. – 13. století | hrabata báni vojvodové |
Šlechtický rod na Istrii. V chorvatštině též Andeški. | |
Andreisi | Též Andrijević nebo Andrejčić. | |||
Auersperg | Šlechtický rod německého původu. | |||
Augustić | 14. století - současnost | |||
B
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Babonić | 13. století–1898 | vévodové báni |
Jedna linie rodu měla titul vévodů z Blagaje, podle Blagajského panství (dnešní Blagaj Japra, Bosna a Hercegovina). Slavonští báni ve 13. a 14. století. | |
Baćan | 1398–současnost | baroni (od roku 1628) hrabata (od roku 1630) vévodové (od roku 1764) báni |
Šlechtický rod maďarského původu (Batthyány) s jednou linií v Chorvatsku z 15. století. Chorvatští báni v 16., 17. a 18. století. V chorvatštině Baćan. | |
Bajamonti | Šlechtický rod z Lombardie, který od 18. století žil ve Splitu. | |||
Banfi | 1226–současnost | baroni hrabata báni |
Šlechtický rod maďarského původu (Bánffy) - z Lendavy. Vlastnili části Mezimoří a Varaždin hrabství chorvatští báni ve 14. a 15. století. V chorvatštině též Banić. | |
Barbo | Šlechtický rod italského původu. Drželi panství v Motovun a Koper. | |||
Bebek | Šlechtický rod maďarského původu. Emeric Bebek byl bán chorvatský a dalmatský v roce 1380. V chorvatštině též Bubek. | |||
Bedeković | 1267–současnost | baroni báni |
Koloman Bedeković (1818–1889) z tohoto rodu byl chorvatský bán v letech 1871 a 1872. | |
Belavić | Šlechtický rod původem zo oblasti Bihaće. | |||
Belošević | 1635–současnost | Šlechtický rod s panstvím v bývalém Varaždin a Záhřebské hrabství | ||
Benković | 15. století–současnost | |||
Benja | Šlechtický rod ze Zadaru. | |||
Berčić | Šlechtický rod židovského původu ze Starého Gradu na ostrově Hvar.[1] | |||
Berislavić z Graberje | báni | též z Graberje | ||
Berislavić z Trogiru | asi 1250–17. století | báni | Petar Berislavić (1475–1520) byl chorvatský bán v letech 1513 až 1520. | |
Berislavić z Vrh Rike | Berislavićové z Vrliky | |||
Berke | Šlechtický rod maďarského původu ze Zámoří s panstvím v Chorvatsku | |||
Bessen | Šlechtický rod maďarského původu. V chorvatštině též Bešenići. | |||
Bilić | Významným členem rodu byl na konci 14. století Radojica Bilić z Jajce. V 16. století žili v Bihaći a od roku 1588 v Šibeniku. | |||
Bojničić | Šlechtický rod původem z Plavna poblíž Kninu. | |||
Bombelles | hrabata markýzové |
Šlechtický rod francouzského původu. Vlastnili panství v Chorvatsku (panství Opeka) v 19. a 20. století. | ||
Bonda | 1190–20. století | hrabata (od roku 1857) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V chorvatštině též Bondić. | |
Borelli | 17. století–současnost | Šlechtický rod normanského původu. Žili v Zadaru. | ||
Borković | Větev rodu Domagovićů | |||
Boršić | 16. století | Šlechtický rod z oblasti Bihaće | ||
Bozić | 13. století–současnost | vévodové báni |
||
Bothové z Bajny | 12.–20. století | baroni hrabata báni |
Šlechtický rod maďarského původu. Chorvatsky Bot od Bajne, maďarsky Bothok, Both család, resp. bajnai Both család. Vlastnili panství v Chorvatsku (hrad Bajnski Dvori). Chorvatští báni v 15. a 16. století. | |
Brdovečki | V chorvatštině též Brdovečki a maďarsky Berdóczy. | |||
Brlečići | 16. století | Šlechtický rod z oblasti Bihaće | ||
Brlekovići | Šlechtický rod z Križevců | |||
Broz | 19. století | Šlechtický rod ze Záhřebského hrabství. | ||
Budački | 1484–1707 | vévodové | Středověký šlechtický rod původem z Liky (Buče), později také z Kordunu. | |
Budisavljevići | Šlechtický rod srbského původu. | |||
Budor | 15.–18. století | |||
Bukovački | 1579–? | Větev rodu Mogorovićů | ||
Bunić | 1023–současnost | markýzové (od roku 1754) | Nejstarší šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Bona. | |
Burić | 1587 | baroni Knight |
||
Butković | 1650–současnost | vévodové | Středověký šlechtický rod původem z Liky (Krbava), ale titul a erb získali ve Slavonii (Syrmia hrabství) v roce 1650 od císaře Ferdinanda III. Ves Butkovići na Istrii nese jméno rodu. |
C
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Caballini | Šlechtický rod italského původu | |||
Calogerà | (v Dalmácii) od 17. století do současnosti | Cittadini originarii baroni Nobili corcyrensi Nobili cretensii Nobili costantinopolii bojaři archóni |
Rod byzantsko-kyperského původu usazená v Zadaru, na Hvaru, Korčule a ve Splitu.
Měli množství teritoriálních titulů: Archon, šlechtický (Kypr, Kréta, Korfu, Dalmácie), originarii (Benátky) a kněžská (římskokatolická, východní pravoslavná). Další varianty: Kalogjera, nebo v chorvatštině Kalođera respektive калогјера v srbštině. Italský název pro ostrov Ošljak Calugerà je po tomto rodu. |
|
Cambi | 15. století - současnost | Šlechtický rod italského původu ze Splitu | ||
Cedulin | Šlechtický rod ze Zadaru | |||
Cega | 13. století - současnost | Šlechtický rod italského původu z Trogiru. Uváděn též jako Celio. | ||
Crijević | 7. století - současnost | hrabata (od 1817) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V italštině též Cerva. | |
Cindro | 13. století - současnost | Šlechtický rod ze Splitu | ||
Čipikové | biskupové | Šlechtický rod z Trogiru. Coriolano Cippico byl významný historik a humanista | ||
Crljen | 18. století | |||
Crnković | 1429 – dosud | hrabata (od 1833) | Šlechtický rod původem z oblasti Gorski kotar | |
Cvetković | Šlechtický rod srbského původu | |||
Cvetnić | 1. srpna 1519 -? | |||
Cvjetković | Šlechtický rod chorvatského původu | |||
Česnegić | 1263 – dosud | baroni hrabata |
Šlechtický rod maďarského původu (Cseszneky). Vlastnili nemovitosti v Chorvatsku. V chorvatštině též Česnegić. | |
Čikulin | 16. století – 1746 | baroni (od roku 1628) hrabata (od roku 1706) |
Šlechtický rod italského původu. Vlastnili nemovitosti v Chorvatsku (Lužnica, Medvedgrad, Susedgrad a Donja Stubica). V chorvatštině též Čikulini. | |
Č
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Čavrak | 29. března 1602 - 11. ledna 1896 | Šlechtický rod z Letovaniće | ||
Čolić | Šlechtický rod ze Senje | |||
Čudomirić | 13. – 16. století | |||
Čulić | Potomci rodu Lapčanů | |||
Čupor | báni | Šlechtický rod z Moslaviny |
D
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Damjanović | hrabata | Šlechtický rod z ostrova Vrgada. Pochází z Poljic, nedaleko Omiše a pravděpodobně potomek staré rodu Tugomirićů. | ||
Daubachy | Šlechtický rod neznámého původu ze Záhřebu | |||
Draganić | 14. – 16. století | |||
Delišimunović | 16. století - současnost | baroni (od 9. srpna 1675) hrabata (od roku 1708) |
Vedlejší linie šlechtického rodu Radojčićů, z Klisu. Krsto Delišimunović († 1696) byl generálporučík v Karlovaci | Delišimunović_Barons_Coat_of_Arms.jpg |
Deutsch | Šlechtický rod německého původu z Macelj | |||
Dobrojević | 1412-1819 | Šlechtický rod ze Šibeniku | ||
Doimi | Šlechtický rod italského původu | |||
Doklečić | 1. srpna 1519 -? | |||
Domagojević | 9. století | vévodové | Vládnoucí dynastie středověkého Chorvatského vévodství mezi lety 864 a 892. | |
Domagović | 1327–? | Rodičovská rodina Borkovićů | ||
Dominis | Šlechtický rod italského původu | |||
Domjanić | Šlechtický rod z ostrova Rab | |||
Dončić | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
Doringer | Šlechtický rod rakouského původu | |||
Draganić | 14. – 16. století | |||
Dragojlović | Šlechtický rod srbského původu | |||
Drašković | 15. století - současnost | baroni (od roku 1567) hrabata (od roku 1631) báni |
Šlechtický rod ze severní Dalmácie a z oblasti Lika. Chorvatští báni v 16., 17. a 18. století | |
Drugec | 1. srpna 1519 -? | |||
Dudić | 16. století | Andrija Dudić Orehovički (1533–1589) z tohoto rodu byl humanista, astronom, biskup a diplomat v Chorvatsku, Maďarsku a Polsku | ||
Đ
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Đjureković | 1. srpna 1519 -? |
E
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Eltz | 1157 - současnost | baroni hrabata Kurfiřt |
Šlechtický rod německého původu. Vlastnili statky ve východní Slavonii a Sremu (včetně Vukovaru) v letech 1736 až 1945. | |
Engel | 29. března 1886 -? | |||
Erdut | 1187 - současnost | hrabata (od roku 1485) vévodové (od roku 1566) báni |
Šlechtický rod maďarského původu (Erdődy). Nejvýznamnější byli v Chorvatsku. Chorvatští báni v 16., 17., 18. a 19. století. | |
Ernušt | 15. století – 1540 | báni | Šlechtický rod židovského původu. Přišli ze Švédska do Uher a Chorvatska. V letech 1473 až 1540 vlastnili Mezimořské hrabství a některá další panství v severním Chorvatsku. Chorvatští báni, ale také katoličtí biskupové. V maďarštině též Ernuszt, v chorvatštině Ernušt. | |
F
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Femen | Šlechtický rod neznámého původu | |||
Fenrich | 17. století - současnost | junkeři | Šlechtický rod pruského původu, jejíž větev byla ve Slavonii přítomna od počátku 20. století. Krátce spoluvlastnili panství Sušine-Gjurgjenovac a byli jedním ze zakladatelů dnešního města Đurđenovac. | |
Feštetić | 15. století - současnost | hrabata (od roku 1766) vévodové (od roku 1911) |
Šlechtický rod z Turopolje ve středním Chorvatsku. Nejvýznamnější v Maďarsku (Festetics). V letech 1791 až 1923 vlastnil Mezimuřské hrabství. Vlastnil také panství Novi Dvori poblížsí del Zaprešić a Bajnski Dvori. | |
Filipašić | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
Filipović | 16. století - současnost | baroni (od roku 1781) | Josip Filipović (1818–1889), nejslavnější člen rodu, byl chorvatský vysoce postavený generál (Feldzeugmeister) v habsburské císařské armádě. | |
Flaischman | Šlechtický rod německého původu | |||
Franceschi | 1022 - současnost | hrabata | Starý šlechtický rod italského původu, původem z Benátské republiky. Rodina chránila Chorvatsko před Osmanskou říší a vlastnila rozsáhlé statky a paláce podél dalmatského pobřeží. | |
Franić | 15. století - současnost | Šlechtický rod z Makarské a jejího okolí (jižní Chorvatsko) | ||
Frankopan | 1116–1671 | vévodové báni |
Též Frangepan. Starý šlechtický rod z ostrova Krk. Chorvatští báni ve 14. - 17. století.
Posledním členem byl markýz Fran Krsto Frankopan, v roce 1671 popravený za zradu proti Habsburkům. |
|
Frodnacher | 1380–? | Šlechtický rod z Horního Rakouska. Žil v Bednji. | ||
G
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Galeković | 1507 - současnost | Šlechtický rod z Mraclinu | ||
Galović | 1. srpna 1519 -? | |||
Galjuf | 1613–? | |||
Gorjanski | 13. století – 1481 | báni | Šlechtický rod maďarského původu (Garai), vlastnil panství ve východní Slavonii (Gorjani atd.). Chorvatští báni ve 14. století. V chorvatštině též Gorjanski. | |
Getaldić | 8.– 20. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V chorvatštině též Getaldić a v italštině Ghetaldi. | ||
Gisingovci | 12. století – 1527 | hrabata báni |
Šlechtický rod německého původu. Ve 13. a 14. století vlastnil Mezimuřské hrabství. Chorvatští báni ve 13. a 14. století. V maďarštině též Kőszegi. | |
Golubić | Šlechtický rod z Križevců | |||
Gotal | baroni | Šlechtický rod z Gotalovce | ||
Gradić | 12.– 20. století | hrabata (od roku 1817) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Gradi. | |
Graziani | 16.– 17. století | vévodové | Šlechtický rod italského původu z Dalmácie. Gaspar Graziani (asi 1575–1620) byl v letech 1619 až 1620 vojvodou Moldávie. | |
Grdenić | 1. srpna 1519 -? | Šlechtický rod z Križevců | ||
Gregorijanec | 15.– 17. století | baroni | Šlechtický rod z oblasti Križevci. Drželi hrad Medvedgrad. | |
Grisogono | Šlechtický rod snad italského nebo dokonce řeckého původu ze Splitu | |||
Gučetić | 8. století - současnost | hrabata (od roku 1687) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Gozze de Trebinje et de Popovo. | |
Gundulić | Asi 930–1800 | hrabata (od roku 1615) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Gondola. | |
Gusić | 1102 - současnost | baroni báni |
Starý šlechtický rod z regionu Lika. Členové rodinné větve Kurjakovićů byli v 15. a 16. století chorvatskými bány. | |
Guštak | 13. století - současnost | Starý šlechtický rod z Hrastje a Sv. Jana Zeliny, region Hrvatsko prigorje. Celé vesnice dostal z vděčnosti, takzvaných švestkových baronů, svobodu a šlechtu uherský král Béla IV. | ||
Gutkeled | 12. – 15. století | báni | Šlechtický rod německého původu | |
Gutmann | 19.– 20. století | baroni | Šlechtický rod židovského původu. Zakladatelé dnešní chorvatské osady Belišće. | |
H
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Hajnović | 3. září 1661 -? | |||
Hellenbach | 16. století - současnost | baroni (od roku 1651) | Kadetská větev českého šlechtického rodu ze Slovenska. Drželi panství Hellenbach poblíž Marije Bistrice (severní Chorvatsko) | |
Herbersteinové | Šlechtický rod rakouského původu, též v Čechách. | |||
Horg | 1. srpna 1519 -? | |||
Horžić | 1. srpna 1519 -? | |||
Horvat | 14. století - současnost | Bratři Ivaniš, Pavao a Ladislav Horvat (spolu se svým strýcem Ivanem Paližnou) byli odpůrci uherské královny Marie (1382–1385) a palatina Mikuláše I. Gorjanského (Garaije). | ||
Hotković | 1445–19. století | baroni (od roku 1791) | Šlechtický rod ze západního Chorvatska. Měla panství v Bakaru, Modruši a Ozalji. Daniel Peharnik-Hotković byl generálem habsburské císařské armády. | |
Humski | 16. století – asi 1680 | |||
Huzjak | 16. století - současnost | |||
I
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Iločki (Újlaki) | 13. století – 1524 | vojvodové báni |
Šlechtický rod z Dubického kraje ve středověké Slavonii. Páni z Iloku od roku 1364. Mikuláš Ilocký (Nikola Iločki) byl bánem „celé Slavonie“ v letech 1457 až 1463 a protikrál Bosny v letech 1471 a 1477. V Uhrách jako Újlakiové. | |
Inkey | 16. století - současnost | baroni (od roku 1856) | Šlechtický rod maďarského původu z Mezimoří. Usazen v okrese Berzence v dnešním Maďarsku. Vlastnili pozemky v Mezimuřském hrabství a v Rasinji. | |
Ivankové | 18. června 1647 - | |||
Iveljić | 13. století - současnost | hrabata | Šlechtický rod ze Splitu | |
Ivšić | 15. století - současnost | Šlechtický rod s majetky ve Slavonii, Sremu a Pětikostelí | ||
J
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Jagić | 1569 - současnost | |||
Jakopčići | 13. století - současnost | Šlechtický rod z Ivaniće | ||
Jakopović | 1. srpna 1519 -? | |||
Jakša | 14. století -? | Šlechtický rod z ostrova Hvar | ||
Jakšić | 14. století -? | Šlechtický rod z ostrovů Hvar a Brač. Možná příbuzný s rodem Jakša. | ||
Jakuši | 1. srpna 1519 -? | |||
Jamomet | ||||
Janković | 16. století - současnost | baroni | Šlechtický rod z Daruvaru | |
Jelačić | 14. století - současnost | baroni (od roku 1797) hrabata (od roku 1854) báni |
Šlechtický rod ze střední Bosny, chorvatského původu. Josip Jelačić (1801-1859) byl chorvatským bánem v letech 1848 a 1859, a guvernér Dalmácie. | |
Jelići | 14. století -? | Šlechtický rod z Bosny. Usadil se ve Splitu, na Hvaru a na Brači kvůli osmanským invazím. | ||
Jurčević | 16. století - současnost | baroni (1535–1567) hrabata (1631–1655) |
Šlechtický rod ze severní Dalmácie | |
Jurišić | 15. století – 1572 | Šlechtický rod ze Senje v jižním Chorvatsku. Nikola Jurišić (asi 1490–1545) se proslavil při obléhání Günse. | ||
K
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Kabužić (Kaboga) | 8. století–současnost | hrabata (od roku 1833) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku | |
Kačić | 11. století–současnost | Starý šlechtický rod z Dalmácie | ||
Karlović | 14. století–současnost | baroni hrabata báni |
Šlechtický rod chorvatských bánů, včetně Ivana Karloviće. | |
Katalenić | 16. století–současnost | |||
Kaniški | 14. století–1571 | báni | Šlechtický rod maďarského původu. Štěpán, Ladislav a Jiří Kanižští byli chorvatskými bány ve 14., 15. a 16. století. V chorvatštině též Kaniški a maďarsky Kanizsai. | |
Keglević | 14. století–současnost | baroni hrabata báni |
Šlechtický rod z oblasti řeky Zrmanja v Dalmácii. Drželi panství v kraji Bihać a v Bužimi. (Viz též Keglevičův palác v Bratislavě). | |
Kitonić | 16. století–současnost | |||
Klokočani | 9. ledna 1224 – 1590 | Šlechtický rod z Klokoče. | ||
Knežević | 15.–20. století | baroni (od roku 1763) | Šlechtický rod původem ze středověkého kraje Záchlumí (později Hercegovina). Od roku 1466 usazení v oblasti Lika region a od roku 1802 v Mezimoří. Členové rodu byli generálové vhabsburské císařské armádě. | |
Kolonićové (z Kologradu) | 13. století–1874 | baroni (od roku 1583) hrabata (od roku 1637) |
Šlechtický rod původem z někdejšího Psetského hrabství ve středním Chorvatsku (dnešní Bosanski Petrovac v Bosně a Hercegovině). Působili zejména v Uhrách, na Slovensku a v Rakousku pod jmény Kolonics, respektive Kollonitz von Kollograd. | |
Konjski | 12.–17. století | baroni (od roku 1603) hrabata (od roku 1649) |
Šlechtický rod původem z Rovišće v Bělovarsko-bilogorském hrabství (severní Chorvatsko). Vlastnili hrady Rovišće, Konjščina a Donja Stubica. | |
Kovačević | 1821–? | |||
Kozić | 1587–? | |||
Kružić | 15.–16. století | Šlechtický rod původem z regionu Lika. Petar Kružić (1491–1537) byl voják, proslavil se jako obránce pevnosti Klis. | ||
Kukar | 12.–16. století | |||
Kukuljević | 27. října 1490 – 9. prosince 1649 | |||
Kulmer | baroni hrabata |
Šlechtický rod z Korutan usazený v Chorvatsku od 16. století. Vlastnili hrad Kulmerovi Dvori v Šestine (předměstí Záhřebu) a hrad Cernik ve stejnonjmenné vsi (západní Slavonie). | ||
Kurjaković | 13. století–16. století | vévodové báni |
Linie rodu Gusićů z Krbavy. Chorvatští báni v 15. a 16. století. | |
Kurtić | 1. srpna 1519–? | |||
Kuščić | 15. století–současnost | Šlechtický rod z ostrova Brač. | ||
Klarić | 14. století-současnost | baroni | Šlechtický rod původem z Dalmácie, oblast Benkovac. | |
L
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Lacković | 1344 – dosud | vojvodové vévodové báni |
Šlechtický rod bavorského původu. Chorvatští báni ve 14. století. V chorvatštině též Lacković a v maďarštině Lackfi. | |
Lačničić | ||||
Lapčan | 12. století -? | |||
Laszowski | Šlechtický rod polského původu | |||
Lenković | 15.– 17. století | Šlechtický rod z regionu Lika. Ivan Lenković († 1569) byl chorvatský armádní generál a vůdce Uskoků v jejich ústředí v Senji. | ||
Lipić | 1683 - současnost | |||
Lukarić | 1283–17. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Lucari. | ||
M
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Madiové | 10.–11. století | (Madijevci) Starý šlechtický rod ze Zadaru, severní Dalmácie. Z tohoto rodu pocházela královna Helena Zadarská, manželka chorvatského králeMichala Krešimíria II. | ||
Magdalenić | baroni | Starý šlechtický rod z Turopolje ve středním Chorvatsku. Matija Magdalenić (1625–1704) byl chorvatský spisovatel kajkavském nářečí. | ||
Makanec | 26. července 1792–současnost | Šlechtický rod ze Štrpetu, jižně od Záhřebu. Vlastnili asi 6 vesnic a 20 ha vinic. Milan Makanec byl vydavatel prvních novin v chorvatštině.
Julije Makanec byl ministrem školství v Nezávislém státě a vysoký činitel Ustašovců. |
||
Malekovići | 1490–současnost | |||
Mallin | 9. ledna 1907–? | |||
Mamić | vévodové | Vévodové z Livanského Pole | ||
Mandići | baroni | |||
Maretić | 13. století–současnost | Šlechtický rod z Klokočska | ||
Marušići | 13. století–současnost | Šlechtický rod původem z rozrodu Oblačićů. | ||
Martinis | 13. století-? | Šlechtický rod ze Splitu nebo ostrova Brač. | ||
Matjačić | Šlechtický rod z regionu Lika | |||
Matković | 1649–současnost | |||
Mendelić | 1. srpna 1519–? | |||
Menčetić | 13.–19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Menze. | ||
Mihić | 29. července 1808–? | Šlechtický rod ze Starého Petrova Sela | ||
Miković | 8. března 1580–současnost | |||
Mikulanić | 16. století–současnost | |||
Mikulčić | 17. století–současnost | |||
Milašin | Šlechtický rod z Bosny. | |||
Milić | 1881–současnost | Šlechtický rod z oblasti Žumberaku | ||
Mlakovečki | ?–17. století | baroni | Šlechtický rod maďarského původu (Malakóczi). Vlastnili části Mezimoří, Krapina-Zagorje a Záhřebské hrabství. V chorvatštině též Mlakovečki. | |
Mlinarić | 1655–současnost | vojevodové vévodové |
Šlechtický rod chorvatského původu, který serozdělil do několika linií: chorvatské (Mlinarić), maďarské (Mlinarics), štýrské (Mlinarič) a dalších. | |
Modrić | 1. srpna 1519–současnost | Starý šlechtický rod ze zadarské oblasti. První písemná zmínka o rodu je z roku 1519 v Križevcích. Potvrzení v roce 1649. | ||
Morovićki | 12. století–? | Příbuzní s rodem Gutkeledů | ||
Morić | Šlechtický rod z Varaždína. | |||
Moszynski | Šlechtický rod polského původu z rozrodu Nałęcz. Žili v Záhřebu. | |||
N
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Negovetić | 14. října 1687 -? | |||
Nelipić | 1244–1434 | vévodové | Starý chorvatský šlechtický rod z Dalmácie. Drželi pevnosti Knin a Klis, město Drniš a velké statky v severní Dalmácii. | |
Nicolini | Šlechtický rod italského původu z ostrova Hvar | |||
Nikolić | baroni | Vera Nikolić Podrinska (1886–1972), členka rodu, byla chorvatská malířka. | ||
Novosel | 18.– 19. století [2] | Mladší [3] šlechta, které bylo uděleno šlechtické postavení Marií Terezií v roce 1744.[4] Rodina bydlela v Záhřebské župě. | ||
O
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Odescalchi | 13. století - současnost | vévodové | Šlechtický rod italského původu. Mezi lety 1697 a 1945 vlastnil velké majetky v někdejší Sremské župě (včetně města Ilok). | |
Okići [5][6] | někdy v letech 12. a 14. stol. | hrabata a vévodové | Šlechtický rod původem z Okiće v regionu Samobor | |
Orehovečki | 1300 – dosud | hrabata (od roku 1690) | Šlechtický rod původem ze Sv. Petra Orehovcec v Koprivnicko-križevecké (severní Chorvatsko); majitelé hradů Velký a Malý Kalnik | |
Orešković | 1 500 – dosud | vévodové (od roku 1645) baroni (od roku 1761) vévodové (od roku 1600) |
Šlechtický rod z Liky. Drželi hrad Široká Kula. | |
Orsini | 1 500 – dosud | hrabata | Šlechtický rod italského původu | |
Oršić | 1420 – dosud | baroni (od roku 1675) hrabata (od roku 1744) |
Šlechtický rod z Driniće, vesnice v bývalé župě Pset ve středověkém Chorvatsku. Vlastnili pozemky v Slavetići, Gornja Bistra, Gornja Stubica a Jurketinec. Členové rodu byli generálové v habsburské císařské armádě. | |
Otmić | 13. století -? | |||
Ožegović | 15. století -? | baroni (od roku 1858) | ||
P
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Palfi | báni | Šlechtický rod maďarského původu (Pálffy). Hrabě Jan Bernard Pálffy byl prominentním členem. | ||
Palmotić | 1157–18. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Palmotta. | ||
Papalić | 14. století – 1739 | |||
Patačić | asi 1400–1817 | baroni (od roku 1706), hrabata (od roku 1735) |
Šlechtický rod ze středověké Bosny. Drželi panství Milengrad, Vrbovec, Rakovec, Vinica a některých dalších v severním Chorvatsku. | |
Pavković | 1. srpna 1519 -? | |||
Pavleković | 9. září 1613 -? | |||
Pejačevićové | 14. století - současnost | baroni (od roku 1712), hrabata (od roku 1772), báni |
Šlechtický rod z jihovýchodní části středověkého Chorvatska a středověké Bosny. Nejvýznamnější ve Slavonii. Chorvatští báni v 19. a 20. století. Další varianty jmén:a Pejácsevics, Pejacsevich, Пеячевичи, Peyachevichi. | |
Peranski | 15. století – 786 | vévodové | Vedlejší linie rodu Šubićů | |
Pešćenjak | 1. srpna 1519 -? | |||
Planiški | 1. srpna 1519 -? | |||
Pokos | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
Pola (Castropola) | 983 - současnost | baroni (od roku 1299), hrabata (od 1401) |
Starý šlechtický rod italského původu. Páni z Puly do roku 1331. | |
Posedarski | vévodové | |||
Pucić | ?-20. století | hrabata (od roku 1688) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Pozza di Zagorie. | |
Pušić | 1659 – dosud | |||
Prstec | Šlechtický rod ze Záhřebu | |||
R
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Radić | 16. století – 1726 | vévodové | Šlechtický rod z regionu Lika. Členy rodu byli uskokští vojenští vůdci se sídlem v Senji. Císař Rudolf jmenoval 1. prosince 1600 Michala Radiće ve Štýrském Hradci vévodou ze Senje. | |
Radik | 1629–? | |||
Radošević | Šlechtický rod z ostrova Hvar | |||
Randžino | 13.– 19. století | hrabata | Starý šlechtický rod z Dubrovníku | |
Raškaj | 13. století - současnost | Vedlejší linie rodu Gutkeledů | ||
Ratkaj | Asi 1400–1793 | baroni (od roku 1559) hrabata (od roku 1687) |
Šlechtický rod maďarského původu (Rattkay). Majitelé velkých statků v severním Chorvatsku, včetně hradů Veliký a Malý Tabor. V chorvatštině též Ratkaj. | |
Ratković | Šlechtický rod ze Šibeniku | |||
Rauch | báni
baroni (od roku 1763) |
Šlechtický rod německého původu. Levin Rauch byl chorvatským banem v letech 1868 až 1871. | ||
Reiner | 22. února 1913 -? | |||
Restić | ?-19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Reesti. | ||
Ritter Vitezović | 17. století – 1713 | baroni (od roku 1710) | Šlechtický rod německého a chorvatského původu usazený v Senji. Pavao Ritter Vitezović (1652–1713) byl slavný chorvatský spisovatel, historik, lingvista a vydavatel. | |
Rubido | 12. století - současnost | hrabata | Šlechtický rod španělského původu. Usadil se v Chorvatsku v 19. století. Sidonija Erdödy Rubido (1819–1884) byla operní primadona a významná členka ilyrského hnutí. | |
Rudić | 1755–? | baroni (od 17. srpna 1854) | Rodina měla panství v Bači. | |
S
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Sakač | 13. století -? | Šlechtický rod od Kapely Kalničky a Vojnovce Kalnički | ||
Saraka | 1172 - současnost | hrabata (od roku 1817) | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky Saracca. | |
Scampicchio | 15. století -? | Šlechtický rod italského původu | ||
Sente | 1718 – dosud | |||
Sermage | hrabata (od roku 1723) baroni (od roku 1720) |
Šlechtický rod burgundského původu. Vlastnil mnoho nemovitostí v Chorvatsku (Susedgrad, Medvedgrad, Novi Dvori poblíž Zaprešić, Oroslavje, hrad Klenovnik, hrad Veliký Kalnik ad.) | ||
Sladojević | 16. století - současnost | Šlechtický rod z Dalmácie. Možná pochází z Bosny. | ||
Svačić (Snačić) | 11. století – 1097 | Král | Královská dynastie středověkého Chorvatského království, ze severní Dalmácie. Petar Svačić byl v letech 1093 až 1097 chorvatským králem. | |
Sorkočević | 1272–19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. Italsky. Sorgo | ||
Spanheim | 12. století -? | markrabata | Šlechtický rod německého původu. Majitelé Istrie v letech 1090 a 1173. | |
Srdanović | 1624–19. století (?) | vévodové | Marko Srdanović je známý jako vévoda z Omiše v roce 1628. V pozdějších letech byl vévoda Grgu, který zahynul v boji proti Turkům a Tađa Srdanovic. | |
Stankovački | 16. století | báni | Gašpar Stankovački z tohoto rodu byl chorvatským bánem v letech 1595 a 1596 | |
Stipanov | 11. století – 1896 | hrabata (od roku 1890) báni |
Ivan Stipanov (1811-1896) byl chorvatským bánem v letech 1860 až 1867. | |
Stipanović | 1592- současnost | vévodové | Ve druhém sčítání vojsk z roku 1551 se objevuje jméno Mikula Stipanović, v hodnosti nižšího důstojníka rakouské armády. Císař Rudolf II. v Praze 15. března 1591 udělil Gašparu Stipanovićovi, synovi vévody Mihovila Stipanoviće, titul šlechtice Svaté říše římské. Pečeť s iniciálami vévody Gašpara Stipanoviće je dnes uložena v Chorvatském státním archivu v Záhřebu. | |
Székely | ?-současnost | |||
Š
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Šagud | 1. srpna 1519 -? | |||
Šetko | ?-současnost | Starý šlechtický rod z Hercegoviny | ||
Šubić | 11. století – 1456 | župani vévodové báni |
Starý šlechtický rod známý jako vévodové bribirští. Chorvatští báni ve 13. a 14. století | |
Šokčević | 18. století – 1896 | baroni (od roku 1860) báni |
Josip Šokčević (1811-1896) byl chorvatským bánem v letech 1860 a 1867. | |
Šurmanović | 1787–? | Šlechtický rod z Hrašće |
T
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Tahy | baroni báni |
Šlechtický rod maďarského původu. Vlastnili nemovitosti v Chorvatsku (Susedgrad, Donja Stubica, Božjakovina). Ivan Tahy byl chorvatským bánem v letech 1524 a 1525. | ||
Talovac | 15. století | baroni báni |
Šlechtický rod z ostrova Korčula v jižní Dalmácii. Matko Talovac byl slavonským bánem v letech 1435 a 1445. | |
Tavelić | 14. století | knížata | Šlechtický rod z ostrova Hvar a z Šibeniku. Nikola Tavelić byl členem tohoto rodu. | |
Tartaglia | 12. století - současnost | hrabata | Šlechtický rod italského původu ze Splitu | |
Thybold | Šlechtický rod ze Psunje | |||
Tomašić | Šlechtický rod ze Splitu a Brače | |||
Topolski | Šlechtický rod polského původu z rozrodu Nałęcz. | |||
Tončić-Sorinj | Šlechtický rod z ostrova Rab. Lujo Tončić-Sorinj (1915–2005) byl rakouský diplomat a politik. | |||
Trpimirović | 845–1091 | vévodové (od 845) králové (od 925) |
Vládnoucí dynastie středověkého Chorvatského království | |
Tudišević | ?-19. století | Starý šlechtický rod z Dubrovníku. V italštině Tudisi. | ||
Tugomirić | ||||
Tumpić | 16. století - současnost | Šlechtický rod z oblasti Bihać. Přesunuta do Hrvatska Zagorje kvůli osmanským invazím. | ||
Turković | 17. století - současnost | baroni (od roku 1912) | Šlechtický rod ze Senje. Od roku 1882 vlastníci půdy v Kutjevu ve střední Slavonii. | |
U
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Ugrinić | Asi 1300–1586 | Kadetská větev šlechtického rodu Šubićů. Drželi Visovac a hrad Rog v severní Dalmácii. | ||
Ungnad (Ungnadové z Weissenwolffu) | 15. století - současnost | baroni (od roku 1522) hrabata báni |
Šlechtický rod rakouského původu. Krsto Ungnad byl chorvatským bánem v letech 1578 a 1583. | |
Utješinović | 15.– 16. století | Šlechtický rod ze severní Dalmácie a z oblasti Lika. Juraj Utješinović (1482–1551) byl katolický kardinál a maďarský státník. | ||
V
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Valjak | 12. století - současnost | |||
Vidović | 17. století - současnost | Šlechtický rod z Rotčoj Vasi a Maholcima u Bužanima, získal uznání od císaře Ferdinanda III. | ||
Vitovec | 15. století -? | baroni hrabata báni |
Šlechtický rod českého původu. Jan Vítovec z Hřebene z tohoto rodu byl slavonským bánem v letech 1457 a 1463. Hrabata ze Záhoří (chorv. „grof zagorski“) | |
Vitturiové | od 12. století - 1679 | patriciové
biskupové |
Benátská a dalmatská rodina patriciů z Trogiru. Vitturi, nebo Vetturio, chorvatsky též Lukšić/ové. | |
Vlašić | 16. století - současnost | baroni (od roku 1832) báni |
Šlechtický rod ze severní Dalmácie a z oblasti Lika. Franjo Vlašić byl chorvatským bánem v letech 1832 a 1840. Psáno též Vlaxich. | |
Vojković | 13.– 20. století | hrabata (od roku 1763) | Šlechtický rod z Klokoče v regionu Kordun (střední Chorvatsko). Vlastnili majetky s hradů a zámků v Oroslavje, Zabok, Lužnica, Brdovec, Rakitje, Donja Stubica atd | |
Vrančić | 14.– 17. století | biskupové | Šlechtický rod ze Šibeniku v severní Dalmácii. Antun Vrančić (1504–1573) a jeho synovec Faust Vrančić (1551–1617) byli slavní chorvatští spisovatelé, diplomaté, polymatici a biskupové. | |
Vranićani-Dobrinović | 13. století - současnost | baroni (od roku 1862) | Šlechtický rod ze středověké Bosny. Usadil se ve Vranjic ve střední Dalmácii v 15. století. Též maďarsky Vranyczany. | |
Vukasović | 15. století – 1844 | baroni (od roku 1785) | Šlechtický rod z regionu Lika. Usadil se v Senji v 16. století. Josip Filip Vukasović (1755–1809) z tohoto rodu byl vysoce postaveným generálem habsburské císařské armády. | |
Vukašinović | Šlechtický rod z ostrova Hvar | |||
Vukelić | Šlechtický rod z regionu Lika | |||
Vukšić | 1. srpna 1519 -? | |||
Vernić | 16. století-? | hrabata (od roku 1630) | Šlechtický rod z Turopolje |
Z
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Zaboki | 15. srpna 1575 -? | |||
Zagrajski | Šlechtický rod polského původu | |||
Zápolští | 14. století – 1571 | král vévodové báni |
(Zapolja / Szapolya) Šlechtický rod ze Zapolje v dnešním Rešetari ve Slavonii. Jan Zápolský (Ivan Zapolja, Szápolyai János) z tohoto rodu byl v letech 1526 až 1540 chorvatským protikrálem v personální unii s Maďarskem. | |
Zdenčaj | 21. března 1582 - současnost | |||
Zdunić | Únor 1693 - současnost [7] | hrabata | Šlechtický rod, úzce spřízněný s rodem Krmpotićů. Pochází z oblasti Lika, z města Senj. Bratrům Jiřímu, Pavlovi a Mikulášovi byl roku 1693 za mimořádné zásluhy v boji proti osmanským nájezdníkům, zejména v rakousko-turecké válce v roce 1663 a Velké turecké válce, udělene titul od Leopolda I. Anhaltsko-Desavského z askánské dynastie. Po těchto válkách se Osmané stáhli z Uher.
Většina členů rodu migrovala ze své vlasti během transatlantických migrací do Severní a Jižní Ameriky, kde dnes žijí jejich potomci. |
|
Zlatarić | 15. století – 1823 | Šlechtický rod z Dubrovníku | ||
Zrinski | 1347–1703 | vévodové báni hrabata (v Rakousku od roku 1554) |
Starý chorvatský šlechtický rod známý jako vévodové ze Zrinu a báni Chorvatska v 16. a 17. století. | |
Ž
Jméno rodu | Časové rozpětí | Tituly | Poznámky | Erb |
---|---|---|---|---|
Žugec | 16. století - současnost | Šlechtický rod z Turopolje, která se přestěhoval do Hrvatska Zagorje. |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of noble families of Croatia na anglické Wikipedii.
- Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-07.
- Deželić, Velimir, Biskupska a zatim Novoselska tiskara u Zagrebu 1794.-1825. (Ana Novosel was the only heir and child of Antun Novosel the last male member of the family), Zagreb, 1925, p-110
- Bojničić pl. Kninski, Ivan; Der Adel Von Kroatien Und Slavonien, (Armorial of the nobility of Croatia and Slavonia), Nürnberg (1899), taf-95
- Bojničić pl. Kninski, Ivan; Der Adel Von Kroatien Und Slavonien, (Armorial of the nobility of Croatia and Slavonia), Nürnberg (1899), p-132
- Dostupné online.
- [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- Plemićka obitelj Zdunić (Zdunich, Zduna) iz roda Krmpotića. www.croatia.ch [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-23.
Související články
- Chorvatská šlechta
- Dvanáct vznešených kmenů Chorvatska
- Dějiny Chorvatska
Externí odkazy
- Hrvatski plemićki zbor Chorvatské sdružení šlechty, člen CILANE Evropská komise šlechty
- Plemenita općina Turopolje Noble Municipality of Turopolje (Universitas nobilium campi Turopolje)
- Rejstřík Siebmacher's Armorials - Databáze obsahuje příjmení a tituly (více než 137 000 záznamů) General-Index zu den Siebmacherschen Wappenbüchern 1605-1967 (General Index of Siebmacher's Armorials 1605–1967).